Historický milník. Afghánci zahájili mírová jednání s Tálibánem

Mírová jednání mezi představiteli afghánské vlády a Tálibánu začínají v Dauhá symbolicky jeden den po tragickém výročí teroristických útoků islamistů napojených na Al-Káidu na území Spojených států. Od pádu Dvojčat uplynulo v pátek 19 let, při tragédii zahynulo přes 3 tisíce lidí.

Neblaze proslulé 11. září zahájilo pro Američany vůbec nejdelší vojenský konflikt, do kterého se země v zámoří zapojila. Americké vojenské síly intervenovaly v Afghánistánu na rozkaz tehdejšího prezidenta George Bushe s cílem dopadnout strůjce útoků Usámu bin Ládina, který našel útočiště právě u radikálních islamistů.

Tálibán byl rychle poražen, ale radikálové se přeskupili. Povstalecká síla se obrátila jak vůči USA, tak vůči afghánské armádě a tamním vládním úředníkům. Militantní skupina nyní ovládá nejvíce území od roku 2001.

Cílem katarských jednání je ukončit několik desetiletí trvající konflikt, který za sebou nechal zpustošenou zemi, desítky tisíc mrtvých bojovníků i civilistů a trápil tři po sobě jdoucí prezidenty USA.

Kromě zajištění příměří by mělo dojít i na téma ženských práv či ochrany menšin. Obě skupiny pod vládou Tálibánu utrpěly. Existují přitom obavy, že Afghánci v zájmu míru obětují křehký pokrok, kterého bylo v boji za práva žen dosaženo.

Zástupci obou táborů zdůraznili v úvodních prohlášeních zajištění stabilního Afghánistánu a neopomněl je ani americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na jednání přiletěl. Dosažení trvalého míru je podle něj možné, ale jen za cenu tvrdé práce a obětí na obou stranách.

Experti se shodují na tom, že už jen samotné jednání je mimořádným úspěchem. Tálibán afghánskou vládu neuznává. O jejích členech opakovaně hovořil jako o „amerických loutkách“. K dosažení skutečného pokroku tak povede přinejmenším trnitá cesta.

„Jednání čeká celá řada hlubokých otázek o tom, jaký druh země vlastně Afghánci chtějí,“ uvedla na zářijovém setkání Rady bezpečnosti OSN Deborah Lyonsová, zvláštní vyslankyně OSN pro Afghánistán. Tálibán bude muset předložit hmatatelnou politickou vizi pro Afghánistán. Radikálové byli ve svých formulacích prozatím spíše vágní, což potvrdily i úvodní projevy, ve kterých se odvolávali na nezávislý Afghánistán s islámským systémem.

Rozhovory by také mohly ukázat, jak se militantní skupina proměnila od 90. let, kdy vládla na základě tvrdého výkladu práva šaría.

„Věřím, že pokud si navzájem podáme ruce a budeme čestně pracovat pro mír, současné pokračující strádání v zemi skončí,“ prohlásil šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdalláh Abdalláh.

Rozhovory jsou součástí dohody, kterou v únoru s radikální skupinou uzavřely Spojené státy. Cílem paktu o stažení vojsk bylo najít politické prostředky k ukončení dlouholeté války. Mírová jednání se měla původně uskutečnit už v březnu, kvůli násilnostem v zemi a kontroverzím ohledně výměny vězňů, kterou dohoda řeší, se však posunula.

USA a spojenci NATO se v mírovém paktu zavázali ke stažení všech vojsk do 14 měsíců výměnou za to, že Tálibán na svém území nedovolí operace Al-Káidy nebo jakékoli jiné extremistické skupiny. Dohoda také zrušila sankce ze strany USA a zajistila dokončení výměny vězňů mezi Afghánistánem a Tálibánem.

Americký prezident Donald Trump se před listopadovými prezidentskými volbami snaží ukázat pokrok ve svém slibu ukončit vojenské zapojení USA a stáhnout většinu zahraničních sil umístěných v Afghánistánu. Do listopadu by jich v zemi mělo být méně než 5000 z původních 13 000.

Od roku 2001, kdy se zapojily americké jednotky, bylo v Afghánistánu zabito více než 2400 amerických vojáků a asi 450 britských vojáků. Válka také zabila více než 43 000 civilistů a 64 000 vojáků a policistů, zastavila rozvoj v Afghánistánu a zanechala miliony lidí v chudobě. Vojenský konflikt se přitom bez zahraničního zapojení táhne už čtyři desítky let. Násilí začalo mezi skupinami už v roce 1979 se sovětskou invazí.

„Na bojišti se řešení nenajdou,“ okomentovala historické jednání zvláštní vyslankyně OSN pro Afghánistán.