Článek
Změnu ústavy a tedy variantu „ano” podporuje například populární ministerský předseda Leo Varadkar. Homosexuální premiér, jehož výběr do nejvyšší exekutivní funkce byl v Irsku sám o sobě revoluční, upozorňuje, že podobné referendum se koná jen jednou za generaci. Podle něj by se v případě ponechání kontroverzního článku 40.3.3. v ústavě muselo čekat dalších 35 let, než by se o této záležitosti mohlo hlasovat znovu.
Podle posledních průzkumů z tohoto týdne mají mírnou převahu zastánci liberalizace potratů, tedy přívrženci zrušení 8. dodatku. Ti by v referendu mohli získat mezi 52 a 56 procenty hlasů. Jenže podle britského listu The Guardian by výsledek mohli zásadně ovlivnit nerozhodnutí voliči, kterých bylo v předvečer historického hlasování ještě mezi 14 a 20 procenty. O referendum je každopádně enormní zájem. Na seznam 3,2 milionu irských voličů přibylo dalších 100 000 osob, které se v posledních týdnech nově zaregistrovaly. V potratovém plebiscitu smějí hlasovat také irští státní příslušníci žijící v cizině. Ti se pod hashtagem #HomeToVote (Domů hlasovat) na sociálních sítích předhánějí v tom, kdo váží na „Zelený ostrov” nejdelší cestu.
Volební kampaň byla velmi vypjatá. Významným „bojištěm” byly sociální sítě, kde Google zakázal veškeré reklamní spoty týkající se irského referenda. Hlavním kolbištěm ale byla setkání s voliči a přesvědčování nerozhodnutých Irů přímo na zápraží jejich domů a bytů. Zastánci stávajícího modelu „strašili” tím, že v případě zrušení 8. dodatku by Irsko čekala legislativní norma, kterou odpůrci interrupcí označili za „extremistickou”. Skutečnost je taková, že se vláda v Dublinu chystá v případě předpokládaného výsledku předložit návrh zákona, který by povolil neomezené interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Do 23. týdne by se pak těhotenství mohlo přerušit jedině v případě zdravotního rizika pro matku nebo fatálního poškození plodu.
V současnosti je pro irské ženy legální odcestovat k provedení potratu do zahraničí, zpravidla do Velké Británie. Podle odhadů zvolí každoročně tuto variantu asi 3500 Irek. Další zhruba dvě tisícovky žen volí nezákonnou cestu, kdy si online objednají potratovou pilulku. Veřejnou debatu o změně postoje k potratům urychlila tragická smrt Savity Halappanavarové v roce 2012. Ta zemřela v nemocnici v Galway, když jí lékaři v případě sepse odmítli provést potrat s poukazem na „katolický status Irska”.
