Hezčí oči v rouškách a lepší pleť na Zoomu řeší Asiaté plastikami

Asiatky (a nejen ony) jsou rády krásné. Na Evropankách obdivují zejména světlou pleť a nosy – říkávají, že krásná je ta žena, která nemá nos a bradu v jedné rovině. V tomto ohledu se nošení roušky jeví jako účinné a levné řešení problému. Movitější Asiaty ale aktuálně trápí jiné partie.

Například 27letá Singapurčanka jménem Ng se pro South China Morning Post svěřila, že byla zvyklá třikrát do roka jezdit do sousední Malajsie, kde podstupovala zkrášlovací procesy – napínání kůže a botoxové injekce. Jindy si pro hezčí pleť létala až do Thajska. „Ceny jsou v malajském Johor Bahru přívětivější, dělávám tam i všechny nákupy. V Bangkoku je to spíš taková dovolená,“ popisuje Ng, která odhaduje, že ceny ve srovnání se Singapurem jsou o 30 procent levnější v Malajsii a o 20 procent v Thajsku.

Uzavření hranic kvůli pandemii tak poznamenalo i oblast kosmetiky a plastických operací. Pro lidi, jako je Ng, to znamená, že musí vyhledávat místní kliniky. Trápení těchto lidí je ale pro Singapur samotný balzámem na jeho vrásky. Nejen on během pandemie těží aspoň z honby za hladšími obličeji. V Jižní Koreji toto odvětví za rok vzrostlo o 9,2 procenta. Nejde jen o asijský trend – v Británii během lockdownů vzrostl zájem o chirurgické zákroky, od úpravy prsou po liposukci, o 500 procent.

Byznysem krásy hýbou nejen cestovní omezení. Vrásky navíc přidělává místním i sama existence koronaviru, nikoli však z obav z nákazy. Problémů zde nastává více. Jedním z nich je takzvané „maskné“, tedy akné vznikající častým nošením roušek. Starosti pak dělají i nedokonalosti pleti, které neúprosné umělé světlo obrazovek osvětluje přímo do čočky laptopu a prozrazuje jejich existenci kolegům až do obýváku. I tento jev dostal svůj název – „Zoom face“.

Do čela žebříčku plastických operací se v posledních měsících dostává jediná část obličeje, kterou mohou jejich nositelé okolí okouzlovat. Dle hesla „pro krásu se musí trpět“ jsou Asiaté ochotni podstupovat invazivní operace očí. Nedocenitelným bonusem home office je pak možnost pooperačního zotavování se během pracovní doby probíhající v soukromí, kdy odpadá nutnost chlubit se světu přelepenými víčky.

Podle lékaře Gabriela Tana ze singapurské estetické kliniky je stále více v módě laserové ošetření „maskné“, stejně jako chirurgické zákroky, které vyžadují dlouhodobější zotavování. Souhlasí i jeho kolega a plastický chirurg Matthew Yeo. „Zdá se, že jsou operace stále populárnější díky kombinaci nošení roušek a práce na dálku. Můžete zakrýt pooperační otoky a rekonvalescence je lepší,“ pochvaluje si pro SCMP. „Lidé, kteří o plastické operaci dříve nepřemýšleli, mohou také získat pocit, že mají příležitost vyzkoušet něco nového.“

Vzhledem k tomu, že nošení roušek nyní klade „bezprecedentní důraz“ na vzhled očí, se více lidí zajímá o vzhled jak očních víček, tak vrásek kolem nich a zamračených linek na čele, uvedl doktor Yeo.

Asiaté, kteří k opalování nemají takový vztah jako například Evropané či jiné světlejší typy, řeší také problémy s pigmentací.

„Když sedí doma u otevřeného okna či na osvětleném místě, vystavují se vysoké úrovni ultrafialových paprsků, které obvykle v kanceláři nezažijí. Tato akumulace UV záření pak urychluje tvorbu pigmentace, jako jsou pihy, sluneční skvrny a melasma,“ uvedl Gabriel Wong, ředitel Aesthetic Clinic v centru Singapuru. Dodal, že ženy sedící u otevřeného okna nenapadne použít opalovací krém tak, jak by učinily, kdyby se chystaly vyjít ven. „Díky setkávání prostřednictvím Zoomu i více pozorujeme sami sebe. Více si všímáme známek zanedbávání a stárnutí, které se během tohoto rušného období objevují,“ dodává.

Před pandemií byly nejlukrativnějšími destinacemi pro výkon plastických operací Thajsko a Malajsie. Jižní Korea byla populární „mezi těmi, kteří mají rádi korejskou pop kulturu a chtějí vyzkoušet novinky v estetickém ošetřování, které nemusí být v Singapuru dostupné,“ dodává Wong. Mimo Singapur lidé vyhledávají invazivnější zákroky, které jinak bývají mnohem nákladnější, nebo také terapii kmenovými buňkami, která v Singapuru není schválená. Mnozí Singapurci v období otevřených hranic za radami i operacemi létali také do USA, Británie či Hongkongu.

To je případ třeba třicetileté Evelyn, která za hezčím nosem, mladšími víčky a liposukcí letěla před dvěma lety na Tchaj-wan. Podle ní nabízel ostrov nejen lepší ceny, ale také profesionálnější a důvěryhodnější přístup. Další zákroky podstoupila v Malajsii, nyní však nechce čekat, až nebo jestli se hranice otevřou, a musí se spokojit s péčí Singapuru.

Singapurské salony krásy a střediska plastických operací si pochvalují, že díky omezení cestování lidem zůstává více peněz na utrácení za luxusní zboží, včetně chirurgických procedur. „Dochází i k takzvaným výdajům z pomsty, kdy lidé mají pocit, že si musí život mimo provoz užít,“ vysvětluje ekonom CIMB Song Seng Wun. Tento trend přetrvává celé měsíce, kdy si lidé uvědomují, že mohou utrácet přímo v Singapuru. „Čím déle lidé nemohou cestovat, tím déle budou navštěvovat zdejší kliniky,“ říká a napadá ho, že z plastických operací a dalších zkrašlovacích procedur by se tak mohl stát dlouhodobý trend.