Článek
Letenská, která se v roce 1904 v Nýřanech narodila, byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře, uvedla na svých webových stránkách nýřanská radnice. Herečka, mezi kolegy známá jako Nána, byla výrazná komička. Její busta na podstavci před kulturním domem ji proto ukazuje jako usměvavou dámu v klobouku.
„Nesmířila se s okupací a zemřela na vrcholu své herecké kariéry. Do roku1989 byla v Nýřanech zapovězena a my nyní splácíme dluh, který jsme vůči ní měli,“ citovalo dnes plzeňské vydání deníku MfD, který na odhalení busty upozornil, starostu Nýřan Jiřího Davídka (bezp.).
Letenská prošla divadly v Košicích, Olomouci, Bratislavě, Kladně a od poloviny 30. let hrála v Praze, krátce v Osvobozeném divadle přes Varieté a v roce 1939 získala vysněné angažmá v činohře Městského divadla na Vihohradech, kde působila do roku 1942. „Byla hodnocena jako nejvýraznější komická herečka mezi svými vrstevnicemi. Zvládala vážné i komediální role. Všimli si jí také filmaři a zvolna se začala prosazovat i ve filmu,“ uvedla nýřanská radnice. V letech 1937 až 1942 hrála menší role v 25 českých filmech.
Den po dokončení posledního filmu Přijdu hned ji 3. září 1942 zatklo gestapo v Petschkově paláci, kde byla navštívit manžela, kterého tam Němci drželi od 17. července. Letenskou odvezli na Pankrác, následně do Terezína a v říjnu do rakouského Mauthausenu. Podle úmrtního listu z archivu tábora byla zastřelena v bunkru ranou do týla. Její manžel byl zabit o tři měsíce později.
Její poslední film, kde hrála energickou domovnici, se dostal do kin dva měsíce po její smrti. „Anna Letenská a dalších 134 žen a dívek a také 127 mužů a chlapců bylo zastřeleno ve stejný den, 24. října 1942. Na rozdíl od předchozích exekucí bylo rozhodnuto nezveřejňovat jména popravených. Těchto 262 zavražděných spadalo do takzvané akce Kubiš, jak se o ní mluvilo na gestapu, a byli to příslušníci rodin parašutistů nebo jejich spolupracovníků, tedy těch, kteří je podporovali či ukrývali,“ uvedla radnice. Podle gestapa pomáhali parašutistům, kteří 27. května 1942 podnikli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Letenská byla po válce vyznamenána in memoriam Československým válečným křížem. Ve Vinohradském divadle jí v roce 1947 odhalili bustu na prvním balkóně. V roce 1948 byla po Letenské v Praze pojmenována dřívější ulice V Pštrosovce, která spojuje náměstíčko za divadlem s Vinohradskou ulicí a Riegrovými sady. Herečka má ulici také v Ostravě.
Anna Letenská byla ze šesti dětí kočovné divadelní rodiny. V 22 letech se jí narodil syn Jiří, který unikl perzekuci, protože bydlel u svého otce, u prvního manžela herečky. Jejího druhého muže, architekta Václava Čalouna, zatklo gestapo za pomoc při ukrývání lékaře a odbojáře Břetislava Lyčky, který převzal do péče člena výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka, který si při seskoku pohmoždil nohu, a v den atentátu ošetřil i druhého parašutistu Jana Kubiše. Neví se však, zda o Lyčkově pomoci atentátníkům věděla také Letenská, uvádí web Nýřan.
V Mauthausenu byl rovněž vězněn a umučen herec a písničkář Karel Hašler.
