Hejtman Půta před rozsudkem: Pět let jsem sprostý podezřelý. A důkaz? Žádný

„Choval jsem se standardně a odpovědně, postupoval jsem podle doporučení úřadu, ve veřejném zájmu a v zájmu kraje. V celé věci bych se se stejným objemem informací, které jsem měl v té době k dispozici, rozhodoval i dnes stejně,“ konstatuje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

V kauze, jež je podle obžaloby spojená s pokusem neoprávněného čerpání evropských dotací a uplácením, je kromě hejtmana obžalováno dalších 11 lidí a čtyři firmy. Státní zástupce pro Půtu navrhuje pět let vězení za přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Kauza se týká dvou libereckých projektů obecně prospěšné společnosti Geotermální energie pro občany za téměř 100 milionů korun, na něž chtěla čerpat evropské dotace přes ROP Severovýchod. Ani na jeden vyplacené nebyly. Soud se případem zabývá od prosince 2018.

Podle spisu přijal Půta úplatek v souvislosti s opravou libereckého kostela sv. Máří Magdalény. Měl dostat 830 000 korun, vyplaceno mu podle obžaloby bylo 530 000 korun.

„Při rekonstrukci kostela nedošlo ke zneužití či neoprávněnému vyplacení žádných veřejných prostředků. Ani k němu dojít nemohlo. Jakémukoliv vyplacení peněz, ať už by bylo průběžné, nebo k němu došlo po ukončení projektu, musela předcházet kontrola z naší strany, respektive z pardubické či hradecké komory regionálního rozvoje – takzvanou ‚křížovou kontrolu‘ jsem sám prosadil po dohodě s ředitelem úřadu Vašákem,“ uvádí hejtman.

Kostel rekonstruovala obžalovaná firma Metrostav za 65 milionů korun, podle spisu bylo výběrové řízení zmanipulované v její prospěch a zakázka předražená o 24 milionů. Část peněz byla podle žaloby určená na úplatky, přičemž pracovníci Metrostavu podle státního zástupce upláceli i libereckého hejtmana. Také pracovníci firmy veškerá obvinění odmítli.

Stejně jako nyní Půta. „Pět a půl roku jsem v situaci sprostého podezřelého, obviněného a obžalovaného. Celá obžaloba je přitom už pět a půl roku vystavena na spekulacích, neopírá se o důkazy a hlavní metodou práce obžaloby je manipulace s fakty, jejich výběr a používání v rozporu se skutečností,“ míní hejtman. „Výsledkem celého pět a půl roku trvajícího řízení je stejný a vlastně menší objem důkazů, na kterých bylo postaveno obvinění, obžaloba a nyní i návrh trestu. A jaké jsou to důkazy? Žádné. Žádný důkaz o převzetí úplatku, žádný důkaz o ovlivňování rozhodování členů výboru. Naopak u soudu opakovaně zaznělo od vyslýchaných svědků, že ovlivňováni nebyli. Důkazy jsou už šestý rok nahrazovány spekulacemi, a pokud se nehodí, nejsou pro jistotu součástí spisu vůbec.“

Jako příklad uvádí, že obžaloba při hodnocení jeho finanční situace opominula podle něj lehce ověřitelnou skutečnost o zaměstnání a příjmech jeho manželky. „Další příklad? Obžaloba předložila seznam mých jednání a schůzek, který se tváří jako kompletní obsah či navazující položky vztahující se ke skutkové podstatě obžaloby. Tento výběr má jednoduchý cíl, navozovat dojem mého nestandardního jednání, neboť mezi těmito položkami je například cesta do Řecka, jako by se obžaloba snažila navodit dojem, že jde o luxusní dovolenou pořízenou z údajných úplatků, ve skutečnosti šlo o dvoudenní pracovní cestu v rámci činnosti regionů EU, na kterou navazovaly jarní prázdniny v místě bydliště. A takových manipulací je v obžalobě více,“ diví se hejtman.

Půtovi nevěří například bývalý liberecký primátor, dnes opoziční krajský i městský politik Jan Korytář (Změna). Zakázku považuje za předraženou a zmanipulovanou. Důvodem podle něj byly provize a úplatky pro lidi, kteří rozhodovali o dotaci z Evropské unie. Na záchranu zchátralého kostela mělo jít z Bruselu 65 milionů korun.

Hejtman měl podle spisu jako předseda Regionální rady ROP Severovýchod zajistit zachování rekonstrukce kostela v programu a změnu financování na průběžné, neboť evropské peníze měly být vyplaceny až po dokončení oprav.

Projekt byl totiž veden jako vysoce rizikový. Nevědělo se, kdo je skutečným vlastníkem kostela. Známy nebyly ani okolnosti založení společnosti Geotermální energie pro občany, která žádala o dotaci. Od začátku se proto počítalo s tím, že k proplacení dojde až po dokončení opravy.

Podle nedávné výpovědi Korytáře, jenž byl členem výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, neexistoval žádný důvod, aby se měnilo financování podezřelé zakázky na průběžné. „Jediné logické vysvětlení, které se nabízí, je to, aby se mohly vyplatit úplatky,“ domnívá se Korytář.

Jako příklad uvedl Korytář před soudem údajný rozhovor s pracovníkem jedné z firem, které na rekonstrukci kostela pracovaly. „Uvedl mi informaci, že se tam dělají věci, které vůbec nesouvisí s účelem projektu, ale že se ten kostel připravuje spíš na kongresové centrum nebo hotel. To je jedna z věcí, kdy usuzuji, že je zakázka předražená,“ věří Korytář.

U soudu rovněž zmínil, že se hejtman na zasedání rady choval tak, aby projektu spíše pomáhal. Zmínil další příklad. „Když se otevřela diskuse k projektu, byl to právě Půta, kdo navrhl, aby se to odročilo, aby nehrozilo, že se projekt zastaví,“ pronesl Korytář.

Půta to vysvětluje tím, že připomínky vznesl Korytář přímo na jednání rady a musely se nejprve projednat s právníky, aby se daly zapracovat do smlouvy.

Jedním z pilířů obžaloby jsou odposlechy. Část z nich unikla na veřejnost. Půtovi v očích některých lidí příliš nepomohlo, že z nich vyplynulo, že se se zástupcem Metrostavu scházel na benzince ani že se na nahrávkách vyjadřuje vulgárně. Při zmínkách o některých účastnících celého procesu chystané přestavby používal termíny jako „nas*anej“ nebo „debil“. Půta k tomu na svém blogu napsal: „Nechci nikomu sahat do svědomí, ale v soukromé neformální komunikaci se asi každý z nás chová trochu jinak než na veřejnosti. Já v tomhle nejsem výjimkou, když se rozčílím, mluvím někdy sprostě. Nejsem kluk z nedělní školy. To ale neznamená, že kradu nebo beru úplatky.“

A na výtku, že není standardní, aby se hejtman scházel ke schůzkám na pumpách, odvětil: „Scházel jsem se mimo svou kancelář i s mnoha jinými lidmi. Vzhledem k ranní dopravní situaci pro mě často bylo výhodné sejít se s někým po cestě do práce nebo na služební cestu než v kanceláři. Myslím, že takové schůzky alespoň čas od času absolvuje mnoho lidí. Schůzky na tato místa mi sjednávaly přímo mé asistentky, které mi dávají časový plán schůzek dohromady. Celý svůj diář jsem ostatně policii nabídl k dispozici, nemám co tajit.“ Na benzinkách se prý scházel i s dalšími lidmi. „Například s bývalým ředitelem turnovské nemocnice Tomášem Slámou. S ním jsem se scházel na pumpě v Příšovicích opakovaně, když jsme řešili fúzi turnovské a liberecké nemocnice. A se starosty našeho kraje se setkávám na všech představitelných i nepředstavitelných místech zcela běžně. Třeba s primátorem Liberce jsem se před pár týdny sešel v zákulisí bazénu, jindy se se starosty potkávám na kopcích, kde má stát rozhledna, nebo v lese, kudy vede silnice, kterou je třeba opravit,“ brání se Půta.

Nyní ve své závěrečné řeči uvedl, že „nikdo nemůže stát nad zákonem. Žádný člověk. Ani hejtman či jiný politik, ani ten, kdo zastupuje stát u soudu a měl by hájit zákonnost a spravedlnost, a to včetně ustanovení trestního zákoníku“.

Dodal, že věří ve své očištění. „Chodím k soudu se základní důvěrou ve spravedlnost. Aktivně jsem využíval možnost vystupovat a komentovat důkazy a vystoupení svědků, které se mě týkají. Nevěřím tomu, že v téhle zemi můžete být v roce 2020 odsouzeni za něco, co jste v roce 2013 neudělali, a pro co tedy logicky nepředložila obžaloba žádné důkazy kromě spekulací. Nevěřím tomu, že bych mohl být odsouzen za to, že jsem pracoval pro kraj, v zájmu kraje a jeho obyvatel tak, jak to dnes a denně dělám už víc než sedm let.“

Půtovu politickou kariéru kauza nijak nepoškodila. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 kandidoval za hnutí STAN na posledním místě kandidátky v Libereckém kraji. Získal 4 470 preferenčních hlasů, skončil první v rámci kandidátky a stal se poslancem. Mandátu se ale vzdal s tím, že se chce i nadále věnovat regionální politice. Ve Sněmovně jej nahradil Petr Pávek, známý jako starosta Jindřichovic pod Smrkem, které kromě jiného proslavil výstavbou jedné z prvních českých větrných elektráren a také tím, že vydal zákaz vstupu úředníkům do obce.

Na krajské úrovni se v roce 2016 Půta navzdory obžalobě dočkal rovněž triumfu. Starostové pro Liberecký kraj získali 32 % hlasů a volby s velkým náskokem vyhráli. Druhé ANO obdrželo 17 % voličských hlasů. Půta dostal 8 143 preferenčních hlasů a s náskokem několika tisíc hlasů se stal nejpopulárnějším krajským politikem regionu. V Hrádku nad Nisou, kde Půta žije a kde s politikou začínal coby starosta, dostali Starostové pro Liberecký kraj dokonce 69 % hlasů.

V Půtově kauze má soud vynést rozsudek 26. května.