Článek
Původně městská akce se rozšířila do řady dalších míst, kromě Havlíčkova Brodu se epigramy dají najít ve 22 obcích a městech nejen na Vysočině. Epigram číslo jedna je na Havlíčkově domě v Havlíčkově Brodě, kde sídlí muzeum. „Poslední epigram číslovaný řádně, 91., je v Praze, v ulici Havlíčkova. Podařilo se mi kontaktovat majitele domu, kde Havlíček roku 1856 zemřel,“ řekl Tomáš Holenda z Okrašlovacího spolku Budoucnost.
Epigramy slíbili vyvěsit také v Havlíčkově rodné Borové, ale třeba i v jihočeských Dačicích. Lidé je najdou pomocí map. Jedna sleduje cestu epigramů v Havlíčkově Brodě, druhá je regionální. „Jen tak pro zajímavost, kdyby někdo dodržoval to pořadí (epigramů) 1 až 91, tak je to výlet na 496 kilometrů,“ podotkl Holenda.
První cestu epigramů uspořádal spolek v roce 2015, lidem se líbila. Tehdy vystavovatelé dostali epigramy vytištěné. Letos spolek vybídl zájemce, aby Havlíčkovy texty výtvarně zpracovali sami, větší část výzvu přijala. „A jsou to úžasné kreativní nápady, mám velkou radost, že se to takhle chytilo,“ řekl Holenda. Doplnil, že z těch víc než 90 epigramů zajišťoval spolek tisk jen asi u 25.
V Havlíčkově Brodě je například epigram „Není nad původnost, každý po ní touží. Lidé chodí přes most, to já půjdu louží“, zpracovaný jako obraz, epigram na billboardu nebo vyrytý do duralového plechu. Studentky gymnázia umístily Havlíčkovy texty na torza lidských figurín. Asi 15 metrů dlouhý je epigram vysypaný štěrkem na Kalinově nábřeží.
Cestu epigramů v sobotu Holenda neformálně otevřel přestřižením pásky u kamenného epigramu na Smetanově náměstí. Dílo, jehož autorem je výtvarník Radomír Dvořák, váží okolo 400 kilogramů. Páska tam byla kvůli tomu, aby mohlo zaschnout lepidlo spojující díl s vysekaným epigramem a podstavec. Oficiální otevření cesty nebylo kvůli epidemii. Holenda ale podotkl, že vytvořená galerie pod širým nebem je přístupná čtyřiadvacet hodin denně nezávisle na epidemické situaci.
Karel Havlíček je považovaný za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Narodil se 31. října 1821 v Borové (dnes Havlíčkova Borová). Jeho rodiče se po dvanácti letech přestěhovali do Německého (Havlíčkova) Brodu. Havlíček zemřel 29. července 1856 v Praze.
Na místa spojená se jménem Karla Havlíčka ode dneška v Havlíčkově Brodě upozorňují informační panely. Navazují na výstavu v budově Staré radnice. V rámci oslav Havlíčkova jubilea se v regionu ještě chystá řada akcí. Uzavřít by je mělo 15. prosince ztvárnění deportace Karla Havlíčka do Brixenu. Podrobnosti jsou na https://khb200.cz/
