Článek
„Představuje díla Marcely Burdové, Jitky Hilské, Vítězslava Fejlka a Davida Vávry, kteří se nechali inspirovat osobností básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho ženy Suzanne. Výstava potrvá do 12. září. Galerie jí připomíná letošní 50. výročí Reynkova úmrtí,“ řekla ředitelka galerie Hana Nováková.
Výstavě jsou věnované dva samostatné výstavní prostory. V přízemí jsou pouze díla čtveřice umělců, prostor v patře doplnila galerie z vlastních sbírek Reynkovými grafikami. Podle Vávry je to až nezasloužený dialog jejich a Reynkovy tvorby. Architekt a herec David Vávra pro výstavu mimo jiné vytvořil soubor ilustrací k Reynkově básni Blázen, vyvedený barevnou tužkou, obraz doplňující verš o opilosti smutkem visí nakřivo.
Vzhledem k osudu básníka i jeho rodiny vyznívají optimisticky pastely Marcely Burdové. Odkazuje se jimi na zahradu kolem petrkovského zámečku, kde Reynek se svou ženou žil. „On svůj úděl nesl díky své víře, Suzanne nevím. Ale v její poezii jsem cítila trochu ulehčení, něco ženského, co mě oslovilo. A přes tu zahradu jsem se to snažila vyjádřit,“ řekla ČTK Burdová.
Havlíčkobrodská galerie věnovala v minulosti Reynkovi několik samostatných výstav. Dnes otevřená výstava je výsledkem přibližně dva roky staré dohody s Davidem Vávrou a třemi scénografy, sdružujícími se kolem Divadla Sklep a jeho domovské scény Dobeška. Marcela Burdová a Jitka Hilská vystavují společně s Vávrou od roku 1997, scénograf Vítězslav Fejlek se k nim přidal v roce 2005. Mají za sebou společné výstavy na mnoha místech po České republice, několik výstav v Praze i ve Švédsku.
Básník, grafik, vydavatel a překladatel Bohuslav Reynek, který se narodil 31. května 1892, patřil ke generaci českých umělců, kteří smysl umění hledali v souladu osobního přesvědčení a víry s přirozeným řádem světa a jeho estetikou. Intelektuál křesťanského zaměření prožil téměř celý svůj život v rodném Petrkově na Havlíčkobrodsku. Petrkovský zámeček, kde umělec s rodinou žil, nedávno koupil stát, který ho předal do správy Památníku národního písemnictví. Cílem je vytvořit tam česko-francouzské kulturní centrum.
Reynek knižně debutoval v roce 1921 sbírkou básní Žízně, za vrchol jeho literární tvorby je považována jeho poslední sbírka Odlet vlaštovek. Ve 20. až 30. letech pobýval hojně ve francouzském Grenoblu, odkud pocházela jeho manželka, překladatelka Suzanne Renaudová, s níž měl dva syny Jiřího a Daniela.
Kresbě a malbě se začal věnovat na studiích jihlavské reálky, byl výtvarným samoukem. Přes olejomalby, expresionistické linoryty, kresby, pastely a lepty se ve 30. letech dostal k technice suché jehly. Zhruba v tuto dobu také přešel od krajinných motivů k biblickým.
Reynkovo dílo nesmělo být od roku 1948 až do poloviny šedesátých let vydáváno ani vystavováno, plného uznání se Reynkovi, který zemřel 28. září 1971 v Petrkově, dostalo až po pádu komunismu.
