Havlíček vypočítal kompenzace: Hospoda může dostat 270 tisíc měsíčně

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) reagoval na slova premiéra Andreje Babiše v jeho posledním nedělním hlášení. Svým „Čau lidi“ premiér nadzvedl zejména hospodské: „Někteří mi píší: ‚Dostal jsem tolik podpory, že i kdybych podnikal, tak bych možná tolik ani nevydělal‘,“ řekl Babiš. Že by vláda podnikatele přeplácela, si Havlíček nemyslí.

Ale průměrná hospoda s pěti zaměstnanci si i podle jeho výpočtů přijde na kompenzacích na 270 000 korun měsíčně. Že by nedosáhla na všechny programy? Neexistuje, tvrdí Havlíček v rozhovoru.

Také vám, pane ministře, píší podnikatelé, že si vydělají z podpory víc, než by si vydělali bez covidu?

Občas někdo takový napíše, ale není to samozřejmě pravidlem. A drtivá většina těch podnikatelů má méně, než kdyby vydělávala. Ale jestliže vyplácíme takto enormní podporu, dohromady už to je, beru-li i leden, téměř 250 miliard korun, tak je jasné, že někteří podnikatelé dostávají s ohledem na své náklady velmi slušnou porci podpory. Protože si ty programy třeba dobře vyskládají a vyjde to na ně.

Kolik takových, kteří si vydělají na kompenzacích víc než bez covidu, je?

To neumím říct. Ale řadě lidí v gastrosegmentu, když jim vyjde všechna podpora, vezmou si kompletní nájemné, sáhnou si na zaměstnance, to znamená 100 % krytí zaměstnanců, a započtou do toho už novou podporu, tzv. gastrobonus, což je 400 korun na zaměstnance za den, tak v tu chvíli už se můžou dostat do situace, že to pro ně nemusí vyjít úplně špatně.

Vláda podle vás podnikatele přeplácí?

Já bych neřekl, že je přeplácíme. U jednoho a půl milionu podnikatelů nám někdo propadne tím sítem, někdo zase dostane velmi dobrou porci. Někteří mají skutečně velmi dobrou podporu a vůbec si nestěžují. A jsou dokonce i někteří podnikatelé, kteří říkají: „Dáváte toho až přespříliš.“

Andrej Babiš ve svém hlášení také říkal: „Hospoda v menším městě o pěti lidech, která platí nájemné 30 tisíc, dostane u nás kolem 270 tisíc měsíční podporu.“ Ukážete mi takovou hospodu?

To je z našich podkladů. My jsme vzali dvě hospody.

Které třeba?

Nebudu říkat jméno, protože oni to nechtěli. Ale není to nic mimořádného. Je to restaurace, kterou si úplně živě dovedeme představit…

Jestli to nekončí jenom u té představy. Protože my jsme takovou hledali a zatím jsme žádnou konkrétní nenašli.

Co je na tom divného? To jsou jenom přesně spočítané podpory. Dovedete si představit restauraci, co má pět zaměstnanců v okresním městě? Já myslím, že ano. Restauraci, která v tom okresním městě platí 30 tisíc nájemné měsíčně, to je také představitelné, pak už je to v podstatě všechno.

To není úplně všechno, ne každý v praxi dosáhne na veškerou podporu. V tom je ten problém, ne?

Proč by nedosáhl? Pokud ta restaurace existuje, tak je to nároková podpora. Pojďme to dopočítat. Pět lidí, berou v průměru 28 tisíc hrubou mzdu. Platí 30 tisíc nájemného měsíčně, to není nic mimořádného. A pak už je to jenom o tom, že se to dopočte.

Čím se to dopočte?

Vynásobí se to tou podporou.

Ale to nedává 270 tisíc.

Dává. Pojďme počítat spolu. 30 tisíc je podpora na nájemném (ministr počítá se 100% náhradou nájemného z programů COVID nájemné 2 a 3, který začne přijímat žádosti zítra, pozn.red.). 28 tisíc průměrná hrubá mzda, my to platíme včetně odvodů, tak je to 38 tisíc. 38 tisíc krát 5. K tomu připočteme na každého zaměstnance 400 korun za den čili pět zaměstnanců krát 400 krát 30 dní, to je 60 tisíc. A jsme přibližně na 270 a kousek tisíc. A pokud je OSVČ, tak má ještě 15 tisíc korun navíc.

Tak zaprvé tam počítáte s podporou COVID Gastro, která ještě neběží, ta bude až od 15. ledna.

Ale je schválená. A vztahuje se zpětně. Podnikatelé ji můžou čerpat na dobu už od polovičky října, po dobu, co byli zavření.

Řada hospod zase provozuje okénko, což znamená, že nemůžou žádat úplně o vše.

Kdo má okénko, z toho není vyřazen. Pokud jeden člověk bude u okénka, tak toho si nemůže vynárokovat v tom tzv. Antiviru. Nedostane na něj přímo podporu, ale těch 400 korun za den si na něj může vynárokovat. A když něco prodával u okénka, tak se předpokládá, že má alespoň nějakou malou tržbu.

„Havlíček pokračuje v těch programech, dělá jich deset. Nájemné, kultura, sport…,“ říkal o vás Andrej Babiš. Není to skutečně moc, pane ministře? Nebylo by snazší je sjednotit do jednoho centrálního systému?

Do jednoho systému si to možná představit dovedu. Ale není možné hodit do nějakého jednoduchého koeficientu podnikatele v kultuře, podnikatele ve sportu, podnikatele v pohostinství, v maloobchodu a v dalších službách.

Podnikatelé si stěžují, že je systém podpory trošku chaotický. Že každý program administruje jiný úřad, že se v tom nevyznají. A sami volají po tom, aby pomoc byla plošnější. Proč jim v tomhle nevyjít vstříc?

Jak kteří. Je tady jeden a půl milionu podnikajících subjektů. Připusťme, že třeba 70 procent z nich je v zásadě spokojeno. 30 procent z nich je méně spokojeno. A někdo je vysloveně hodně naštván, že třeba tím sítem propadl.

To je váš odhad? Nebo jste si dělal průzkum?

Je to můj odhad. I kdyby to bylo jenom 20 procent, tak je to pořád 160 tisíc podnikatelů, kteří budou nespokojeni. A já vám to nemám za zlé, ale vy budete psát vždycky o těch naštvanějších, nespokojených, o těch, kteří si prostě stěžují, zatímco ti, kteří jsou v zásadě v pořádku, ne.

Myslím, že zrovna podnikatelské svazy jsou docela vypovídající. Sdružují velkou část podnikatelů. A právě svazy plošnou pomoc kritizují.

Já to s nimi domlouvám, ony samozřejmě musí jednat za všechny. Jestliže tam kdokoliv bude nespokojený, tak musí říkat, co se mu nelíbí.

To mi neříkejte, že svazy prezentují názory menšiny, ony si dělají názorové sondy, ale vy naopak žádný průzkum nemáte.

Já jsem seděl minulý týden řádově se 30 rodinnými firmami. Ani jedna z nich neřekla, že má nějaký problém. Řekla, že ta podpora, kterou dostává, je seriózní. Vždycky to může být lepší nebo horší.

Takže nemáte pocit, že by v podpoře byl chaos?

Chaos tu není, v každé zemi se dneska používá slovo chaos. Obecně žijeme v chaosu, o tom není pochyb. Je tu pandemická válka, za pochodu se připravují desítky opatření, stovky opatření, k tomu se okamžitě chystají další podpory.

Proto se právě ptám na tu centralizaci, jestli by to tomu neprospělo?

Já si myslím, že by to tomu prospělo, ale kdybychom to takhle nastartovali na začátku. Kdybychom věděli, do čeho jdeme, v březnu nebo v dubnu, a vytvořil se tady jeden velký úřad, nějaká agentura, kam by se daly stovky lidí. Dneska to sjednotit do jedné agentury, to by přineslo více škody než užitku.

Kdy podle vašeho odhadu vystoupíme konečně z režimu stop/start? Kdy skončí neustále zavírání a otevírání provozů?

Není evropská země, která by nešla způsobem stop/start. Pokud se pandemická situace zhoršuje, tak ty země táhnou za ruční brzdu a začínají vytvářet restrikce, naopak pokud se zlepšuje, tak se to zase více pouští.

Tak ona ta chytrá řešení typu chytrá karanténa by byla elegantním řešením.

Chytrá karanténa vám to nevyřeší úplně. Německo nebo Slovensko s tím bojují úplně stejně jako my, dokonce tam mají dneska restrikce ještě větší, než máme my, a jediný rozdíl mezi námi a těmi zeměmi je v čase. To znamená, třeba my zrovna jdeme nahoru, oni jdou dolů a pak se to zase otáčí.

Tak třeba teď jsme úplně nejhorší v počtu obětí. Zajímalo by mě ale, jak ten systém bude vypadat, než se povede naočkovat podstatnou část populace, což by mohlo být nejdřív v létě. Podle upravené tabulky PES by od 4. stupně lidé s negativními antigenními testy směli do určitých zařízení, jako jsou restaurace, hospody, kina, divadla a sport, ale i do hotelů. Na tom už je na vládě definitivně shoda?

Není to definitivně odsouhlasené, je to v návrhu PES. My na něm nyní vyšíváme společně s Ministerstvem zdravotnictví, ale třeba i zástupci kultury, školství a tak dále.

Kdy se to bude řešit?

Je to otázka když ne hodin, tak rozhodně dnů. Jde to už ve finálním připomínkovém řízení. Je pravda, že na určité aktivity, zejména toho volnočasového charakteru, kde ti klienti, zákazníci tráví delší dobu, například divadlo, kino, ale i třeba nějaké sportovní aktivity, tak je navržen režim, že se prokážou negativním antigenním testem.

Na tom je tedy shoda mezi ministry?

Já si myslím, že to na nezbytně nutnou překlenovací dobu, než budeme proočkováni, řešení je. Protože jestli to neuděláme, tak to půjde pořád nahoru a dolů.

Odkdy se s tímto novým systémem PES počítá?

Já si dovedu představit, že by se to mohlo všechno spárovat s 22. lednem, protože do 22. ledna jsme dali ty poslední restrikce.

Myslíte, že si lidé skutečně budou třeba kvůli návštěvě kina nebo restaurace platit test?

Oni si nemusí platit test, dneska je test zadarmo, protože to platí pojišťovna.

Antigenní testy zůstanou dál zdarma?

Věřím, že ano. Chceme lidi motivovat, aby se chodili testovat. Je to jedna z cest, jak odizolovávat nemocné a zdravé.

Jak by to tedy mohlo fungovat? Člověk si zajde na antigenní test, dostane za nějakých 15, 30 minut výsledek, že je negativní. Jde do hospody, hospodský ho uvítá ve dveřích, test zkontroluje?

Ne, ne, o hospodách se v tuto chvíli nebavíme.

O čem se tedy bavíme?

O volnočasových aktivitách ve smyslu sportu, ve smyslu kultury. A velmi zvažujeme i ubytovací zařízení, to znamená třeba hotely. Dovedu si představit, že pokud pojedete na víkend například do Českého Krumlova nebo někam po vlastech českých a budete potřebovat na dva dny ubytování, test bude platit 48 hodin. Hůř už si to představuju u sezonních dělníků v nějaké ubytovně. To bychom museli ještě zvážit. Ale dovedu si představit, že se díky tomu zase nadechnou hotely, penziony, mimo jiné i na těch horách.

Takže majitel penzionu bude kontrolovat, zda má jeho návštěvník negativní test? Totéž třeba pokladní v divadle, kině?

Ano. Jestli by to byl někdo, kdo tam pouští ty lidi, jestli by to byla pokladní, to je věc druhá, jak by se to nastavilo.

Pro restaurace by změna tabulky PES znamenala ještě přísnější pravidla, než jsou v současnosti. Jak by byla ve stupni tři omezená kapacita?

Teď je diskuze, jestli 30 procent nebo 50 procent, my navrhujeme 50 procent, což by bylo stejné, jako je doposud. Ale ta změna by byla v tom, že by restaurace nebyly od kategorie číslo čtyři, ale až od trojky. Ve čtyřce by to bylo samozřejmě stále přes výdejová okénka. Vy určitě budete mít radost, když řeknu, že jsme udělali nějakou chybu - a já to klidně stáhnu i na sebe. Byl jsem ten, kdo prosazoval před Vánocemi v uvolňovacím režimu, aby se uvolnily maloobchody, stejně tak služby, jako jsou kadeřníci a tak dále. A stejně tak restaurace. V té době restaurace stály téměř všude kolem nás. My jsme chtěli, aby se to pustilo naráz, a je otázkou, jestli jsme to měli pouštět.

Teď už je asi jasné, že neměli, ne? Když jste je následně zase zavřeli.

My jsme potom zavírali všechno, protože to šlo nahoru. Ale souhlasím s tím, že v těch restauracích je pravděpodobnost šíření větší, než když jdu třeba do obchodu koupit rohlíky. Protože v restauraci sedím delší dobu, někteří lidé tam více pijí a sociální kontakt tam je. V čem to bylo nepříjemné, že restaurace se nadechly, 14 dní jely, bylo to pro ně v tu chvíli příjemné, a teď nehodnotím, že některé to nedodržovaly a tak dál, to byla realita, ale poté jsme museli opět zatáhnout za ruční brzdu. Kdybychom je tenkrát nepustili, nevím jestli by pandemická situace byla zásadně lepší, asi by nebyla o mnoho lepší, ale asi to bylo zbytečné.

Televize Seznam informovala o tom, že velké obchody jako Tesco, Lidl, Globus začaly zase prodávat zboží, jako jsou teplé rukavice, čepice ale i spodní prádlo. Odkazují se na usnesení, že smí prodávat nejnutnější zboží, které nikde ale není definované. Jak se na toto díváte?

To je špatně, to nemají prodávat. Je to jasně vydefinované, když se podíváme do vládního usnesení, tak je tam řada, řekněme, výjimek, kolem dvacítky. Jediná diskutabilní věc byla, co jsou takzvané domácí potřeby, co se do toho dá zařadit a co nedá. To se muselo upřesnit.

Teplé oblečení tam tedy nepatří? Není nutné?

Není nezbytně nutné. Ne že bychom si nepřáli, aby se prodávalo teplé oblečení, ale jakmile dáme oblečení, tak musíme dát i ostatní oblečení.

Co školní potřeby, tužky, sešity? Také to není nutnost?

Dneska je možné si papírenské potřeby pořídit přes internet. Nejde o to, že bychom nechtěli, aby někdo prodával tužky, papíry. Teď nicméně připravujeme v rámci modifikace PES ještě jednu definici základního zboží.

A co tam tedy bude?

To já nechci říkat, protože když to řeknu a nakonec to nebude schválené…

Ale chápu, že teplé ponožky a čepice tam nebudou?

Ne, ty tam nebudou. Ta restrikce je od 27. prosince. Lidé nám píšou, že nemají gumu, nebudu si brát jednu gumu přes internet. Lidé píšou třeba i o tom, že nemají ponožky. Nevím, jestli se dá prostě tři týdny vydržet bez toho, abych si koupil nové ponožky, myslím si, že se to dá zvládnout.

Došli jste už k nějakému posunu, co se lyžování a provozu areálů po 22. lednu týče?

Zatím nechceme ani nemůžeme nic slibovat. Byl bych samozřejmě rád, kdyby se toho 22. nebo v tom posledním lednovém týdnu skiareály spustily v řízeném režimu striktních opatření, jako jsou například v Rakousku.

Takže nikoli s testem?

Já si nedovedu představit, že by to bylo s testem, v Rakousku jezdí s FFP2, což si myslím, že by proveditelné bylo. A samozřejmě nějaký režim front by tam byl.