Článek
Vládou schválený plán počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ – a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Vládní zmocněnec Jaroslav Míl dříve uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval. Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát stovky miliard korun.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZu, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím Ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZu Michala Šnobra je ale takzvaná put opce, tj. že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat státu dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, silnější garancí než Contract for Difference. „Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost,“ dodal.
