Havlíček se rozhodl jednat s „ekoteroristou“ z Dětí Země. Kvůli dálnici D1

Ještě na podzim roku 2018 se zdálo, že premiér Andrej Babiš má pro postoje Miroslava Patrika z ekologického spolku Děti Země pochopení.

V té době se spolu hned třikrát na různých místech republiky setkali. Miroslav Patrik dokonce Andreje Babiše osobně doprovázel, když předseda vlády na začátku listopadu 2018 navštívil přerovskou okrajovou část Dluhonice. S místními obyvateli tam debatovali o problémech s dostavbou dálnice D1.

Po roce a půl se ale vztahy obou mužů výrazně proměnily a dnes Andrej Babiš běžně označuje Patrikovy Děti Země za ekologické teroristy.

Naposledy tak učinil v pravidelném nedělním „hlášení“ na Facebooku. Považuje za trestuhodné, jak zelení aktivisté soustavně blokují mnohé dopravní projekty po celé zemi.

Očití svědci také popisují, jak hanlivě a i s použitím nejtvrdších vulgarismů se Babiš o Patrikovi vyjadřoval v lednu při návštěvě Olomouckého kraje.

Navzdory tvrdé rétorice za strany premiéra se chystá v příštích dnech významné jednání, které si klade za cíl postoje obou stran zase sblížit.

S „ekoteroristou“ Patrikem se totiž v Praze sejde Babišova pravá ruka – vicepremiér a nový ministr dopravy Karel Havlíček.

Schůzka se podle informací redakce Seznam Zpráv uskuteční 17. března a tématem je právě dostavba chybějícího úseku dálnice D1 u Přerova, kde jsou Děti Země mnohými považovány za hlavní žábu na prameni, která brzdí povolovací proces.

Chystanou schůzku oba hlavní aktéři potvrdili s tím, že se jí má zúčastnit i šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

„Chci se s panem Patrikem především poprvé potkat a také si vzájemně naše stanoviska vyjasnit,“ reagoval na dotaz ministr Havlíček s tím, že dokončení chybějícího dálničního úseku u Přerova je pro něj v oblasti dopravy jednou z klíčových priorit.

„Bude to poprvé po asi deseti letech, co se zase uvidím s nějakým ministrem dopravy. Nemám s tím problém, ale dálnice u Přerova je jen jedním z mnoha projektů, jimiž se zabýváme,“ reagoval Patrik, který v minulosti dělal několik měsíců poradce ministru dopravy Vítu Bártovi (Věci veřejné).

Napadání ze strany premiéra Babiše bere prý Miroslav Patrik s rezervou. „Divím se, že pan Babiš má vůbec čas se Dětmi Země zabývat, že ty věci kolem dopravy nenechá raději na podřízených,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Chybějící dálniční úsek Přerov-Říkovice je poslední „dírou“ na trase Praha-Brno-Ostrava. I mnozí dopravní experti jej dnes označují za jeden z neuralgických bodů v oblasti dopravy.

Už tak špatnou situaci v Přerově ke zlosti místních obyvatel ještě zhoršilo nedávné otevření dálničního úseku Přerov-Lipník nad Bečvou. Část tranzitní kamionové dopravy totiž teď proudí přímo přes město a v ulicích se tvoří dlouhé kolony.

Většina obyvatel Přerova tak čeká jako na smilování, až bude i úsek do Říkovic postaven a otevřen. Doprava by tak byla odvedena na západní okraj města.

Ale je tu ještě jiná část obyvatel (sice podstatně menší), která dálnici v navržené podobě odmítá. Jde právě o některé obyvatele místní části Dluhonice, kteří budou mít autostrádu jen kousek od svých domovů.

Zlobí se, že je „velký“ Přerov dávno obětoval, stejně tak i Ředitelství silnic a dálnic. Po celá léta úřady odmítaly projekt přepracovat, posunout trasu o 150 metrů východněji od Dluhonic, což odpůrci stále vidí jako schůdné. Všechny alternativy jsou zavrhovány s argumentem, že by to zdrželo přípravu stavby. Ta se přitom stejně neustále protahuje.

I premiér Babiš při návštěvě Dluhonic v roce 2018 připustil, že stavba byla špatně navržena, ale že ani on už nevidí prostor, jak projekt ve zbývajícím čase změnit. Vyzval tehdy Dluhonické, aby si řekli, co chtějí za to, když budou dálnici, jak je navržena nyní, akceptovat.

„Apeluji na občany Dluhonic, aby souhlasili s trasou tak, jak je už schválená. Zároveň bych rád slyšel, jaká kompenzace by pro ně byla přijatelná, co by od státu požadovali, abychom zmírnili dopad stavby na jejich život,“ řekl tehdy Babiš lidem v zaplněném kulturním domě.

Stát přitom tlačí čas. Na konci příštího roku totiž vyprší výjimka, která toleruje dvacet let starý posudek o vlivu na životní prostředí (EIA).

Když se do té doby nezačne stavět, bude muset celý proces začít znovu. To by znamenalo minimálně desetiletý odklad, někdejší ministr dopravy za ANO Antonín Prachař mluví dokonce o třiceti letech.

Zda se mezní termín stihne, nezajímá jen obyvatele Přerova, ale i místní chemičky Precheza ze skupiny Agrofert, již založil nynější premiér Babiš.

Když nebude dálnice, nemůže Precheza (nyní nejziskovější firma v rámci Agrofertu) dále rozšiřovat výrobu svého klíčového produktu, titanové běloby. I to mohou být další důvody, proč se Babiš ve věci osobně angažuje.

Loni v listopadu olomoucký magistrát pro úsek Přerov-Říkovice schválil změnu územního rozhodnutí. Vůči jeho nepravomocnému verdiktu se ale obratem odvolalo několik dluhonických obyvatel a také spolky v čele s Dětmi Země.

Jak říká šéf ekologické organizace Miroslav Patrik, jejich spolku vadí hlavně to, že neproběhla nová standardní EIA s posouzením více variant trasy. Teď všichni stěžovatelé čekají, jak o celkem devíti odvoláních rozhodne Krajský úřad Olomouckého kraje. Jeho verdikt lze očekávat nejdřív v dubnu.

Děti Země zatím nejsou rozhodnuty, zda v případě neúspěchu odvolání budou ve svém odporu pokračovat a podají i správní žalobu. „Počkáme si až na to rozhodnutí krajského úřadu, jaké v něm budou argumenty. Nikdy to není tak, že automaticky dáváme žalobu,“ nechává Patrik věc otevřenu.

Podobně nejistě o dalším postupu hovoří i Pavel Ježík, jeden z „postižených“ obyvatel Dluhonic, který donedávna vedl i místní výbor této okrajové části Přerova. „Záleží, zda to rozhodnutí krajského úřadu bude v souladu se zákonem nebo ne,“ reagoval na dotaz.

Pavel Ježík je přitom rozhněvaný nejen na celou vládu, ale i na mnohé obyvatele vesnice, kteří naléhání státních činitelů už podlehli.

Úřady nyní pro Dluhonice počítají s „kompenzačními opatřeními“ za újmy způsobené dálnicí, jak je slíbil premiér Babiš. A to v podobě investic do infrastruktury (např. opravy komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, výstavba cyklostezek) v celkové výši 132 milionů korun. Původně vznesené požadavky místních, které úřady nakonec seškrtaly, byly přitom výrazně vyšší – v hodnotě 320 milionů korun.

Schválené kompenzace podle Ježíka dnes uspokojují pouze ty obyvatele Dluhonic, kterým dálnice fakticky nijak zvlášť neublíží.

„Neznám žádná kompenzační opatření, která se budou týkat přímo lidí, kteří budou bydlet v bezprostřední blízkosti dálnice,“ uvádí Ježík. A zlobí se na ty z místních, kteří se „nechali koupit za Babišovy koblihy“. Bojuje mimo jiné i za svou sestru, jejíž dům by měl být kvůli dálnici zbořen a která teď vede jednání o náhradním bydlení.

Ježík si myslí, že bylo možné zvolit alespoň jiné konstrukční řešení dálnice, méně hlučné, než je nyní vyprojektovaná estakáda. „Ale oni s tím stejně už nechtějí nic dělat. Ředitelství silnic a dálnic už má připravenu dokumentaci pro stavební povolení, stejně tak zadávací dokumentaci k tendru na zhotovitele. Tam už není vůle cokoliv měnit,“ myslí si Ježík.

S dotčenými rodinami z Dluhonic nyní za stát komunikuje v zásadě jen ministerský zmocněnec a bývalý šéf ŘSD David Čermák.

I ten připouští, že stát mohl v minulosti postupovat vůči místním citlivěji. Udělat v projektu alespoň některé změny, aby byly více zohledněny zájmy dluhonických obyvatel.

„Místo estakády tam klidně mohl být násep, jak se původně také plánovalo, ale dnes už je pozdě bycha honit,“ soudí Čermák.

V současné době si už ani on nedokáže představit přepracování projektu. Stále si přitom myslí, že i při velmi napjatých termínech je možné výstavbu úseku Přerov-Říkovice do konce příštího roku rozjet. „Lze to stále stihnout,“ říká navzdory pochybnostem některých expertů.

Bude ovšem záležet právě na dalším vývoji povolovacího procesu. Kdyby olomoucký krajský úřad všechna odvolání odpůrců zamítl, začne prý ŘSD prakticky okamžitě řešit zábory půdy a připravovat podklady pro žádost o stavební povolení.

A právě ministr dopravy Karel Havlíček bude příští týden zřejmě naléhat na to, aby Děti Země a další odpůrci už přestali stavbě bránit.