Článek
V meziresortním řízení na vládě se objevil dlouho chystaný plán Ministerstva průmyslu a obchodu na pomoc venkovským obchodům s potravinami s názvem Obchůdek 2021+. Jeho ambicí je otočit dlouhodobý trend úbytku koloniálů v nejmenších obcích.
Prodejnám v obcích pod 1000 obyvatel s maximálně jedním obchodem, který nabízí minimálně potraviny, program umožní čerpat dotace až 100 tisíc korun na provozovnu ročně. Výzvy vypíší kraje, které samy mohou částku ze svých rozpočtů navýšit na dvojnásobek. Během pěti let celkem stát rozdělí na nových dotacích 195 milionů korun, to znamená tři miliony korun na kraj ročně. Praha kvůli své velikosti nárok nemá.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček program pomoci ztrátovým prodejnám na venkově prosazuje od doby, kdy vedl Asociaci malých a středních podniků a teď má poslední šanci věc prosadit do voleb. Pro SZ Byznys řekl, že výzvy resort vypíše v červnu, aby peníze živořícím obchodům na venkově přišly na podzim.
„Zachráníme tím desítky, možná stovky malých obchůdků v obcích,“ uvedl Havlíček. „Rovnou říkáme, že absolutní cíl nejsou obce kolem 1000 obyvatel, ale třeba kolem 400 nebo 500 lidí, kde víme, že je jedna prodejna,“ dodal.
Podmínkou získání dotace je, že obchod musí být otevřen minimálně pět dnů v týdnu, celoročně, a musí prodávat potraviny. Peníze může použít například na mzdy, nájem, vytápění, osvětlení, internet, pořízení materiálů a obalů, ochranné pomůcky nebo úroky z hypoték. Naopak nemusí vykazovat ztrátu.
Covid pomohl hlavně největším
Obchodů s potravinami na venkově dlouhodobě ubývá, trend v podstatě zastavila až loni pandemie, ukázala nejnovější data NielsenIQ. I tak je podle Havlíčka pomoc venkovu nutná.
„Trend posledních let, kdy počet prodejen klesl asi z 20 tisíc na 12-13 tisíc prodejen, je neoddiskutovatelný. Je to v důsledku větších center, která se stavěla v okresních a krajských městech. Covidový rok je velmi specifický, nesázel bych na to, že určil trend,“ uvedl.
V pandemickém roce se nejmenší obchody nadechly, protože více zákazníků začalo upřednostňovat rychlé nákupy v místě svého bydliště. Zastavil se pokles počtů prodejen, zároveň rostly tržby obchodů pod 400 metrů čtverečních. Nejvíce v létě (o 4,5 procenta).
Jenomže rozvolnění z léta ukázalo, jak vratká je loajalita Čechů k malým obchodům. Zatímco super- a hypermarkety stále svižně rostly, koloniály na tom byly v tržbách o 3,5 procenta hůř než v roce 2019. Loňskými vítězi tak jsou právě největší prodejny nadnárodních řetězců.
Hospodaření části prodejen tradičního typu tak zůstává stále ztrátové. Šéf Skupiny COOP Pavel Březina odhaduje, že největší družstevní síť v Česku dotuje stovky členských prodejen, protože si na sebe nevydělají. „V obcích pod pět set obyvatel je to neekonomická činnost,“ říká Březina. Ten je zároveň předsedou Asociace českého tradičního obchodu, která několik let spolupracovala na přípravě dotačního programu.
Už před covidem se nicméně situace na venkově trochu zlepšila, protože přibývá krajů, které finančně podporují základní potravinovou obslužnost venkova. Na druhou stranu některé velké řetězce – například síť Billa – rozšiřují svá teritoria dál do regionů. „Jdou už i do obcí s 1500 lidmi. Jeden takový obchod je schopen zlikvidovat třeba pět našich prodejen v okolních obcích,“ dodal předseda COOP.
Svaz obchodu a cestovního ruchu, který prosazuje zájmy velkých řetězců, program vítá. „Udržení základní obchodní obslužnosti na venkově je důležité, jen je mi líto, že ministerstvo nebylo odvážnější, protože by pro modernizaci obchodu na vesnici šlo udělat mnohem víc,“ uvedl prezident Tomáš Prouza s tím, že by si podporu zasloužily třeba pick-up pointy, kam by si lidé objednávali dovážku potravin.
Prodejny v nejmenších obcích potřebují přes 200 tisíc
Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum, které provozuje sto prodejen na Orlickoústecku, vidí rozsah pomoci jako nedostatečný, ale stabilizující krok. „Aktuálně pro rok 2021 by potřebovala průměrně fungující prodejna v obci se 300 obyvateli podporu ve výši 233 tisíc korun za rok, prodejna v obci s 600 obyvateli ve výši 133 tisíc korun,“ zmínil model, který spočítala Skupina COOP.
Za důležité považuje, aby se podpora pravidelně valorizovala podle růstu mezd, které tvoří 70 až 80 procent nákladů celého provozu prodejny.
Návrh nového dotačního programu nezmiňuje možnost vrácení dotace v případě, kdy prodejny skončí, ani neupravuje minimální dobu, kterou by měly v době čerpání peněz podnikat. Objevit by se podle Havlíčka měla taková podmínka až v rámci výzvy.
„Uvidíme, jak výzva bude koncipována. Samozřejmě cílem není to, aby někdo zinkasoval 100 tisíc korun a za měsíc to pustil. Bude tam určitě nějaká nezbytně nutná doba udržitelnosti. Netvrdím, že to bude na celý rok,“ přiblížil a dodal: „Nevěřím tomu, že by ve větší míře docházelo ke zneužívání.“
Družstevníci by byli naopak přísnější v některých podmínkách pro poskytnutí dotací. Standardem by podle nich měl být provoz 6 dní v týdnu, sortiment minimálně tisíc položek, možnost platby kartou nebo výběru hotovosti u pokladny – tzv. cashback.
„Někdy totiž existují i prodejny, které působí v ‚šedé zóně‘ a poskytují služby, jež absolutně neodpovídají současnosti. O hygienických podmínkách ani nemluvě. Takoví provozovatelé říkají, že podporu nepotřebují, ale za takové služby by samozřejmě žádná podpora být neměla,“ míní Hlavsa.
