Havíř z Ostravy, pak údržbář z Brooklynu. Jeho záběry z 11. září chtěl celý svět

Těsně před vjezdem do tunelu se mu ještě povedl záběr na billboard s Arnoldem Schwarzeneggerem, který propagoval nový film o terorismu. Pak hledáček kamery, kterou Pavel Hlava svíral, zabral vrcholek jedné z věží Světového obchodního centra.

Právě do ní narazilo letadlo. Bylo 8:46, 11. září 2001.

„Přes ten malý monitor jsem si letadla ani nevšimnul, jenže už v tunelu jsme se dozvěděli, že se něco stalo. Můj šéf, který řídil, poslouchal zprávy. A když jsme vyjeli ven, viděli jsme, že jedna z věží hoří. Zmatení lidé koukali nahoru. Přemluvil jsem šéfa, aby zastavil a točil jsem,“ vzpomíná Pavel Hlava.

Jediný člověk na světě, který 11. září natočil nárazy letadel do obou věží „Dvojčat“. Jeho vzpomínky jsou součástí seriálu k 20. výročí teroristických útoků z 11. září, které odstartovaly válku proti teroru.

„V té chvíli ještě nikdo nevěděl, oč jde. Davem se šířily různé spekulace. Třeba že se někdo pokusil proletět mezi věžemi,“ popisuje Hlava. „Náhle jsme ale slyšeli divný zvuk, přibližoval se, sílil, pak to už byl hrozný rachot. Nad hlavami nám přelétlo letadlo a mířilo přímo na druhou věž.“

Druhému letadlu se povedl ničivý manévr – těsně před věží ho pilot naklonil tak, aby křídly zasáhlo co nejvíc pater budovy. „Byla to šílená rána, všichni koukali jako opaření, byli jsme v šoku, nevím, jak to popsat,“ pokračuje Hlava.

Na záznamu v kameře je slyšet, jak užasle volá na svého amerického šéfa: „Mike, já to mám natočené!“

Pavel Hlava pracoval jako údržbář. Se svým bratrem Josefem a šéfem Mikem Cohenem měli namířeno do Pensylvánie opravovat chatky dětského tábora. Po nárazu druhého letadla uvízli na Manhattanu, protože policie zavřela všechny mosty. Hlava toho využil k natáčení. Jakmile se otevřel první most, vyjeli za prací.

„Bylo to těsně před pádem první věže. Takže ty šílené scény, jak lidé zasypaní prachem utíkají před tlakovou vlnou a troskami, jsem nezažil,“ dodává Hlava.

Fotogalerie z 11. září 2001

Na táboře v Pensylvánii se Pavel Hlava konečně mohl v klidu podívat na kazetu ze své kamery. Přehrál si ji na televizi místního správce. A viděl, že tam jsou útoky na obě věže. „Ale nijak speciálně jsem to neprožíval. Pracovali jsme s bráchou dva týdny na opravách těch chatek. Mike se většinou díval na zprávy v televizi a pak nám předával hlavní informace,“ říká Hlava.

Po návratu oslovil televizi Nova, jestli by o snímky neměla zájem. „Neměli. Řekli mi, že těch záběrů už bylo moc a že lidi teď spíš zajímá, co bude dál. Ale možná mi také vůbec nevěřili, že něco zajímavého mám,“ připomíná.

Pavel Hlava udělal několik kopií, jednu dál šéfovi Mikeovi Cohenovi a další rozdával kolegům třeba jako dárky k narozeninám. „Aby měli nějakou památku na New York. I když tedy ne moc příjemnou,“ říká.

Skoro dva roky ležela unikátní nahrávka v šuplíku, doslova – autor ji měl doma ve stole a nevěnoval jí větší pozornost. Pak se dostala k jedné učitelce angličtiny. Pavel Hlava ani přesně neví jak.

A všechno dostalo úplně jiné rozměry.

„Ozval se mi známý té učitelky, fotograf Walter Karling. Zeptal se, jestli nechci nahrávku prodat,“ vzpomíná Hlava na přelomový okamžik v osudu nahrávky. „Nebyl jsem proti.“

I Karling ale zpočátku narážel na nezájem televizních stanic. Přišel s nápadem, že by mohl pomoci rozhovor pro New York Times, kde měl dobré kontakty. „Pomohl. Po rozhovoru tu pásku chtěl najednou celý svět,“ konstatuje Hlava.

Objevila se ale ještě jedna podstatná komplikace. „Fotograf z New York Times přijel fotku k rozhovoru udělat k nám do práce. Přitom jsem o celém projektu řekl Mikeovi Cohenovi a ten se postavil zásadně proti,“ popisuje Pavel Hlava. „Říkal, že není správné na takovém neštěstí vydělat peníze. Vzal svoji kopii a odnesl ji do stanice ABC s tím, že ji mohou zdarma odvysílat. Kdo ví, jak to bylo. Možná nešlo jenom o morálku, ale on sám za to chtěl nějaké peníze. Nevím. Ale pořád si myslím, že to je skvělý chlap.“

Walter Karling se energicky pustil do zastupování zájmů Pavla Hlavy – a jak se ukázalo – i zájmů svých. Varoval televizi ABC, že nemá právo záběry odvysílat. Jenže ta se už příležitosti nepustila, reklama na nově objevené unikátní záběry běžela dokonce na Times Square, nejrušnější newyorské křižovatce. 7. září ABC snímky odvysílala a Karling svěřil věc právníkům.

„Také mi řekl, abych už nechodil do práce, když se ke mně Mike zachoval takto. A že nevím, co všechno by se ještě mohlo stát – pracoval jsem tam samozřejmě načerno,“ dodává Hlava. „Takže Mikea Cohena jsem už pak nikdy neviděl.“

Pavel Hlava původně do New Yorku odjížděl s tím, že si chce vydělat na byt, aby se mohl vrátit do Brna. Po rozvodu neměl kde bydlet. Ale život v New Yorku si užíval a na návrat rozhodně nespěchal.

„Žilo se nám tam dobře. Napřed jsem pracoval pro polskou firmu, pak pro Řeky, se kterými jsme opravovali střechy a pak pro židovskou firmu v Brooklynu, kde mi šéfoval Mike Cohen. Jeden týden jsem vydělával na nájem, jeden týden na jídlo a mzdu za dva týdny jsem si mohl odkládat,“ popisuje. „Bydleli jsme v české komunitě, chodili do irské hospody, kde obsluhovaly české servírky. Každoročně jsme jezdili za krajany do Chicaga na Rockfest. Ani jsem se pořádně nenaučil anglicky.“

Najednou byl původní cíl splněn. Karlingovi advokáti se s televizí ABC rychle dohodli na mimosoudním vyrovnání. „Bylo to dost peněz. 30 % dostali právníci, 20 % Karling a polovina zbyla mně. Měl jsem na byt a v prosinci 2003 jsem se vrátil do Česka,“ shrnuje Hlava.

Nějaké peníze ještě zbyly, za ně si Pavel Hlava pronajal bar, ve kterém provozoval diskotéku.

Pojmenoval ji Twins. Dvojčata.