Havanský syndrom dál obchází svět včetně našich sousedů. USA pořád tápou

Takzvaný havanský syndrom je záhadou par excellence. Oficiálně se jeho historie začala psát v roce 2016, kdy si zaměstnanci americké a kanadské ambasády a jejich rodiny začali stěžovat na zdravotní potíže čítající závratě, poruchy sluchu, bolesti hlavy a další problémy. O rok později přišel tehdejší americký prezident Donald Trump s tím, že šlo o důsledek útoku Kuby blíže nespecifikovanou zbraní.

Od té doby Spojené státy registrují víc jak 200 obětí splňujících charakteristiky havanského syndromu z řad pracovníků vlády, diplomatů, špionů a dalších lidí. Vžitý název havanský syndrom už ale vlastně není moc přesný. Případy se během několika let objevily v podstatě po celém světě. Jedna z aktuálních teorií usilující o vysvětlení jeho příčiny navíc uvádí, že jeho původ může sahat v čase i prostoru velmi daleko od údajného prvního zjevení syndromu v hlavním městě Kuby v roce 2016.

Havanský syndrom se znovu dostal do popředí zájmu světových médií po sérii několika incidentů. Například koncem srpna přišlo hlášení výskytu havanského syndromu z Hanoje. Velkou pozornost zprávě zajistil fakt, že se incident protnul s termínem návštěvy viceprezidentky Kamaly Harrisové, což lehce zkomplikovalo její asijskou tour.

Koncem září zase deník Washington Post informoval o odvolání vedoucího pracovníka CIA ve Vídni, který tak měl být potrestán za to, že nebral vážně hlášení na případy havanského syndromu na tamní americké ambasádě. Na konci minulého týdne přišla zpráva od německé policie o vyšetřování „podezření na útok akustickou zbraní na zaměstnance ambasády USA“ v Berlíně. Nejnovějším případem je pak včerejší oznámení ministerstva zahraničí USA, které se zabývá stížnostmi na podezřelé symptomy na ambasádě v Bogotě. Už příští týden se na návštěvu Kolumbie přitom chystá i šéf ministerstva zahraničí Antony Blinken.

Příčinu havanského syndromu, který některým obětem způsobil i trvalé poškození mozku, se dosud nikomu nepovedlo spolehlivě rozklíčovat. Teorií je ale nespočet. Už roky se spekuluje o sonické zbrani, vedlejších následcích špehovacího zařízení, vlivu chemikálií používaných proti hmyzu, zvuku cvrčků nebo dokonce o tzv. psychogenní nemoci spuštěné čistě obavami v hlavách obětí. Asi nejpravděpodobnější se ale dosud jeví teorie vysvětlující syndrom jako efekt mikrovln.

Na mikrovlny coby nejpravděpodobnější příčinu ukázala podle deníku New York Times, který se dostal ke kopii zprávy, americká Národní akademie věd, inženýrství a medicíny. Článek NYT vyšel už letos na jaře a akademie už podobné, ač nepřímé signály vysílala i loni. Stále se ale jedná asi o nejdiskutovanější vysvětlení havanského syndromu. V obsáhlém článku ho asi před měsícem ve světle letních incidentů nově rozvedla i BBC.

Teorii mikrovln britská televize posunula zejména vyprávěním příběhu profesora Jamese Lina z University of Illinois. Ten za příčinu havanského syndromu mikrovlnné záření označuje už od první chvíle, kdy se dočetl o prvních případech. Příznaky popisované diplomaty totiž před lety zažil na vlastní kůži.

Došlo k tomu podle něj už v 70. letech, kdy na Washingtonské univerzitě s vlivem mikrovln experimentoval. Pokus proběhl tak, že si Lin sedl na židli, namířil si na hlavu anténu vysílající vlny a pověřil své kolegy, aby zařízení pouštěli v náhodných intervalech. Světelnými signály jim pak dával najevo, kdy něco cítí a domnívá se, že ho záření zasáhlo. Profesor Lin uvedl, že slyšel zvuky a popsal je podobně jako oběti havanského syndromu o 50 let později. Tehdy se domníval, že šlo o důsledek absorpce energie mozkovou tkání, kterou mozek interpretoval jako zvuk, i když reálně žádný zvuk nezazněl.

BBC k tomu dodala, že zprávy lidí údajně schopných slyšet zvuky v blízkosti radarů vysílajících mikrovlny se objevují už od druhé světové války. Americký neurovědec Allen Frey to pak v roce 1961 označil za důsledek interakce mikrovln s nervovým systémem a od té doby se tomu říká „Freyův efekt“. Jeho příčiny a důsledky ale dosud nebyly zcela vysvětleny.

Jako další díl do skládačky BBC zmiňuje případ známý jako tzv. „moskevský signál“. Ten byl objeven zkraje 50. let minulého století na americké ambasádě v Moskvě. Americká tajná služba mikrovlnný přenos zkoumala a tajila jeho existenci před veřejností i samotnými pracovníky ambasády, aniž by věděla, jestli má nějaký vliv na jejich zdraví, což později vyvolalo vlnu nevole. Dodnes se stejně jako u havanského syndromu neví, jestli cílem zařízení vysílajícího mikrovlny, bylo škodit lidem, nebo špehovat.

V nepřímé souvislosti s tímto případem BBC dále cituje právníka Marka Zaida, který se specializuje na případy z oblasti národní bezpečnosti a momentálně zastupuje i oběti pracovníků, které tvrdí, že se staly obětí havanskému syndromu. „To, co se odehrává, vláda Spojených států ví, podle toho, jaké důkazy jsem viděl, pravděpodobně od konce 60. let minulého století,“ řekl Zaid, který zastupuje i muže, který tvrdí, že utrpěl podobné zdravotní problémy v roce 1966. Podrobnosti případu ale zůstávají tajné. Zaid se domnívá, že vláda USA nechce přiznat delší historii podobných incidentů, „protože by to možná otevřelo Pandořinu skříňku případů, které byly léta ignorovány“.

V přímém kontrastu s divokou spekulací, že podobné případy havanského syndromu se objevují už dlouhá desetiletí, BBC uvádí názor neurologa Roberta Baloha z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který se dlouhodobě věnuje těžko vysvětlitelným zdravotním problémům.

Toho možná příčina syndromu napadla stejně jako profesora Lina hned poté, co si přečetl zprávy o prvních případech. Názor měl ale úplně opačný. V popisech symptomů Baloh vidí „masovou psychogenní nemoc“. Lidé podle něj popisovali stejné problémy, jako mívají například ti, kdo se mylně domnívají, že snědli otrávené jídlo. V takovém případě se podle něj u lidí objeví symptomy, které „jsou stejně skutečné jako u reálných nemocí“. Diplomaté se podle něj začali syndromu bát a kvůli stresu si příznaky sami vyvolali.

BBC k tomu dodává, že tato teorie pokulhává, protože úplně stejný důvod bát se, měli v Havaně vedle Američanů a Kanaďanů i Britové, kteří žádné problémy nehlásili.

Pro úplnost se patří zmínit závěr kanadských vědců z roku 2019. Ti po testech na 26 postižených kanadských diplomatech došli k závěru, že zdravotní problémy u nich mohl způsobit „nadměrný výskyt inhibitorů cholinesterázy“ způsobený přípravky proti komárům.

V témže roce zase přišli vědci z univerzit v Kalifornii a britském Lincolnu s vysvětlením, že akustické útoky na občany USA způsobili cvrčci. „Hodně se diskutuje o tom, jaké zdravotní poškození tito lidé utrpěli, a zda vůbec bylo způsobeno stejnou příčinou. Já mohu jen říci, že na nahrávce zveřejněné agenturou AP je zvuk cvrčka,“ řekl podle deníku Guardian jeden z autorů studie Alexander Stubbs z Kalifornské univerzity v Berkeley. Druhý z vědců Fernando Montealegre Zapata z univerzity v anglickém městě Lincoln dodal, že takové zvuky slyšel od místního druhu cvrčka, když vyrůstal v Jižní Americe.

Nakonec nezbývá než připomenout, že všechno, čím se kdokoliv dosud pokusil havanský syndrom vysvětlit, byla a je jen spekulace. Jako nejpravděpodobnější se jeví ta nejnovější s mikrovlnami. Jisté ale není nic. Z havanského syndromu se nyní podle BBC stává jedna z předních priorit pro národní bezpečnost. Vysvětlit ho je ale podle úřadů zároveň pro tajné služby jednou z největších výzev, jaké kdy čelily.