Článek
Česko se chystá na velký nápor pacientů s covidem-19. Hlavním a nejurgentnějším úkolem je zvýšit a zahustit nemocniční kapacity na maximální možnou míru. Tak, aby se do nich dostali pokud možno všichni nemocní, kteří se neobejdou bez permanentní přítomnosti lékařů a sester.
Proto mluví ministr zdravotnictví Roman Prymula a ministr vnitra Jan Hamáček o posílení systému o 10 tisíc lůžek s odpovídajícím personálem. Premiér Andrej Babiš dnes zase hovořil o nákupu 3000 postelí od firmy Linet, navíc od stejné firmy 1000 lůžek pro těžké případy. Nově vytvořená lůžka mají sloužit pro pacienty s covidem-19, urgentní medicínu a neodkladnou péči.
Část lidí s nižšími nároky na péči může být z nemocnic přesunuta i do lázní. I o tomto řešení už mluví Babiš. Nová kapacita s 500 lůžky má podle ministra Hamáčka v příštích dnech vyrůst i v areálu pražského výstaviště v Letňanech.
Zároveň jsou ale nyní podnikány kroky, aby byli mimo nemocnice přesunuti všichni ti, u nichž stálá přítomnost zdravotnického personálu není nutná a jde spíše o sociální hospitalizaci. A tito lidé budou ubytováni ve vytipovaných hotelích.
Hledají se ve všech krajích. „V tom celém systému půjde o jakýsi třetí stupeň, nejnižší. Pro lidi, kteří se nemohou z různých důvodů vrátit z nemocnice domů. Aby třeba někoho neohrozili. A přitom jsou v danou chvíli negativní,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Daniel Miklós, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR.
Právě hasiči mají tuto část na starosti. Vše bude fungovat pod Ústředním krizovým štábem, přičemž pokyny k přesunu lidí by měly přicházet od Centrálního řídícího týmu.
Dva plus dva hotely v každém kraji
Podle Miklóse by v každém kraji měly být v první fázi k dispozici minimálně dva hotely, vhodné pro tyto účely. Jeden má sloužit jako „čistý“ (necovidový), druhý covidový pro případ, že by se v čistém někdo nakazil, aby měl být kam převezen.
Další dva hotely mají být v jednotlivých krajích připraveny v pohotovostní záloze, kdyby už kapacity nestačily.
„Zvažovali jsme pro tyto účely i ubytovny či vysokoškolské koleje, ale zvítězila varianta s hotely, protože každý pokoj tam má své sociální zařízení a to je klíčové. Nepůjde ale o žádné luxusní hotely, jako je Hilton,“ ubezpečuje Miklós.
Hasiči na této operaci spolupracují s hejtmany a také s asociací hoteliérů. Do konce tohoto týdne by měl být sestaven seznam vhodných objektů. Měli by je podle Miklóse ještě prohlédnout experti ze specializovaného armádního zařízení biologické ochrany v Těchoníně. A pro každý hotel doporučit vhodná opatření, jak by měl být uvnitř členěn.
Vše probíhá v hektickém tempu, protože času je málo. „Příští týden to chceme pilotně zprovoznit v krajích, kde jsou na tom s nákazou a náporem na nemocniční systém nejhůře,“ říká Miklós pro Seznam Zprávy.
Náměstek hasičského sboru také ale uvádí, že pobyt v hotelích si budou ubytovaní hradit. Služba jim nemá být poskytována zdarma, protože jde o „překážku“ na jejich straně. Kalkulace cen teprve probíhá.
Jako dočasné náhradní ubytování nemusí hotely sloužit jen pro ty, kteří přišli z nemocnic, nýbrž třeba i pro studenty, kteří nyní nemohou zůstat na koleji a nemohou se ani vrátit domů.
Lékař jen výjimečně
Se stálou péčí lékařů a sester se v hotelích nepočítá, spíše s přítomností sociálních pracovníků.
„My nevytváříme žádné další zdravotnické zařízení. Není to pro lidi, kteří potřebují akutní lékařskou péči. Jen v případě, že tam budou třeba důchodci, tak by tam jednou za čas přišel obvodní lékař,“ znovu zdůrazňuje základní princip náměstek Daniel Miklós.
Hotely mají podle jeho slov sloužit vždy v rámci konkrétního kraje, s přesuny lidí mimo svůj region se v tomto systému náhradního ubytování prý nepočítá.
Hasiči stále ještě řeší, kdo bude lidi do hotelů převážet. Kvůli svým omezeným kapacitám spoléhají na výpomoc zvenčí, od poskytovatelů převozních služeb.
