Znáte covidiota nebo covidiána? Takto virus cvičí s řečí

„Tak nám skončila haranténa,“ pronesla někdy v půlce června, když jsme se postupně vraceli do kanceláří, jedna kolegyně. Nutno podotknout, že s láskyplným podtónem v hlase. Autor těchto řádků zase strávil v létě báječnou „domolenou“ na zahradě. Trochu sice tuto domácí dovolenou (v angličtině staycation) narušil nájezd příbuzných, kteří se dožadovali pozornosti. Ale absolutního odříznutí od lidí jsme si přece jen užili dost na jaře, když nás zaskočila pandemie nepřipravené.

A právě od prvních měsíců koronavirové nákazy se začal virem „promořovat“ i jazyk. „Pandemie ovlivnila prakticky všechny aspekty našeho života, včetně jazyka. Nebýt pandemie, nebyli bychom dnes všichni vyzbrojení specializovanou slovní zásobou, která byla dříve běžná pouze mezi odborníky. A když už jsme se ty obskurní odborné termíny chtě nechtě naučili, jistě je sem tam využijeme i v jiném než pandemickém kontextu,“ míní korektorka Markéta Gregorová, která svět sítí okouzlila jako Jazykovědma.

Laici tak s překvapením zjistili, že smrtnost je legitimní slovo, a dokonce má odlišný význam od úmrtnosti. V běžně užívaném jazyce přibyly výrazy jako kohorta, již zmíněné trochu strašidelné promořování (etymologicky je navázáno jak na mor, tak mření, tedy smrt), komorbidita… Výčet by mohl pokračovat.

Že se skutečně odborné termíny protlačily do běžného světa, se dá doložit i na datech. Mezi lety 1995 až 2019 použila významná americká a britská média výraz „sociální odstup“ (social distancing) přesně 163krát. Letos jen do půlky dubna jednatřicettisíckrát, uvádějí Financial Times.

„Všechny významné společenské, politické, technické nebo ekonomické změny přinášejí nové výrazy. A jiná pojmenování zase upadají v zapomnění. I když ‚mizení‘ slov je méně nápadné než jejich přírůstky,“ vysvětluje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český.

Podobným úkazem jako současná pandemie byl podle BBC například brexit. Ten stvořil i slovo bremain, tedy ten, jenž chce setrvat v Evropské unii. A inspiroval mnoho odvozenin, jako u nás „czexit“ nebo po rezignaci vévodů ze Sussexu na výsadní role v královské rodině „Megxit“.

Rychlost koronavirové epidemie v jazyce je ale dle odborníků nesouměřitelná. Slovo covid-19 vzniklo teprve v únoru a už v dubnu bylo vysoce žádané.

Editorka Oxfordského slovníku angličtiny Fiona McPhersonová pro BBC propočítala, že v prosinci se slovo koronavirus objevovalo jen 0,03krát v přepočtu na milion lingvistických jednotek (slov nebo třeba interpunkčních znamének). V dubnu jak koronavirus, tak covid-19 dosáhly poměru 1750 ku milionu.

„Ke každému tématu patří určité výrazy. A s proměnou medializovaných témat pozorujeme v současné slovní zásobě trojí změnu. Za prvé vznikají nová slova, jako jsou koronaparty, předcovidový či rouškovník. Za druhé některé výrazy se užívají s vyšší frekvencí než dříve, ať už jde o domácí vyučování, pandemii nebo respirátor. A za třetí do běžného vyjadřování pronikají odborná slova, například cytokinová bouře, komorbidita či triáž,“ vypočítává lexikoložka Lišková.

Kolik vzniklo nových slov? Například nejčastěji užívaný americký online slovník Merriam-Webster už v dubnu přidal do slovní zásoby 535 nových výrazů. Odborníci z Ústavu pro jazyk český už také shromáždili stovky novotvarů. „A stále zaznamenáváme další. Zájemci mohou nahlédnout do neologické databáze Neomat na adrese neologismy.cz. Příkladem budiž domolená nebo korolená. V souvislosti se změněným přístupem k péči o zevnějšek se objevily třeba výrazy koronamóda nebo koronoutfit,“ vyjmenovává Lišková.

Nová slovní zásoba je plná zábavných slov, která jen dokazují, že i v tíživé situaci lidstvo nezapomíná na humor.

„Pokud se dokážete potížím trochu vysmívat, pak je to činí snesitelnějšími. A upřímně - pomáhá to udržet psychické zdraví snad víc než cokoliv jiného,“ cituje BBC sociolingvistu Roberta Lawsona z Birminghamské městské univerzity. Neznamená to ale, že by lidé nutně podceňovali rizika.

To ostatně potvrzuje i twitterová Jazykovědma Gregorová: „Musím ocenit jazykovou kreativitu a smysl pro humor, jakkoliv černý, se kterými česká veřejnost komentovala průběh koronakrize. Na samotné pandemii přirozeně nic zábavného není, nicméně lidová tvořivost a tak trochu cimrmanovský humor jsou osvědčenými prostředky k zahnání trudnomyslnosti v těžké situaci.“

Odlehčené neologismy pronikly do každé oblasti života. Nejvděčnější jsou složená slova hrající si s covidem, karanténou nebo první částí termínu koronavirus.

Lidé, kteří nedbají nebezpečí a chovají se, jako by se nic nedělo, jsou po celém světě označováni jako covidioti. Naopak ti, kteří až manicky upozorňují ostatní, aby si správně nasadili roušku, a dezinfekci rukou povýšili bezmála na náboženství, jsou covidiáni. Také se očekává celá nová generace. Po mileniálech by měli nastoupit koroniálové, neboli děti, k jejichž početí přispěla karanténa.

Ta se dá mimochodem strávit různě. Aby člověk nebyl úplně opuštěn, je fajn si sestavit karantým. Tedy skupinu lidí, která se bude izolovat společně. Nebo si alespoň pravidelně dát s přáteli sraz na „covideokonferenci“ a nalít si k tomu společně koronaritu (neboli doma vyrobenou margaritu). Pro party online si vymysleli zcela nové slovo Japonci, ať nejsme stále jen v anglosaském slovníku, který se přelévá i do ostatních řečí. Říkají tomu on-nomi.

Připomeňte si v galerii, jak vypadal první den karantény v Česku.

Přílišné popíjení a také zajídání samoty může vést k pěknému německému koronašpeku. Čímž by se vám mohlo stát, že se nevejdete do „Zoom-košile“. Tedy slušného svršku, který navrstvíte na domácí oblečení pro potřeby pracovních videohovorů.

„Frekventovaněji se nyní užívá frazém ‚tepláky jsou nové džíny, případně kalhoty‘,“ připomíná v souvislosti s koronamódou Lišková z Ústavu pro jazyk český.

Ovšem videohovory mohou být i nepříjemné. To, když dojde na „zoomping“, česky by se to dalo přeložit jako „dostat zoompačky“ od slova kopačky. A ze stejné kategorie je pak další anglický složený výraz „covidivorce“. Tedy karanténními útrapami způsobený rozvod.

Legrace se dá ale užít i se slovy, která původně neměla s humorem nic společného. „Promoření je takové hezké české slovo s pořádným ř. Promořit se můžeme jít přirozeně do moře, nejlépe to jde při současném ponoření, stačí jen maličkost, posunout význam výrazu,“ říká stylistik a známý učitel českého jazyka Jarmil Vepřek, jinak twitterový účet Běžící češtinář.

Sám je ostatně autorem slova „covidoba“. „Nevím, jestli už podobný termín/výraz/jednotku někdo zavedl, ale doufám, že se neuchytí a brzy zapomeneme na covicokoli,“ napsal na sociální síti. Jeho fanoušci se slova hned chytli a přidali další význam, který by mohl označovat nakažený pár, tedy když mají „covid oba“.

„Jinak u mě ale vede všechno kolem roušek, včetně aktuálního rouškovného. Ta slova nijak fascinující nejsou, ale nad tím, co se děje v realitě v souvislosti s jejich užíváním, mi někdy zůstává rozum stát,“ dodává Vepřek.

V tom s ním souzní Gregorová: „Frekventované a hlavně funkční jsou kombinace se slovem rouška, ať už třeba rouškomat, nebo právě aktuální rouškovné (podle vzoru výpalné).“

Že by ale pandemie nabourala jazyk jako takový, se čekat nedá. „Pronikání termínů do běžného vyjadřování patří k znakům intelektualizace jazyka. Nemůžeme z toho však jednoduše vyvodit, že se celá čeština ‚sofistikuje‘. V dnešní češtině totiž sledujeme dvě protichůdné tendence. Vedle tendence k intelektualizaci je to zároveň tendence k demokratizaci jazyka,“ míní lexikoložka Lišková.

S tím souhlasí i češtinář Vepřek: „Směr, jakým se ubírá jazyk, může jedna epidemie těžko změnit. pokud její dopady nejsou tak kruté jako při nákazách ve středověku. Když epidemii nepřečká polovina mluvčích, tak to určitě nějaké dopady mít může, vývoj to ale spíše zpomalí, než přesměruje.“

Zkrátka na gramatiku rozhodně koronavirus nedopadne. Chvilkově se promění a obohatí naše „vrtošivá“ slovní zásoba. „Předpokládejme však, že pandemie tu s námi nebude navěky, což platí nejspíš i pro naše nově nabyté pandemické výrazivo. Jakmile přestaneme smrtnost, kohorty a jim podobné denně slýchat, pravděpodobně je také přestaneme používat, a dokonce je možná ještě rádi zapomeneme,“ předpovídá Gregorová.

Odborníci pak upozorňují ještě na jeden aspekt jazyka, nebo spíš volbu slov, která se ke krizovým událostem typu pandemie váže. A může být spíše ku škodě. Jde o válečnou terminologii, kterou politici rádi v souvislosti s potíráním nemoci používají. „Bitvy s virem“ a nasazení „v první linii“ evokuje podle lingvistů stav ohrožení.

„Chápu, že na počátku pandemie se tomuto pokušení odolat nedá, když potřebujete vybudit solidaritu, jednotu a mobilizovat lidi, aby nebezpečí nepodceňovali. Ale udržování této metafory delší čas namísto vhodnějších přirovnání může vyvolávat úzkost,“ věří španělská lingvistka Inés Olzaová z Univerzity v Navaře.

Ostatně jak připomínají Financial Times, už v roce 1978 americká spisovatelka Susan Sontagová kritizovala, že běžně používáme spojení „boj s nemocí“. Podle ní totiž pak připisujeme nemocnému osobní odpovědnost za to, že se nakazil, uzdravil, nebo nemoci podlehl čili „boj s nemocí prohrál“.

Vymýtit se jej nepodařilo. Když onemocněl britský premiér Boris Johnson, uklidňování veřejnosti spočívalo i v prohlášení, že je přece „bojovník“.

Jaké řešení experti navrhují? Volit slova o společné cestě. „Ušli jsme velký kus cesty, ale je třeba nepovolit a jít ještě dál,“ dává za příklad volbu slov britského ministra zahraničí Dominika Raaba z doby zavádění přísných protiepidemických opatření profesorka Brigitte Nerlichová, expertka na sociolingvistiku z Nottinghamské univerzity.

V této souvislosti se hodí připomenout ona česká „haranténa“. „Ačkoli chápu rodičovskou frustraci i využití nadsázky, osobně se mi moc nelíbí slova haranténa nebo parchanténa. Naznačují, že za nesnadnost domácího soužití během koronavirové epidemie mohou děti. Ale jsme v tom společně,“ říká Lišková z Ústavu pro jazyk český.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji počtu diagnostikovaných nakažených a hrozícímu zavírání škol, byť ne plošnému, snad jen pár rad.

Rychle doplňte zásoby pohodlného oblečení, ať vaše infity (opak od outfitů) vypadají na covideokonferenci opravdu šik. Nezapomeňte přitom na dostatečnou výbavu stran ústenek, ať při nákupech nejste jako Pantáta Bezroušek. Ale pozor, ať vás při tom neschvátí „marnivirus“ jako česká odpověď na anglickou spendemic neboli pandemii utrácení. A pokud se nevyhýbáte alkoholu, udělejte si dobré domácí karantini (nemíchat, protřepat). S tím se ta covidoba snad podaří překonat.