Hamás řídí své útoky z Turecka. Od Erdogana dostali jeho šéfové pasy

Když dostal vloni šéf palestinského hnutí Hamás Ismaíl Haníja poprvé po třech letech povolení opustit Pásmo Gazy, vedly jeho kroky do Istanbulu. Osmého prosince ho tam přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, v jehož zemi nalezla útočiště celá řada členů islamistického hnutí.

Minulou sobotu zavítal Haníja do Istanbulu podruhé. Opět ho přijal spojenec Erdogan, jehož vláda dokonce 12 členům palestinské delegace nabídla vystavení tureckých pasů. Kritiku za to sklidil Erdogan jak z Izraele, který to označil za „velmi nepřátelský krok“, tak i ze Spojených států, tedy tureckého spojence v NATO.

Informaci z tisku o tom, že Palestinci dostali turecké pasy, potvrdil ve středu izraelský chargé d'affaires Roey Gilad. Diplomat řekl, že Izrael už loni Turecko upozornil, že členové Hamásu plánují z Istanbulu teroristické akce, Ankara prý ale nereagovala.

Nyní mají podle Gilada Izraelci důkaz, že Turecko poskytlo představitelům Hamásu pasy a občanské průkazy. „Některé se vyřizují, některé dokumenty už dostali. Mluvíme asi o dvanácti (lidech),“ citoval diplomata server Ynetnews. Kopii jednoho z těchto dokumentů se nyní diplomaté chystají předložit vládě, Gilad ale uvedl, že vzhledem k předchozím zkušenostem příliš nevěří tomu, že by něco podnikla.

Ostrá reakce zazněla z Washingtonu: „Pokračující kontakt prezidenta Erdogana s touto teroristickou organizací slouží pouze k izolaci Turecka od mezinárodního společenství, poškozuje zájmy palestinského lidu a podrývá globální úsilí o předcházení teroristickým útokům zahájeným z Gazy,“ prohlásila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová.

Kromě výše zmíněného Haníji, vůdce Hamásu v Pásmu Gazy, se schůzky s Erdoganem zúčastnil i Haníjův náměstek Sálih Arúrí, jehož viní americká justice z několika teroristických útoků a podílu na únosech. Za informace vedoucí k jeho dopadení nabízejí Američané pět milionů dolarů.

Turecko prohlášení americké diplomacie odsoudilo s tím, že označování představitelů Hamásu za teroristy nijak nepřispívá k míru a stabilitě v regionu. Ankara naopak Hamás vnímá jako demokraticky zvolené politické vedení Gazy.

Turecko také americkým spojencům vzkázalo, aby nekomentovali politiku jiných zemí ve chvíli, kdy otevřeně podporují kurdské milice YPG (podle Ankary napojené na zakázanou Kurdskou stranu pracujících, PKK) a na svém území hostí klerika Fethullaha Gülena, v tureckých očích vůdce Teroristické organizace Fetthulaha Gülena (FETO).

S Izraelem má Erdogan v posledních letech stále horší vztahy, navzdory obchodní výměně mezi oběma zeměmi. Turecký vládce se v blízkovýchodním regionu snaží prezentovat jako hlavní zastánce Palestinců. Krátce po oznámení o mírové dohodě mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty hrozil například arabské zemi přerušením diplomatických vztahů, přestože samotné Turecko vztahy s židovským státem udržuje.

Jak se na Erdoganovu vládu dívají Izraelci, naznačila nedávná zpráva britského deníku The Times. Ten citoval více než rok a půl staré vyjádření Jossiho Cohena, šéfa Mosadu a mimo jiné muže odpovědného za vyjednání mírové dohody s Emiráťany. Ten mluvil při schůzce se zástupci tajných služeb Egypta, Saúdské Arábie a Emirátů nejdříve o jejich společném nepříteli, Íránu. Potom ale poznamenal: „Síla Íránu je křehká. Skutečnou hrozbou je Turecko.“