Hamáčkova předpověď o 20 tisících nakažených nevyšla. Proč?

Minulou středu vicepremiér Jan Hamáček veřejnosti předpověděl, že přes prodloužení nouzového stavu překročí počet nakažených koronavirem už v prvním březnovém týdnu rekordní hranici 20 tisíc.

„Odborníci odhadují, že by dnes mohlo přibýt dalších 20 000 případů lidí nakažených novým typem koronaviru,“ zachytila jeho prognózu z tiskové konference Ústředního krizového štábu agentura ČTK.

Pohled do statistik Ministerstva zdravotnictví říká, že minulou středu přibylo 15 236 nakažených a v dalších dnech se čísla vyvíjela tak, že politici začali mluvit spíše o pozvolném ústupu epidemie.

Důvodem, proč prognóza šéfovi ČSSD nevyšla, může být fakt, že se odvolával na tehdy neověřený matematický model.

Vyhlídky, jaká bude situace, formuloval Jan Hamáček také už 1. března. „Po třech týdnech po nějaké kulminaci bychom mohli být plus minus na dnešních číslech,“ uvedl na tiskové konferenci a výslovně se přitom odvolal na model odborníků ze skupiny BISOP, kterou vede matematik René Levínský.

Experti BISOP poskytli politikům včetně vicepremiéra svůj model už 24. února a pro další dva měsíce v něm nabídli tři varianty budoucího vývoje.

První z nich označený „null“ odpovídá současným vládním opatřením a předpovídá, že koncem března dosáhne počet nakažených 22 tisíc denně. Počet lidí v nemocnicích překročí do té doby hranici 10 tisíc a obětí na životech bude přes 250 denně.

Pokud by vláda poslechla doporučení BISOP, tedy od začátku března zakázala všem pobyt na pracovišti i návštěvy cizích domácností, naplní se model „lock teď“. Počet nových případů se v polovině března zastaví před značkou 18 tisíc denně, počet hospitalizovaných nepřekročí hranici 10 tisíc, resp. počet zemřelých se zastaví pod úrovní 250.

Třetí varianta „lock za týden“ vycházela z toho, že se podniky zavřou ve druhém březnovém týdnu.

Jednotlivé varianty zde:

Čísla z uplynulých dnů ukazují, že se model nenaplnil.

Například počet nových případů se přes častější testování zastavil na hranici patnácti tisíc už v minulém týdnu a poté začal klesat. Česká statistická společnost (ČSS), jejíž členové se s detaily modelu seznámili, dokonce pochybuje o tom, že se dá k předpovědi vůbec použít.

Podle Tomáše Fürsta z ČSS je hlavním rizikem, že model využívá až padesáti parametrů. V takových případech může nastat tzv. overfitting, tedy zahlcení vstupními či tréninkovými daty, na kterých byl model vytvořen. Při reálném použití se pak může stát, že model jen opakuje imaginární výpočty, na které si zvykl, a přitom nedokáže odpovídajícím způsobem reagovat na nové údaje.

Druhým rizikem je podle ČSS okolnost, že model BISOP spoléhá takřka výhradně na historická data. Pak se může stát, že jeho předpověď dokáže maximálně protáhnout číselné řady popisující minulé události. Pokud se takový přístup použije třeba pro EKG, nedokáže podle Fürstova kolegy Ondřeje Vencálka předpovědět ani příští kontrakci srdečního svalu.

Experti BISOP přitom využívají model se značnou mírou volnosti. Jeho výsledek mohou například ovlivnit tím, jak stanoví počet kontaktů, na jejichž frekvenci záleží počet nakažených. Jak bylo uvedeno výše, například u varianty „null“ předpokládají u každého Čecha 12 kontaktů týdně, u modelu „lock“ v průměru 6,5 týdně.

Došli tak k předpovědi, že Česko zasáhne pandemie v březnu a dubnu tak silně, jak to ještě nezažila žádná země.

Teoreticky je proto možné, že experti zvolili vstupní data tak, aby výsledek zdůraznil hrozící nebezpečí. „Předpověď je činěna za značné nejistoty o míře prevalence nové varianty a v prezentaci je jasně uvedeno, že jde o pesimistický scénář,“ potvrzuje Martin Šmíd, který je hlavním autorem modelu.

Na otázku, jestli ověřil, jak by model fungoval například v listopadu nebo v lednu, se expert BISOP zdržel odpovědi. „Omlouvám se, ale toto je poměrně časově náročné,“ vysvětlil.

Model je součástí vědecké publikace „SEIR Filter: A Stochastic Model of Epidemics“, která teprve projde recenzním řízením. „Tento článek uvádí nový lékařský výzkum, který ještě musí být vyhodnocen, a proto by neměl být používán jako vodítko pro klinickou praxi,“ upozorňují autoři v článku výslovně.

Výzkum přesto posloužil politikům jako podklad ke strategii boje s pandemií.

Pochybnosti o využívání neověřených prognóz se netýkají jen modelu BISOP a vicepremiéra Hamáčka. Na základě studie BISOP akceptovali březnové omezení pohybu také opoziční Starostové. Ministr zdravotnictví Jan Blatný zdůvodňoval březnová opatření ve Sněmovně s pomocí modelu od ministerského ústavu ÚZIS, který došel k obdobným výsledkům jako Levínského experti.