Hamáček poskytl Rusům návod, jak rozkrýt naše agenty, říká bývalý zpravodajec

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček nepřijímá kritiku, že ohrozil práci českých tajných služeb, když veřejně komentoval způsob, jakým se jejich lidé budou kvůli vrbětické roztržce stahovat z Ruska.

Předseda ČSSD Hamáček označil za nesmysl, že by se dopustil chyby, avšak z odborných kruhů jde opačný hlas.

„Přijde mi děsivé, že pan ministr je schopen takového nonsensu,“ říká třeba bývalý náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek v pořadu Terén, který v pondělí zveřejnily Seznam Zprávy.

Oč šlo?

Jan Hamáček veřejně hovořil o tom, jak naše tajné služby musely těsně před zveřejněním kauzy Vrbětice narychlo stahovat své lidi z Ruska. Bylo to 19. dubna v České televizi , kdy v pořadu Události, komentáře odpovídal na dotaz moderátora, zda naši zpravodajci operují v Rusku.

„My jsme těch posledních pár dnů seděli do noci na Ministerstvu vnitra a seděli jsme tam s šéfy tajných služeb a dělali jsme vše pro to, aby ti lidé, o kterých teď hovoříte, nemuseli ani speciálem, ani autem, aby prostě o nich ruská strana nevěděla a v poklidu zmizeli, protože těm by asi nehrozilo jenom vyhoštění,“ uvedl tehdy předseda ČSSD.

Vyloučil tak, že by čeští zpravodajci letěli zpět vládním speciálem společně s ostatními českými diplomaty, a řekl, že nejeli ani autem. Vyplývá z toho, že museli letět běžnou linkou.

„Z tohoto hlediska samozřejmě opravdu poskytl ruské straně velmi návodnou informaci. Pro protistranu je pak absolutně jednoduché zkontrolovat si seznam pasažérů na palubě letadel, které v tu dobu směřovaly do České republiky nebo do Evropy,“ vysvětlil v pořadu Terén bývalý zpravodajec Paďourek, co mohl výrok ministra vnitra způsobit.

Jak hodnotíte vystoupení Jana Hamáčka v České televizi, konkrétně tedy tu pasáž, kdy hovořil o stahování našich zpravodajců z Ruska? Je to v pořádku, aby takto veřejně hovořil o aktivitách českých tajných služeb v zahraničí?

Musím se přiznat, že když jsem slyšel toto vyjádření pana ministra Hamáčka, nesmírně mě to překvapilo, protože myslím si, že žádný ministr žádné vlády nemůže otevřeně v mediálním prostoru přiznat, že má naše země nějaké zpravodajské aktivity v zahraničí. To je zcela mimo kontext pochopení práce zpravodajských služeb a z tohoto hlediska si myslím, že to je prohlášení naprosto, naprosto neprofesionální a špatné.

Proč by politici neměli o takových věcech mluvit do veřejného prostoru?

Vlastně každá vláda tohoto světa, která samozřejmě může mít zpravodajské nebo chcete-li špionážní aktivity v zahraničí, tyto informace nesmírným způsobem chrání. A pokud by ministři, anebo další představitelé zemí, o těchto operacích hovořili takto víceméně konkrétně, jde o neprofesionální přístup. A to z toho hlediska, že díky těmto informacím můžete poskytnout i návodnou informaci protistraně a v podstatě ji navést na to, že děláte nějaké konkrétní kroky v zahraničí. A pokud já bych byl na místě třeba kontrarozvědného pracovníka té protistrany, tak by tato informace pro mě měla jistou hodnotu a určitě by znamenala začátek nějakých protiopatření.

Co všechno je podle vás na tom výroku Jana Hamáčka tedy špatně? A co mohl těmi pár větami ruským tajným službám odhalit?

Já jsem opravdu nikdy neslyšel, že by nějaký ministr i jiné cizí vlády komentoval současné zpravodajské operace té dané země někde v zahraničí. To je první věc. Samozřejmě mohou se komentovat a komentují se věci, které mají nějaký historický kontext, které už jsou dávno součástí historie, ale určitě ne současné zpravodajské aktivity. Jestli se nemýlím, pan ministr Hamáček kromě toho, že přiznal, že Česká republika má nějaké zpravodajské aktivity v zahraničí, v tomto případě tedy v Ruské federaci, zároveň hovořil o stažení lidí, které můžeme označit za pracovníky, kteří asi tuto zpravodajskou službu v Rusku vytvářeli. Byl dokonce tak konkrétní, že určil cestu, jakým způsobem se tito lidé vraceli zpátky do České republiky. Pokud se nemýlím, vyloučil jejich přítomnost v připraveném speciálu, který byl vyslán českou vládou, dále vyloučil, že by se vraceli automobily jako někteří zbylí diplomaté, čímž jinými slovy řekl, že se vraceli normální klasickou leteckou linkou. Z tohoto hlediska samozřejmě opravdu poskytl ruské straně velmi návodnou informaci.

Může být ztotožnění pasažérů pro ruské zpravodajce jednodušší i vlivem omezení, které v letecké přepravě přinesla koronakrize? A jak se získanými informace pak může Rusko dál pracovat?

Letecká civilní přeprava je díky koronavirové krizi dnes velmi omezena a je potom i daleko jednodušší se probrat v tom menším počtu pravidelných leteckých linek, které směřují z Ruské federace do Evropy nebo do České republiky. Navíc samozřejmě protistrana, pokud si ustanoví některé jedince, se zaměří i na zpětnou kontrolu jejich aktivit v Rusku. Například kontrolu, s kým se setkali – a to pomocí jejich lokalizace mobilních telefonů, nejrůznějších kamer, které jsou třeba v Moskvě instalovány téměř na každém kroku. Mohou rozkrýt další detaily, které určitě nejsou v zájmu České republiky. Takže z tohoto hlediska to relativně krátké vyhlášení pana ministra Hamáčka je opravdu velmi neprofesionální a z mého hlediska je to opravdu hluboké nepochopení toho, co znamená práce zpravodajských služeb.

Jak moc tím mohl vicepremiér a ministr vnitra ohrozit práci našich tajných služeb?

Pokud Rusové budou postupovat takto systematicky, jakože z mého hlediska a z mého pohledu budou, mohl rozkrýt identitu pracovníků, kteří nepřiznávají svoji příslušnost ke zpravodajským službám. A tito lidé, pokud dojde k jejich rozkrytí, už jsou potom pro další práci naprosto nepoužitelní, protože už jsou v hledáčku a na seznamech protistrany. A já si nedokážu představit, že by se vrátili zpátky a riskovali tím rychlé odhalení.

Jan Hamáček v tom svém vyjádření říká i to, že šlo o lidi, kterým by hrozilo něco víc než jen vyhoštění. Co to znamená?

V obecné rovině mohu říci, že kdyby došlo k odhalení nějakého třeba i českého občana, který pracuje ve prospěch české zpravodajské služby a aktivně působí v Rusku, samozřejmě by byl zadržen za špionáž a souzen za špionáž. A v některých případech takové zadržení může mít dokonce až fatální důsledky. Jsou případy, a teď nemluvím tedy o Ruské federaci, ale o některých jiných zemích světa, kdy je to i trestný čin, který je trestán opravdu těmi nejtěžšími tresty, v některých případech třeba i trestem smrti.

A jak tedy hodnotíte fakt, že máme ministra vnitra, který mohl svými vyjádřeními ohrozit práci zpravodajců v Rusku?

Mě opravdu nejvíce překvapilo, jak relativně dlouhodobě působící politik je nezkušený v oblasti bezpečnostní politiky a činnosti zpravodajských služeb. Je to ministr, který de facto spoluřídí jednu z klíčových českých zpravodajských služeb a to je Úřad pro zahraniční styky a informace, právě tedy zahraniční českou zpravodajskou službu. A z tohoto hlediska mi přijde děsivé, že pan ministr je prostě schopen takovéhoto nonsensu, protože bezesporu této zpravodajské organizaci dobrou službu opravdu neposkytl.

Jan Hamáček doposud stále nevysvětlil okolnosti své plánované cesty do Moskvy. Jak vy se díváte na tu jeho historku o kamufláži?

K tomu už bylo řečeno mnohými lidmi leccos. Já jsem bytostně přesvědčen, že pozvání českého velvyslance na konzultace do Prahy opravdu nepotřebuje takovouto zpravodajskou operaci, kterou popisoval pan ministr Hamáček. Českého velvyslance můžete pozvat do Prahy naprosto obyčejně telefonátem, prostě ho povolat a s ním konzultovat. Nevím, proč by to mělo způsobit nějaké podezření u protistrany. Čeští velvyslanci přijíždějí a odjíždějí z konzultací a na konzultace dnes a denně a nikomu to nepřijde zvláštní. Nikdy jsem neslyšel o nějakém ministrovi nebo členu vlády nebo nějakém jiném vysoce postaveném politikovi, že by takovouto kamufláží, to znamená sjednáváním schůzek na vysoké mezinárodní úrovni, kryl příjezd velvyslance do ústředí. Takže z tohoto hlediska já si myslím, že to není pravda, a že nebylo řečeno úplně všechno, a že možná pan ministr Hamáček ještě by měl některé věci dovysvětlit.