Článek
Šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář chce získat zpět kontrolu nad zveřejňováním informací z Hradu. Díky nové iniciativě ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka se kancléř může dočkat už v červenci.
Vratislav Mynář usiluje o to, aby se žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterým Hrad odmítne vyhovět, znovu posuzovaly v prezidentské kanceláři. Nyní tato odvolání a stížnosti řeší Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Kancléři, který v minulosti odmítal zveřejňovat například platy hradních úředníků včetně toho svého, už dříve vyšlo vstříc Ministerstvo vnitra. Do chystané novely informačního zákona dodatečně vložilo pasáž, kterou se prezidentská kancelář spolu s dalšími vybranými úřady z pravomoce ÚOOÚ vyjímá.
Novela přitom neměla tuto záležitost vůbec řešit, vznikla kvůli zavedení nových pravidel z aktuální evropské směrnice.
Hamáček se nyní rozhodl, že už nebude čekat na projednávání ve vládě, ale tytéž změny předloží rovnou do Sněmovny – jako „přílepek“ k jiné projednávané novele. V seznamu pozměňovacích návrhů se jeho podnět objevil v úterý odpoledne. Upozornila na to organizace Rekonstrukce státu, která se zasazuje za ponechání silnější role ÚOOÚ.
Ministr vnitra na dotazy Seznam Zpráv, proč se obrátil přímo na parlament, neodpověděl.
Jedním z důvodů může být požadavek, aby Česko zakomponovalo příslušnou evropskou směrnici do svých národních předpisů do letošního července. Pokud by se oddalovalo schvalování novely standardní cestou, tedy nejprve projednáním ve vládě, termín by se nemusel stihnout.
Podle návrhu by ÚOOÚ už nerozhodoval o odvoláních při žádostech o informace podaných k celkem jedenácti institucím. Kromě Hradu se jedná o kanceláře obou parlamentních komor, ombudsmana, Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího státního zastupitelství a zpravodajských služeb.
Naprostá většina z těchto úřadů přitom uvedenou změnu nepožadovala.
V připomínkovém řízení ke zmíněné novele ji navrhly pouze Hrad a Bezpečnostní informační služba (BIS). Neformálně se za omezení kompetencí ÚOOÚ podle zdroje Seznam Zpráv přimlouval také kancléř Poslanecké sněmovny.
Na konkrétní podobě úpravy se dohodlo ministerstvo s právníky ÚOOÚ. Je známo, že předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký nebyl nové kompetenci svého úřadu příliš nakloněn. Krátce po svém nástupu loni v září uvedl, že jeho úřad by neměl stát nad ústavními orgány.
Nejedná se o návrh ÚOOÚ a naše stanovisko je, že kompetenci jsme připraveni nadále vykonávat co nejlépe. Pokud má být její rozsah přezkoumán, vidíme ústavně právní důvody pro parametrickou změnu. Faktické a politické důvody a dopady nekomentujeme, neboť nám to nepřísluší.
— predseda_UOOU (@predseda_uoou) September 16, 2020
Úřad pro ochranu osobních údajů posuzuje oprávněnost žádostí o informace teprve od loňska. Novou pravomoc získal díky návrhu pirátského poslance Jakuba Michálka.
Ministerstvo vnitra proti této úpravě původně nic nenamítalo, až na podnět Hradu a BIS ji označilo za „nesystémové řešení“. Do důvodové zprávy ke zmíněné novele pak ministerstvo dopsalo, že stávající úprava „nezohledňuje specifika některých povinných subjektů, která jsou dána jejich ústavním postavením či ústavním požadavkem dělby moci“.
Odborníci z právnických fakult však namítají, že ústavní dělba moci nemá co do činění s úkoly, které vybrané instituce plní jako správní orgány, což se týká také poskytování informací.
„Vyřizování dotazů podle zákona o svobodném přístupu k informacím nepředstavuje výkon nějaké zvláštní ústavní kompetence, jde o zcela stejnou agendu, kterou vykonávají tisíce úřadů a dalších povinných subjektů,“ poznamenal Jaroslav Benák z Masarykovy univerzity v Brně.
Podobně se nad logikou návrhu pozastavil Maxim Tomoszek z Univerzity Palackého v Olomouci. Zdůraznil, že v návrhu zcela chybí zdůvodnění, proč by měla kompetence ÚOOÚ představovat zásah do principu dělby moci.
„Neumím si představit, jak by řešení odvolání v oblasti poskytování informací Úřadem pro ochranu osobních údajů mohlo negativně ovlivnit postavení Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl Tomoszek.
Pokud žadatelé o informaci neuspějí ani s odvoláním, mohou se obrátit ještě na soud. V takovém případě se ale spory mohou protáhnout až na několik let.