Článek
Česká republika má za sebou více než dva měsíce nouzového stavu vyhlášeného kvůli koronavirové epidemii. Předseda Ústředního krizového štábu, ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy hodnotí, jaké chyby vláda udělala a co by v případné druhé vlně koronavirové krize měla dělat lépe.
Vyjadřuje se však také ke vztahům s Ruskem, které se vyhrotily právě v týdnech koronavirové krize. V této souvislosti mluví o případu ruského agenta, kvůli němuž mají ochranu tři pražští politici.
Obsah rozsáhlého rozhovoru shrnujeme v následujícím přehledu, rozhovor následuje pod ním.
Co říká v rozhovoru Jan Hamáček:
1. O výrocích předsedy komunistů Vojtěcha Filipa v deníku Krasnaja Zvezda:
Pokud hrozí riziko, že tento bolševický postoj bude vydáván za oficiální pozici Parlamentu České republiky, je potřeba to vyjasnit, proto podpořím usnesení, které se od vystoupení Vojtěcha Filipa jasně distancuje.
2. O pomoci pro Smartwings:
Čeští ani čínští vlastníci aerolinií na tom nejsou finančně špatně, takže by našli finanční prostředky, aby své firmě pomohli.
3. O Andreji Babišovi v prvních dnech krize:
Dle mého názoru přesně nevěděl, k čemu vlastně krizový štáb je. Neměl historicky zkušenost s fungováním krizového řízení tohoto typu. Měl jsem z něj pocit, že se domnívá, že krizový štáb je alternativa k vládě.
4. O koronaviru a volbách:
Ukázalo se, že pokud krizi řídí někdo, kdo má zkušenosti s fungováním státu, jde daleko efektivněji a lépe - než když nás vede někdo, kdo se během krize teprve učí, co má dělat.
Předseda KSČM Vojtěch Filip minulý týden v rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda volal po odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka a urazil památku českých legionářů. Co všechno je ochotna tolerovat vládní koalice Vojtěchu Filipovi?
Jsem přesvědčený, že jakékoliv hlasování o odvolání Vojtěcha Filipa nemá šanci na úspěch, protože většina hlasů pro tento návrh ve Sněmovně nebude. Navíc se blíží sjezd KSČM, takže slova současného předsedy vnímám jako jeho předvolební rétoriku, protože čelí obrovské kritice ze strany konzervativního křídla KSČM. Každopádně jeho vyjádření jsou naprosto skandální, ačkoliv nijak nevybočují z bolševického vidění světa.
Vojtěch Filip je však také místopředsedou Sněmovny. Ruský deník prezentoval jeho slova jako názor Parlamentu České republiky. Ani to není problém?
Pokud tady hrozí riziko, že tento bolševický postoj bude vydáván za oficiální pozici Parlamentu České republiky, je potřeba to vyjasnit. Proto podpořím usnesení kolegy Víta Rakušana, které se jasně distancuje od vystoupení Vojtěcha Filipa a vyzývá ho k tomu, aby při oficiálních vystupováních držel oficiální postoj České republiky.
V první polovině března do Česka podle bezpečnostních složek dorazil muž, kvůli němuž dostali tři pražští politici ochranku. Informace, že do Česka dopravil smrtící látkou ricin, unikla na veřejnost. Do jaké míry to zkomplikovalo práci tajným službám? Vy jste v té souvislosti mluvil o exemplárním potrestání…
Únik informací neumožnil práci služeb, protože pokud je operace tajná a diskutuje se o ní v médiích, všechno padá. Já jsem byl obviněn, že chci stíhat novináře, ale není to tak. Novináři dělají svou práci a to je dobře, ale já chci stíhat toho, kdo to novinářům řekl, což byl evidentně někdo ze státního aparátu.
Víte tedy přesně, jak to s ruským agentem bylo?
V tuto chvíli to musí vyhodnotit bezpečnostní služby. Mohlo to být také celé operace nějaké služby s nějakým cílem. Všechno se musí prověřit.
Česko se rozhodlo, že celá záležitost se bude řešit konzultacemi s ruskou stranou podle vzájemné smlouvy z roku 1993. Řada politiků a část veřejnosti ale vnímá reakce vlády jako slabé. Tyto hlasy říkají, že bychom se měli vůči Rusku tvrdě vymezit. Jak to vnímáte vy?
Pro mě je naprosto klíčové usnesení bezpečnostního výboru, kde byli zástupci všech politických stran, kteří dostali kompletní informace ode mě, od Bezpečnostní informační služby a od policejního prezidenta. Poté výbor jednomyslně odhlasoval, že bezpečnostní orgány České republiky postupovaly správně.
A vy jste minulý týden uvedl, že Česko reagovalo hned a tvrdě. Jaké gesto Česko vůči Rusku udělalo?
Nemohu říct konkrétně, jaké gesto to bylo. Ale z mého pohledu na začátku proběhlo velmi silné diplomatické gesto, které ruská strana zavnímala.
Česko také dlouhodobě řeší personální přebujelost ruského diplomatického zastoupení v Česku. Bude i to otázkou jednání?
Pokud chceme otevřít všechny problematické věci, které s Ruskem máme, bude to opravdu dlouhý seznam k řešení. A ano - k problémům patří i disproporce z hlediska diplomatického personálu, ale jsou i další praktické věci ohledně ruských nemovitostí a také otázka Českého domu v Moskvě. Velká otázka, která se diskutuje, jsou registrace diplomatických aut.
Šimáně to přece nechce
Ve veřejném prostoru stále ještě rezonuje téma, zda by vláda měla v krizových časech pomáhat aeroliniím Smartwings, nebo se spíš soustředit na pomoc malým a středním podnikům. Jak to vnímáte vy?
Já jsem už říkal, že nákup aerolinek státem není na stole, protože by se mělo ke všem přistupovat stejně. A pokud má tato společnost problém, měla by využít dostupné programy podpory, například kurzarbeitový program Antivirus. Také je potřeba se kouknout na roli akcionářů a já předpokládám, že pokud má někdo firmu a má zájem na jejím dalším rozvoji, pomůže jí. Čeští ani čínští vlastníci aerolinií na tom nejsou finančně špatně, takže by našli finanční prostředky, aby své firmě pomohli.
Premiér Babiš věc se Smartwings přehodil na ministryni Alenu Schillerovou a ministra Karla Havlíčka. Bude se o možném nákupu ještě jednat?
Domnívám se, že už to není na stole, protože pan Šimáně řekl, že o odkup státu již nestojí, takže celá debata vyšuměla do ztracena. Ukázalo se tak, že ani firma v současné době o větší pomoc státu nestojí.
Babiš to nevěděl
V začátcích koronavirové krize byla vláda kritizována za nepřipravenost. Už jste řešil s Andrejem Babišem, proč například tak pozdě aktivizoval Ústřední krizový štáb?
Podle mého názoru přesně nevěděl, k čemu vlastně krizový štáb je. Neměl historicky zkušenost s fungováním krizového řízení tohoto typu. Měl jsem z něj pocit, že se domnívá, že krizový štáb je alternativa k vládě. Říkal jsme mu, že to tak opravdu není, protože Ústřední krizový štáb je odborná platforma, která má připravovat podklady pro vládu.
Co jste v začátcích koronavirové krize udělali špatně? Pokud nastane druhá vlna, co budete chtít změnit?
Já se domnívám, že vláda udělala celou řadu věcí dobře, ale kazila nám to hlavně komunikace, což byla chyba. Nekonečné tiskové konference a někdy i chaotické vysvětlování různých restriktivních opatření. Takže si myslím, že do budoucna bychom se měli zaměřit na lepší komunikaci. Bylo by tak dobré si o tom pohovořit s nějakými odborníky, abychom si přesně řekli, jak některé věci lépe komunikovat. Ale nemyslím si, že bychom udělali nějakou fatální chybu.
Připravujete se na případnou druhou vlnu?
Připravujeme se v několika rovinách. Samozřejmě začínáme předělávat krizovou legislativu. Tuto středu jsme měli první nástřel a moje ambice je, abychom v první půlce června na Bezpečnostní radě státu projednávali hotový návrh. A pokud by se nám podařilo poslat ho do legislativního procesu ještě v červnu, mohli bychom to začátkem podzimu schválit. Do toho se dělají další zásoby ochranných pomůcek, což mají na starosti Státní hmotné rezervy a my jako Ministerstvo vnitra jsme vypsali tendr za 1,4 miliardy.
Tendr měl pomoct především českým firmám. Víte už, jestli se tedy přihlásily zejména české společnosti?
Neviděl jsem to, protože do toho nesmím vstupovat, ale podle informací, které mám z našeho ekonomického odboru, jsou v drtivé většině přihlášeny české firmy. Čímž nutně neříkám, že by to byli čeští výrobci.
Některé firmy ale tvrdí, že tendr byl nastaven nesmyslně, neboť objemy, které jste po nich požadovali, byly příliš vysoké.
Zaznamenal jsem některé stížnosti, ale celá řada českých firem si nestěžovala a přihlásila se. Otevřeně řečeno si myslím, že role státu není nosit něco firmám na stříbrném podnose. Musíme dodržovat zákon a nemůžeme nikoho upřednostňovat. Některé české firmy to zvládly a jsou schopny se přihlásit, a některé to nezvládly a stěžují si, primárně by ale měly hledat chybu u sebe.
Proč se bavit o Haškovi?
Před několika týdny jste jmenoval volebním manažerem ČSSD Michala Haška, ač jste o něm dříve řekl, že je nedůvěryhodný a měl by v politice skončit. Proč jste tedy vybral právě jeho? Neměl jste jinou variantu?
Pokládám to za interní věc sociální demokracie a nevím, proč bych o tom měl vést debatu v médiích. Michal Hašek za svou chybu politicky zaplatil, a pokud je ochoten nám pomoci manažersky a svými znalostmi, je to v pořádku.
Není tohle rozhodnutí riskantní v tom, že by vás mohlo připravit o část voličů? Události kolem lánské schůzky a vnitrostranického puče proti tehdejšímu předsedovi strany Bohuslavu Sobotkovi, o nichž pak pan Hašek veřeJně lhal, jsou přece stále v povědomí?
Michal Hašek má manažerskou a odbornou zkušenost. A jak už jsem v médiích říkal, on za svou chybu zaplatil a jeho zkušenosti mu nemůže nikdo upřít. Nechce se stát lídrem žádné kandidátky, takže kritika ze strany novinářů je zbytečná.
Jak chce ve volbách uspět? Budete měnit strategii, abyste si získali některé své bývalé voliče, kteří podle sociologů přešli hlavně k hnutí ANO?
Myslím, že koronavirová krize ukázala, že tradičním stranám ještě neodzvonilo. Ukázalo se, že pokud krizi řídí někdo, kdo má zkušenosti s fungováním státu, jde to daleko efektivněji a lépe, než když nás vede někdo, kdo se během krize teprve učí, co má dělat. Naše strana ukázala, že to umí na centrální i regionální úrovni.
