Článek
„Už není, o čem jednat,“ uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda považuje vyjednávání se školskými odbory za uzavřené.
„Čekáme teď na reakce z regionů, kde se rozhodují, jak se k navrženému růstu platů postaví,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík s tím, že se o možné stávce rozhodne až v pondělí.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh na zvýšení platů po opakovaném jednání s odboráři několikrát měnil. Původně chtěl rozdělit sumu 11 miliard navíc rovným dílem pět a pět procent mezi tarify a odměny.
Posléze přišel s fixními částkami. Od ledna by si tak učitelé polepšili v průměru o 3 600 korun – všem učitelům Plaga navrhoval nejprve dát do základu 1750 korun a zbytek do odměn, poté 2250 do tarifů a téměř 1400 korun na odměny a nakonec byl ochoten přistoupit na 2 700 korun do základu a v průměru 900 korun v bonusech. Ani to ale odboráři neakceptovali.
„Začínal jsem na návrhu 50 na 50, teď je to 75 procent na 25 procent (peněz na tarify a odměny),“ uvedl po posledním jednání s odbory v polovině října Plaga.
Záměr Ministerstva školství byl takový, že by se díky fixní částce zvýšily platy hlavně těm nejmladším učitelům – v průměru o 9 až 10 procent. Nejzkušenějším pedagogům by se zvedl plat pouze o 7,2 procenta, ale ředitelé by jim podle ministerského plánu mohli o to více přidat na odměnách. Odbory se ale obávaly toho, že učitelé slíbené peníze v odměnách nedostanou. Požadovali proto zvýšení minimálně o 10 procent v tarifech.
„Učitelé už panu ministrovi Plagovi nevěří. Slyšeli už hodně. Letos to mělo být 15 procent, je to pouze 11 procent. Příští rok deset procent. Víme, že částka nedoputuje a část bude využita na reformu regionálního školství," řekla po zasedání školského svazu 11. října místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Právě reforma regionálního školství platná od ledna 2020 má narovnat rozdíly ve financování vzdělávání v jednotlivých krajích. Peníze nepůjdou školám na základě počtu žáků, ale podle rozsahu výuky a odučených hodin. Všichni ředitelé by tak měli mít peníze na odměny, které v současném systému často používali třeba na doplácení tarifů zkušenějším pedagogům.
Odbory i proto chtějí pro učitele jistotu peněz v tarifech. Řada ředitelů totiž odměny nevyplácí v prvním půlroce, protože by se jim promítly do náhrad za dovolené v červenci a srpnu. Bonusy se tak učitelům na výplatních páskách objeví často až v druhé polovině roku.
Růst tarifů o osm procent představuje přidání od 1 084 do 3 534 korun podle délky praxe a kvalifikace. Učitelé základních a středních škol si polepší od 2 290 do 2 986 korun. Při desetiprocentním přidání podle požadavku odborů by to bylo od 2 863 do 3 733 korun.
Vláda slíbila, že do konce volebního období by měli pedagogové dosáhnout na 150 procent svého příjmu z roku 2017, to znamená 45 tisíc korun hrubého. Odboráři požadují, aby učitelé pobírali o 30 procent víc, než je celostátní průměr. Průměrná mzda dosáhla v prvním čtvrtletí 32 466 korun. Průměrný učitelský plat byl zhruba o 11 procent vyšší a činil 36 226 korun. Odbory poukazují na to, že výdělky rostou v celém Česku a pedagogové se od průměru vzdalují pomalu.
