Hackeři z Česka prolomili vízový systém pro Vietnamce. Vydělali 750 milionů

Bratři Andrej a Alexander Voroninové tušili, že nejsou úplně v bezpečí, a tak se před každou důležitější schůzkou převlékali do jiných šatů. Věřili, že aspoň tak zkomplikují policii nebo tajné službě sledování.

Pak odjeli do nákupního centra v pražském Zličíně. Tam už na ně čekala spojka – muž z Vietnamu.

Z krátkého setkání si pak bratři odváželi miliony korun v hotovosti. A také soupis lidí z Vietnamu, kteří jim na dálku poslali tučný úplatek za téměř nedostupné vízum do České republiky, protože se jim díky tomu otevřela cesta k lepšímu životu.

Dva jmenovaní Rusové žijící v Praze se podle detektivů nabourali do elektronického vízového systému České republiky. A celých pět let ho dokázali ovládat tak, aby povolení k pobytu dostali jen ti Vietnamci, kteří jim předtím zaplatili.

Policie už loni bez bližších podrobností informovala, že v této kauze zatkla a vsadila do vazby skupinu osmi lidí.

Seznamu se však teď podařilo vypátrat dosud neznámé detaily tohoto nevídaného případu. Včetně jmen obviněných nebo způsobu, jakým bratři Voroniové vízový systém podle zjištění policistů „hacknuli“.

Informace, které Seznam čerpal z důvěryhodných a ověřených zdrojů, také hovoří o tom, že kupčením s vízy si obviněná skupina podle detektivů vydělala nejméně 763 milionů korun.

Detektivové zadokumentovali, že šestatřicetiletý Andrej Voronin a jeho čtyřiatřicetiletý bratr Alexander, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty na Univerzitě Karlově, začali víza načerno prodávat od roku 2013.

Tady je nutné vysvětlit, jak systém fungoval.

Začalo to tím, že Ministerstvo zahraničních věcí chtělo skoncovat se situací před ambasádou v Hanoji, kde místní mafie ve velkém kšeftovaly s pořadím žadatelů. Proto v roce 2009 zavedlo takzvaný Visapoint, tedy zjednodušeně webovou stránku, kde se mohli Vietnamci zaregistrovat k žádosti o vízum k dlouhodobému pobytu v České republice.

Zájem Vietnamců i českých firem, které tehdy ještě před ekonomickou krizí zoufale hledaly dělníky v zahraničí, byl obrovský. Ročně se o vízum hlásilo až 14 tisíc lidí.

Kdo chtěl ve Visapointu uspět, musel vytrvale sedět u počítače a číhat na chvíli, kdy systém otevře volná okna k registraci.

A v této situaci našli bratři Voroninové způsob, jak systém překonat. Vyšetřovatelé tvrdí, že používali software, kterým do systému pronikli a automaticky s jeho pomocí překonali známý ověřovací kód – takzvaný CAPTCHA, tedy řadu písmen a čísel, která člověk musí opsat z obrázku, aby si systém ověřil, že nekomunikuje s robotem.

Pak už Voroninovým zbývalo jen zaregistrovat ty Vietnamce, kteří za to zaplatili. Klienty jim dodávali zprostředkovatelé – šlo o Vietnamce žijící v Česku, jejichž živností bylo vyřizovat na klíč pro krajany vše potřebné. Víza, práci, pojištění a jednání na úřadech.

Právě tohle byly spojky, s nimiž se konaly zmíněné schůzky v obchodním centru na Zličíně.

Zatímco bratři Voroninové neustále nabírali nové a nové klienty ochotné zaplatit, v českých médiích se objevovaly články o tom, že i po přechodu na elektronický systém registrace se s vízy stále obchoduje. A že mafie dál vydělávají na vízech pro Vietnamce stamiliony.

„Ano, všem ministrům zahraničí jsme to opakovaně říkali. Ale vždycky jsme se dozvěděli, že o žádné korupci nemají informace,“ vzpomíná předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.

Ministerstvo zahraničí nakonec v říjnu roku 2017 elektronický systém víz vypnulo, protože sílila podezření, že Visapoint skutečně někdo napadl a sám si určuje, kdo povolení k pobytu získá. Tak to úřad i politici naznačovali v médiích, nic bližšího však nezaznělo.

Ministerstvo vzápětí místo toho zřídilo na velvyslanectví v Hanoji speciální telefonní linku – kdo chtěl podat žádost o vízum, musel se přes ni zaregistrovat.

Avšak bratři Voroninové, jak tvrdí vyšetřovatelé, na to hned zareagovali. S pomocí modemů a stovek telefonních SIM karet, mikropočítačů a dalšího vybavení si vytvořili telefonní ústřednu, která neustále automaticky vytáčela hanojské registrační číslo 84 232 321 378. Tím ho prakticky vyřadila z provozu – všem zájemcům o víza se 24 hodin denně hlásilo jako obsazené.

Policie popsala, že Voroninové linku uvolnili jen ve chvíli, kdy přes ni potřebovali zaregistrovat „své“ Vietnamce (tedy ty, kdo zaplatili).

Není úplně jasné, jak se nakonec kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu na ruské bratry dostali. Podle informací Seznamu k tomu významně přispěly poznatky kontrarozvědky – Bezpečnostní informační služby – která ve svých veřejných výročních zprávách několik let po sobě varovala, že je vízový systém napadený organizovaným zločinem (ačkoli neuváděla, že jde přímo o Vietnam).

Detektivové spočítali, že jak přes napadený web, tak s pomocí podomácku sestrojené telefonní ústředny dokázali Voroninové do Česka dostat nejméně 2038 Vietnamců. Tomu odpovídá i „tržba“: za jedno vízum údajně Vietnamci platili průměrně kolem 15 tisíc eur, to znamená 380 tisíc korun. Z toho tisíc eur šlo na letenky a další poplatky, zbytek si mezi sebou rozdělili Voroninové a jejich vietnamští zprostředkovatelé v Česku.

Seznam se pokoušel s Voroninovými spojit. Andreje Voronina se reportérovi ani opakovaně nepodařilo zastihnout v jeho pražském bytě v Karlíně a ani advokáti obou Rusů nechtějí o případu mluvit.

„Musím se odkázat na mlčenlivost. Nemůžu vám ani potvrdit, že někoho takového zastupuji,“ řekl Jan Levý, advokát Alexandera Voronina.

Policie však kromě Voroninových stíhá také jejich matku Nellju Voroninovou a Alexanderovu přítelkyni Kristinu Novikovou. Matka se podle detektivů podílela na ukrývání peněz do různých firem, přítelkyně Noviková na blokování telefonní linky hanojského velvyslanectví.

Obviněni jsou také čtyři vietnamští zprostředkovatelé, kteří na Zličín nosili seznamy VIP žadatelů o víza. Mezi stíhanými jsou například Nguyen Thanh Hai a Nguyen Hoang Vu. I je se Seznam pokusil kontaktovat, avšak také bez úspěchu – nezastihl je ani na jejich trvalých adresách ve středočeském Rakovníku.

Dalším stíhaným je Pham Hong Nghia z jižních Čech. I jeho advokát Vladimír Holec se odkázal na mlčenlivost.

Státní zástupkyně Petra Ullrychová už loni po zatčení skupiny zveřejnila krátkou zprávu, že všichni aktéři jsou obvinění z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a z praní špinavých peněz. Pokud se případ dostane k soudu, je trestní sazba u těchto paragrafů až osm let vězení.

„Trestní věc se i nadále nachází ve stadiu vyšetřování a bližší skutečnosti o jeho aktuálním vývoji vám v současné chvíli nemohu poskytnout,“ uvedla nyní státní zástupkyně Ullrychová.