Článek
Nedávné útoky hackerů znovu zviditelnily trend, který v posledních letech sílí: Zločin se přesouvá do kyberprostoru. Mění se zásadně jeho podoba a změnit se musí i způsoby boje proti němu.
„Dnes už je to byznys. Ti, co o té problematice opravdu něco vědí, nepáchají kyberzločiny, ale vytvářejí nástroje, které prodávají nebo pronajímají lidem, již chtějí nějaký kyberútok provést,“ říká IT specialista Viktor Bezděk.
Specializovaný odbor pro boj proti kyberzločinu se v Národní centrále proti organizovanému zločinu zrodil poměrně nedávno. Až po útocích hackerů na české státní instituce v roce 2014. Jejich pozadí je dodnes málo známé. Začalo to výhrůžkami, že neznámý útočník rozšíří po republice smrtící africký virus Ebola.
„Začaly chodit výhrůžné e-maily na různé instituce s tím, že je nějaká skupina osob schopna otrávit potraviny a potravinářské výrobky virem Ebola. My jsme to konzultovali s hlavním hygienikem v tom směru, jestli je vůbec možné ten virus přenést do republiky. Po ujištění odborníků, že to možné není a že ten nosič by musel být člověk, který sem přijede, jsme to vypustili s tím, že jde o jednu z mnoha planých hrozeb,“ vzpomíná bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.
Útočníci požadovali bitcoiny v hodnotě 30 milionů korun. Když s nimi policie přestala komunikovat, odmlčeli se. Ale jenom na tři týdny. Jak útoky hackerů pokračovaly, kdo je organizoval a dokázala je policie zastavit a odhalit?
Dozvíte se v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy.
Archiv pořadu Záhady Josefa Klímy najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
