Haagský tribunál se chystá stíhat zločiny spáchané na Donbasu a Krymu

14. prosince přišla z Haagu od prokurátorky Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaové zpráva o dokončení formálního zkoumání situace na Ukrajině. Po více než šestileté analýze materiálů bylo rozhodnuto, že existuje dostatek důvodů k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinu proti lidskosti spáchaných na východní Ukrajině a na okupovaném Krymu od roku 2014.

Stíhání těchto zločinů se řídí takzvaným římským statutem Mezinárodního trestního soudu. Tento statut podepsalo 155 států včetně Ukrajiny, avšak k jeho ratifikaci došlo jenom ve 122 státech. Ukrajina tento dokument neratifikovala, zatímco Rusko v roce 2016 oznámilo stáhnutí svého podpisu. Nicméně haagský soud na základě žádostí Ukrajiny z roku 2014 a 2015 může v plném rozsahu vykonávat soudní pravomoc nad trestnými činy spáchanými na jejím území od listopadu 2013, píše se ve zprávě.

Podle analýzy během okupace Krymu došlo k řadě trestních činů, mezi nimiž jsou nucené deportace, vraždy, mučení, únosy atd. Pokud jde o Donbas, soud zaznamenal úmyslné vraždy, znásilnění a další trestné činy. Právě z toho důvodu má prokuratura haagského soudu v úmyslu zahájit trestní řízení týkající se těchto skutečností. Musí však ještě požádat o povolení takzvaného přípravného senátu Mezinárodního trestního soudu, který rozhoduje o zahájení plnohodnotného trestního řízení.

To bude znamenat, že mezinárodní soud bude moci nejen přijímat materiály ze strany generálních prokuratur, ukrajinských organizací pro lidská práva nebo jiných institucí, ale také požadovat odpovědnost za spáchané zločiny. Tak haagský tribunál může samostatně shromažďovat a analyzovat důkazy, dokumentovat svědectví a vydávat zatýkací rozkazy spojené se zločiny na Donbasu a Krymu.

Rozhodnutí haagského soudu ukrajinská společnost uvítala, někteří diplomaté tento krok považují za zlomový bod. Podle Ukrajiny toto rozhodnutí znamená další krok k zajištění spravedlnosti a možnost postavit viníky ze zločinů na Krymu a Donbasu před soud. Ministerstvo zahraničí v čele s Dmytrem Kulebou vyhodnotilo rozhodnutí haagského tribunálu jako jasný „signál podpory světového společenství pro nevyhnutelnost spravedlnosti pro zločiny spáchané na Ukrajině“.

Ukrajinský právník a diplomat Volodymyr Vasylenko se domnívá, že samotný fakt, že autoritativní mezinárodní soud uznal, že během ozbrojené agrese Ruska proti Ukrajině došlo ke zločinům, lze označit za vítězství Ukrajiny.

Souhlasí s ním i Boris Babin, jenž v minulosti působil jako představitel ukrajinského prezidentství na Krymu. Kyjev podle něj není schopen samostatně podobné kauzy vyšetřovat, protože část ukrajinského území je obsazena a místní trestní legislativa není dokonalá. „Naše neschopnost tento případ vyšetřovat na vlastní pěst rozvázala haagskému soudu ruce,“ říká Babin.

Ukrajina ale na okupovaný Donbas a Krym nemá přístup a žádná mezinárodní organizace, včetně OSN, OBSE či Rady Evropy, nemají možnost porušování lidských práv na Krymu monitorovat. Podle ukrajinské statistiky a úřadu generálního prokurátora na Krymu a Donbasu bylo zaznamenáno téměř 14 tisíc trestných činů, z nichž 5 momentálně vyšetřují ukrajinští prokurátoři.

Činnost Mezinárodního trestního soudu diskredituje samotnou myšlenku mezinárodního trestního soudnictví, nelze zde očekávat profesionální přístup. Tak reagovala na novou zprávu z Haagu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Haagský tribunál je podle ní neefektivní. Zacharovová také připomněla, že Rusko není členem římského statutu a jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru neuznává.