Článek
V 90. letech v Čechách a na Moravě vznikla nebo se oživila řada firem. Majitelé a zakladatelé porevolučních společností se dostávají do rentierského věku a řeší, kdo bude v jejich pracně vybudovaném podnikání dál pokračovat. Jenže předání firmy s sebou nese spoustu úskalí a podle statistiky se většinou nepovede.
Předávání firmy trvá několik let
Předávání firmy je otázkou několika let. Stěžejní roli přitom hraje výchova, která určuje základní předpoklady potomka k jeho působení ve firmě. Při samotném aktu předávání by se pak měl potomek na převzetí firmy připravit teoreticky, tedy vzděláním, ale i prakticky. Znamená to seznámit se s procesy a lidmi ve společnosti.
Další variantou je předat firmu externímu managementu či pracovníkovi na vyšší pozici. A to byl byl případ i Pelcových z GZ Media.
„Já mám čtyři děti a mám je všechny stejně rád. Někomu z nich říct, ty tomu budeš šéfovat, a ostatní budou čekat, jestli jim odhodíš nějakou kost nebo vyplatíš nějakou dividendu – s tímhle feudálním přístupem jsem se nedokázal smířit. Proto jsem se nikdy nesnažil vychovat ze svých dětí čtyři generální ředitele, ale čtyři akcionáře,“ popisuje situaci ve firmě majitel Zdeněk Pelc starší.
GZ Media
Největší výrobce vinylových desek na světě.
Pobočky má v USA, Kanadě a Francii.
Kromě desek nabízí i tisk a polygrafickou výrobu.
Zdeněk Pelc st. byl od 1983 do 2013 jejím ředitelem, nyní je majitelem a předsedou představenstva.
Současným ředitelem je Michal Štěrba.
GZ Media Pelc stále strategicky řídí, je u všech důležitých firemních rozhodnutí. Už téměř pět let je ale ředitelem společnosti Michal Štěrba. Většina Pelcových dětí nějakým způsobem ve firmě přesto figuruje. Například Zdeněk Pelc mladší je nejen člen představenstva, ale také ředitelem pro právo a HR.
„Ten mladej není dobrej jako táta“
„Člověk tak zamezil i určitému srovnávání: ten mladej nedosahuje úrovně svého táty. Rozhodl jsem se být právníkem a myslím, že to bylo chytré rozhodnutí,“ vysvětluje Zdeněk Pelc mladší.
To, že se nestal ředitelem společnosti, mu není líto. Jak říká, má přece ještě další tři sourozence, kteří by řediteli mohli být také. Věří však, že svých rozhodnutí nelitují ani oni. Se společností GZ Media sice všichni čtyři vyrostli, otec se ale stal šéfem firmy mnohem později. Dlouhou dobu byl ve firmě manažerem.
U večeře se o byznysu nemluví
„Pamatuji si v 90. letech jeho statečný zápas o udržení podniku, kdy ho bránil proti nájezdu tunelářů. Pamatuji si i určitou nervozitu, když na sebe po roce 2000 bral obrovský úvěr. Bance se zaručil vlastně vším, co do té doby vydělal, aby GZ media mohla přejít do jeho rukou. U nás ale platí to, co se říká v Kmotrovi: o byznysu se u večeře nemluví,“ vzpomíná na dětství Zdeněk Pelc mladší.
Stále oblíbenějším prvkem, který napomáhá plynulému předání firmy, je i rodinná ústava nebo svěřenské fondy. Zakladatel může pomocí nich formulovat své vize, hodnoty a ovlivnit, jak s nimi bude v budoucnosti – třeba i po jeho smrti – nakládáno. Pelcovi ale podobný dokument nemají.
Zatímco Zdeněk Pelc starší se po dlouhých letech snaží užívat i života mimo firmu a do práce chodí „jen“ čtyři dny v týdnu, Zdeňka Pelce mladšího trápí to, co většinu českých personalistů – nedostatek pracovních sil. Částečně ho ve firmě řeší robotizací, další velká pomoc přichází ze Srbska.
GZ Media trápí to, co většinu firem v ČR
„Nacházíme tam velmi motivované lidi, často v párech, kteří chtějí pracovat a vidí v životě u nás budoucnost. Ten projekt je po všech stránkách úspěšný, bez něj už si neumíme představit, že bychom se s touto situací poprali,“ vypráví o svém projektu Pelc mladší.
Ze Srbska už takto přivezli 150 lidí a Pelc nevylučuje ani možnost přesunutí továrny přímo tam. „Pokud by se situace měla ještě horšit, byla by i tahle varianta na stole, “ připouští.