Článek
Česká národní banka chce prudkým zvýšením základní sazby na 2,75 procenta srazit inflační očekávání domácností a firem. Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů i financování státního dluhu. Lidem, kteří refinancují úvěry, se tak o tisícikoruny ročně prodraží hypotéky.
Primárním zájmem národní banky je však i přes zdražení úvěrů a zpomalení hospodářského růstu stabilita měny. „Domníváme se, že se rychle budeme muset se sazbami dostat na úroveň někde kolem tří procent,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok. ČNB tak bude pokračovat ve zvyšování sazeb rychle i nadále.
„Vzhledem k situaci, kterou zažíváme a která je také bezprecedentní, kdy odhadujeme, že na přelomu či začátku roku bude inflace až sedm procent, budeme muset postupovat rychleji, než jsme předpokládali,“ dodal na konferenci Rusnok.
Globální vývoj cen naznačuje riziko zvýšení cen potravin o osm až 10 procent meziročně v následujících měsících.
Ceny bude v příštích měsících táhnout nahoru i probíhající energetická krize. „Především díky krachu Bohemia Energy se vysokým stovkám tisíc domácností (minimálně 15 procentům) masivně zvýší ceny za elektřinu a plyn v případě, že zůstanou u dodavatele poslední instance delší než nutnou dobu,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Do toho podle něho působí výrazné zdražení potravin. „Globální vývoj cen naznačuje riziko zvýšení cen potravin o osm až 10 procent meziročně v následujících měsících. To by zvýšilo příspěvek potravin do inflace o 1 až 1,5 procentního bodu,“ dodal. Lidé přitom vnímají zdražování nejvíce právě přes potraviny, protože je to segment spotřebního koše, který nakupujeme každý den.
Podle aktualizované prognózy ČNB se ke konci roku zpomalí ekonomický růst Česka, který byl dosud svižný. Letos tedy ekonomika podle ČNB poroste jen o 1,9 procenta (původní odhad byl 3,5 procenta). V příštích dvou letech pak se bude růst pohybovat kolem 3,5 procenta.
Podle guvernéra letos hospodářství zpomalí hlavně kvůli narušení globálních výrobních a dodavatelských řetězců, na nichž je česká ekonomika výrazně závislá. Proti tomu stojí vysoká poptávka v Evropě, a fakt, že zboží na starý kontinent neproudí tak rychle jako v minulosti. Výsledkem jsou rychle rostoucí ceny v zahraničí.
Současně zůstává napjatý tuzemský trh práce. Lidé utrácejí nakumulované úspory, což žene inflaci nahoru. „V současnosti dílčí zpřísňování opatření proti covidu nebude mít vliv na růst ekonomiky. Ekonomiku táhne spotřeba, ale i vládní výdaje,“ dodal Rusnok.
Úleva v polovině roku
Inflační zlom by podle něho měl přijít v polovině příštího roku, kdy se zmírní problémy mezinárodních výrobních a dodavatelských řetězců a ekonomika se vrátí k růstu. Letos podle ČNB ekonomika poroste zhruba o dvě procenta, v příštích letech výrazně zrychlí. V roce 2022 o 3,5 procenta, v roce 2023 pak o 3,8 procenta.
Zvýšení sazeb se projevuje v ekonomice se zhruba ročním zpožděním, takže i příští rok bude inflace vysoká, podle prognózy ČNB letos dosáhne 3,7 procenta, příští rok 2,7 procenta a teprve poté začne růst cen zpomalovat.
ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.
Výrazně kvůli růstu sazeb bude posilovat česká měna. V příštím roce na 24,2 koruny za euro a v roce 2023 se česká měna má dostat pod 24 korun za euro.
ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.
Například polská centrální banka ve středu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta, což bylo nejvýraznější zvýšení od roku 2000.
Proti proudu
ČNB postupuje výrazně odlišně od hlavních centrálních bank, které drží své sazby stále blízko nule. Podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. K očekávanému zvýšení nepřistoupila ani Bank of England.
Americká centrální banka nicméně na svém středečním zasedání oznámila, že zahájí postupnou redukci nákupu dluhopisů, zároveň však důrazně odmítla brzké zvýšení sazeb. Podle guvernéra Jeroma Powella se pracovní trh stále nenachází v kondici, která by růst sazeb ospravedlňovala.
