Gulliverovi se v Plzni zbláznil kompas, hrozí ztroskotání projektu

Plzeňské vedení do něj vložilo obrovskou naději. Adrián Guľa vlastně dostal za úkol stvořit po megaúspěšné verzi Viktorie Plzeň 1.0, spojené zejména se jménem Pavla Vrby, upgradovanou Viktorii Plzeň 2.0. určenou pro nové desetiletí.

Dostal, o co si řekl, předtím dost konzervativní klub začal na jeho přání mnoho věcí měnit, investovat do moderní techniky a jejího propojení se sportovní přípravou. A první rozjezdový půlrok vypadal mimořádně nadějně. Jenže sotva se teď vlastně mělo začít naostro, rozblikal se červený majáček a spustila se uši drásající siréna.

Sen o další Lize mistrů zůstal hned v Alkmaaru zase jen snem. A po průměrném výkonu v ligovém vstupu proti Opavě přišel ve druhém dějství propadák v Liberci, kdy skóre 4:1 ve prospěch domácího Slovanu bylo ještě pro hosty milosrdné.

Na jeho rodném Slovensku přezdívají Adriánu Guľovi podle známé literární postavy Gulliver. A pod Ještědem to vypadalo, jako by se jeho škuner objevil v říši brobdingnackých obrů. Vypadá to, že se kapitánu Gulliverovi v nevhodnou chvíli zbláznil dosud dobře ukazující kompas. A je nejen v jeho akutním zájmu, aby ho nejpozději do tří týdnů spravil. To až se pokusí o reparát v předkolech Evropské ligy.

Když se daří, rozdávají všichni úsměvy, plácají se po ramenou a rýsují si růžovou budoucnost. Skutečné charaktery samozřejmě obnaží až chvíle neúspěchů. A ty si teď ve Viktorii Plzeň bezpochyby prožívají. Jak už to tak bývá, jako z udělání zrovna v tom nejméně vhodném období, kdy se rozhoduje o ekonomických parametrech přinejmenším této sezony. A ne že ne.

Všichni vědí, že klub má za sebou bezkonkurenčně nejlepší dekádu své historie, kdy se z prachu průměru vyšvihl do Top 3 českého klubového fotbalu. Třikrát hrál skupinu Ligy mistrů, dařilo se mu i v Evropské lize, na prémiích od UEFA a transferech hráčů zinkasoval miliardy. Investoval je do infrastruktury, má návaznost na krajskou akademii, všechna čest.

Ale i když ředitel klubu Adolf Šádek vypráví, že ekonomika klubu je stabilizovaná a evropské poháry jsou pro Viktorii jen sportovní a společenský bonus, těžko mu to v plném rozsahu uvěřit.

V sezoně 2017/18 vydělala Plzeň v Lize mistrů zhruba 800 milionů korun. Podle názoru několika insiderů, které reportér Seznam Zpráv oslovil, mohl tento příjem vytvořit klubu polštář na dvě, nejvýše tři další sezony. Pro případ, že klub nevydělá ani v Evropské lize, jako se mu to stalo loni. Takže by docela intenzivně potřeboval, aby se mu to znovu nestalo letos.

Viktoriány jistě těší sponzorská podpora Doosan Škoda Power, ale miliardy Daniela Křetínského jako Sparta nebo Čínskou lidovou republiku, potažmo čínskou státní společnost CITIC jako Slavia za sebou plzeňský klub nemá. Ostatně, jak naznačují reakce velké východní říše na cestu šéfa českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, v dnešní době nemá jistého nikdo nic…

Ale zpět k Plzni. Ta při současném nastavení potřebuje na roční provoz přinejmenším 450 milionů korun. Což je zhruba polovina toho, co Sparta, a zhruba třetina toho, co Slavia.

Plzeň tedy jede v úspornějším režimu, ale pořád je zapotřebí i tyhle peníze nějak sehnat. A z nebe, jak známo, nepadají. Připomeňte si listopadovou analýzu Seznam Zpráv na toto téma:

Je zřejmé, že po počáteční odvážné investici Miroslava Kříže, provedené přinejmenším z významné části na dluh, „udělaly“ Viktorii Plzeň v její dnešní podobě evropské poháry a příjem z nich. Něco se za tu dobu v Plzni vybudovalo. Ale pokud by tahle zlatonosná řeka měla ve svém korytu nasměrovaném do Plzně vyschnout, musel by se klub uskromnit do provozně méně nákladných poměrů.

Několik hráčů prodat, jiným snížit platy, nedržet si už dvě silné jedenáctky. To je samozřejmě scénář, který by přinejmenším zásadně zpochybnil další pobyt v české Top 3 a od evropských pohárů by Viktorii vzdálil ještě víc. V Plzni by jistě nikdo nechtěl, aby šly věci tímto směrem. Ale řekněme si na rovinu, že pokud by měl klub po loňském neúspěchu vybouchnout v kvalifikacích i letos, případně i napřesrok, tak se tohle všechno bude podle všeho muset začít dít.

I proto samozřejmě klubem cloumá nervozita, která se na hráče a trenéra nemůže nepřenášet. I kdyby se šéfové klubu Adolf Šádek s Tomášem Paclíkem snažili navenek tvářit sebeklidněji. Což se jim ostatně chvílemi nedaří.

Adolf Šádek zaujal tím, že v Alkmaaru vedl k týmu řeč před předzápasovým tréninkem. A v zákulisí se hodně mluví o představení, které měl Tomáš Paclík předvést přednedávnem coby člen delegace Ligové fotbalové asociace ve Strakově akademii, tedy na Úřadu vlády ČR, kde se řešila problematika karantén a omezení počtu diváků v profesionálním sportu.

Podle toho, co mimo záznam utrousili o návštěvě účastníci schůzky, tak Paclík na jednání s Andrejem Babišem přinejmenším nepůsobil jako týmový hráč. V rovině reálného obsahu prý nemohl pochopit, že by se měl uplatnit systém z poloviny zaplněného hlediště, což u Sparty či Slavie znamená možnou návštěvu kolem 10 000 diváků, zatímco u menšího plzeňského stadionu jen zhruba polovinu, což prý Paclík vnímal jako diskriminaci. A stále měl potřebu zdůrazňovat, že on je majitel klubu, zatímco mnozí další přítomní jen zaměstnanci a manažeři.

Možnou psychickou dysbalanci Tomáše Paclíka by bezpochyby vyléčil sportovní úspěch, který by značil postup alespoň do skupiny Evropské ligy, kde lze vydělat vyšší desítky milionů korun. Bude k tomu ale zapotřebí vyřadit dva soupeře. Jméno prvního z nich, respektive dvojici, z níž soupeř vzejde, se viktoriáni dozvědí v úterý.

Jisté je, že pokud by v těchto soubojích o mnohé měli předvádět něco podobného nedělnímu výkonu v Liberci, šance na úspěch by byla nevelká. Slovan zoufalé hosty rozebíral jako lego, ve 14. minutě vedl 3:0!

Kam se vytratil kreativní kombinační fotbal, kterým Viktoria, dá se říct, oslňovala na jaře? Jak před přerušením ligy, tak i po něm? Na tuhle otázku by Adrián Guľa potřeboval rychle najít odpověď. S některými hráči ji teď bude moci hledat ve Štruncových sadech, další se mu ale rozprchli na reprezentační srazy.

Už jarní zápasy se Slavií a pohárové semifinále se Spartou ukázaly, že Guľovu týmu může scházet psychická odolnost. Jemnější a citlivější čtenáře teď poprosím za prominutí, ale to slovo na to pasuje: Chybí mu i „koule“. Vytratil se instinkt vítězů a s tím související sebevědomí. A teď jako by se tohle poznání prohlubovalo.

Už výkon ve vstupním ligovém utkání s Opavou nebyl v první půli nic moc, tu druhou proti deseti Slezanům pak nelze brát jako měřítko. A výkon v Alkmaaru už pro Seznam Zprávy rozebral kolega Jaromír Bosák – více zde.

Připomeňme si základní problémy z Nizozemska: Neschopnost vnutit soupeři vlastní styl, brankářova penaltová chyba v poslední minutě základní hrací doby, neschopnost reagovat na nepříznivý vývoj i kvůli limitovanému počtu variant na střídačce. A třeba i velká, leč neproměněná Havlova šance.

Po utkání následovala trenérova litanie, jak prý Viktorii otočeným autem a údajným neodpískaným faulem poškodil rozhodčí. Tam Guľa hodně vypadl z role…

A v neděli to v Liberci bylo s Plzní ještě horší: Nástup do utkání totálně bez koncentrace, šílené chyby obrany, v nichž vynikal kapitán Jakub Brabec, vyjma pozoruhodné penalty – po sporném zásahu VAR – prakticky neschopnost dostat se zpátky do zápasu. K první nebezpečné fotbalové akci a zakončení se až někdy v 79. minutě propracoval Jan Kopic.

Mosquerova rána rukou do hlavy plzeňského hráče na hranici pokutového území byla z hlediska penaltového posouzení diskutabilní. Rozhodčí Franěk ji původně nechal být. Ale na radu VAR, tedy kolegy Rejžka, věc přezkoumal a penaltu nařídil. Jak upozornil novinář Karel Häring, VAR by měl sudí upozorňovat na jejich jasné a zjevné chyby. Což asi nebyla tato příležitost…

Na nic jiného se Plzeň nezmohla a prohrála 1:4. Ostuda jako mraky a velké varování. Guľovi nutno přiznat, že v pozápasovém hodnocení už tentokrát nehledal mouchy někde jinde, než bylo záhodno, tedy uvnitř svého týmu.

Ten je jiný, než býval. Nutně potřeboval omladit. Některé letité opory odešly, jiné pracují v managementu klubu nebo v Guľově realizačním týmu, takže vítězná DNA by neměla být přerušena. Ale na hřišti chybí. Ze „staré gardy“ zůstává na place jen David Limberský. A ten mimochodem v Liberci strávil utkání na lavici náhradníků.

Pak nemá kdo zavelet, není vidět toho, co by to na sebe vzal a ostatní vyburcoval. Jistě, čekalo by se to třeba od Kopice či kapitána Brabce, ale tomu se asi složitě velí, když je výkonem jasně nejhorší na hřišti.

Proti Plzni se začíná otáčet i její temná karma, kterou si po léta budovala. Přinejmenším v tom, že svět vůkol vnímala v projekci jednoho velkého spiknutí a nepřátelství proti klubu, což se projevovalo i v arogantním a leckdy nevstřícném vztahu k médiím. Viktoria nebyla schopna domyslet, že se tato její arogance prostřednictvím médií přenese i na veřejnost.

Až se její původně vyfabulovaný model nepřátelství vůči klubu stal skutečností. Dávno pryč jsou časy, kdy se Vrbově první mistrovské Viktorii s Pilařem a spol. tleskalo za úžasný ofenzivní fotbal. Kam dnes Plzeň přijede, tam jsou proti ní (nejen fanoušci) nabroušení. Co si Plzeň zasela, to sklízí.

A nenaštvala jen veřejnost. V libereckém dresu v neděli vedle fenomenálně hrajícího Mosquery nebo výtečného Peška zaujal i mimořádně intenzivní výkon středopolaře Jakuba Hromady, kterého před lety v Plzni, jemně řečeno, nevzali do party. Tak jim to včera gólem na 3:0 vrátil i s úroky.

Negativní auru starého bručouna s sebou a s Viktorií ještě na podzim vláčel i Pavel Vrba. Mnohé přitom naznačovalo, že jeho vztah s klubem a hráči se už vyčerpal. A tak v zimě odešel do bulharského Razgradu, přičemž Viktoria vykročila na cestu budování zmíněné verze 2.0 s Adriánem Guľou.

I jeho pozitivní aura a přestup začaly mnohé projasňovat, zdálo se, že Viktoria spolu s ním vykročí i směrem k přebudovávání image klubu na světlejší stezku.

Teď ovšem dokráčela do momentu, kdy se začíná lámat chleba. A kdy v Plzni v případě kvalifikačních pohárových neúspěchů padaly prakticky u všech, kteří se nejmenovali Pavel Vrba, trenérské hlavy.

Český koeficient nutně potřebuje, aby na něm zapracovalo co nejvíc týmů. Skupinu mají jistou Sparta i Slavia, další příspěvky jsou žádoucí v ideálním případě od všech dalších adeptů.

I ten, kdo Viktorii Plzeň z nějakého důvodu nemá rád, by jí proto měl v dalších předkolech fandit. A pokud je Adrián Guľa zvládne, což by se mu mimochodem podařilo poprvé v kariéře, jeho pozice se logicky upevní a budování Viktorie 2.0 bude moci pokračovat.

V opačném případě bude zajímavé sledovat, jestli se pánové Paclík se Šádkem zachovají stejně hystericky jako vždycky. Obzvlášť kdyby se po vyřazení z kvalifikace Ligy mistrů vedlo podobně neúspěšně i v předkolech Evropské ligy bulharskému Razgradu.

Pak by hrozilo, že žádná verze 2.0 nebude a Viktoria zkusí s Pavlem Vrbou oživovat 1.0. Jenže ta už s odchodem prakticky celé kostry jedné či dvou generací toho týmu, s výjimkou Davida Limberského, v této staré verzi prostě oživit nepůjde.