Článek
„Zákon říká, že musíte povinně prodat, ne nabízet. To znamená, že pan ministr Hamáček pošle do každého obchodu, ke každé kase policajta a bude kontrolovat, jestli v košíku nemáte moc cizích potravin. Když budete chtít parmazán, pošle vás policajt zpátky pro brambory,“ tvrdí Prouza.
Zákon, který narazil v Senátu, by podle něj přinesl také zdražení potravin. „Producenti avizovali nárůst ceny o 20 až 25 procent,“ uvedl „šéf obchodníků“ pro SZ Byznys v rozhovoru ve videu. Zástupci velkých zemědělských producentů tvrdí, že změna přinese naopak větší konkurenci.
„Tím, že obchodní řetězce budou muset odebírat české zboží, nebudou se sem vozit jen přebytky z dotovaných zahraničních trhů. Ceny v neposlední řadě určují především řetězce. Zemědělci jim prodávají své produkty často stále levněji, a i to je jeden z důvodů, proč se toho v ČR produkuje stále méně. Pro velké obchodníky bude výhodné, když se bude všechno dovážet, budeme závislí na importu,“ uvádí Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.
Česko je v potravinách soběstačné pouze z 40 procent, a pokud zákon projde, budou podle Svazu obchodu české obchody zet po část roku prázdnotou.
„Jsme skvěle soběstační v mléku, v hovězím a v pivu. Guláš s pivem by byla nová česká dieta,“ tvrdí Prouza. Vepřo knedlo zelo už by ale byl problém. Ve vepřovém pokryje Česko z vlastních zásob jen 40 procent snědeného masa. Dlouhé roky tu totiž nevznikl žádný nový prasečák.
Okurka jen někdy, sůl vůbec
Další produkty by z regálů zmizely úplně. „Seznam v příloze definuje 120 skupin potravin, ve kterých musíte kvóty plnit. Jsou tam české chilli papričky, česká sůl, český lilek. Toho 73 procent nevyprodukujete,“ stěžuje si Prouza. České chilli zase nemá takové grády jako to z jihu. A česká sůl? Neexistuje vůbec. Paštika vyprodukovaná v České republice by nám vystačila na pouhých pět dní, upozorňuje Svaz obchodu ve své kampani.
I obyčejná zelenina jako jsou okurka nebo cibule, by se stala pouze sezonní záležitostí. „Neexistují kvalitní skladovací kapacity na zeleninu. Zemědělci musí vypěstovat a okamžitě prodat. Nejsme schopní uchovat českou cibuli do dubna, než vyroste nová,“ vysvětluje Prouza.
Malí kvóty nepotřebují, to jen agrobaroni
Podle šéfa Svazu obchodu jsou proti zákonu jak potravináři, tak malí zemědělci, podporují ho podle něj naopak „agrobaroni“.
„Počínaje Agrofertem, přes firmy Gábina Večeři (Gabriel Večeřa, pozn. red.), bývalých ministrů zemědělství jako byl pan Milek, velmi aktivní je Zdeněk Jandejsek, který prodává králičí a kuřecí maso,“ řekl.
„Malí říkají, my nepotřebujeme žádné kvóty. Ti chtějí snížit byrokracii, topí se v papírech. Umí prodat, protože produkují kvalitní,“ míní Tomáš Prouza. Drobní zemědělci podle něj prodají vše, co vyprodukují.
Dobrým příkladem jsou česká skleníková rajčata z jižní Moravy. „Neznám příběh českého zemědělce, který by narozdíl od Francie vyléval mléko do kanálů, který by zaorával půlku úrody paprik nebo okurek,“ říká Prouza.
„Je škoda, že některé řetězce se prostřednictvím své profesní organizace místo hledání skutečně udržitelných a vyvážených dodavatelských vztahů soustředily na pošpiňování českých dodavatelů a mediální válku. Pro české zemědělství a stav krajiny by bylo mnohem lepší, kdyby investované prostředky použily na zajištění férových cen pro dodavatele,“ reagoval šéf Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana by Česko mělo být, co se týká jídla, „nacionalistické“. Patrně by však narazilo na unijní legislativu. „Vždycky, když to nějaká země zkusila, tak narazila. Když Irové zaplatili kampaň Buy Irish, Kupujte irské, už i to bylo Evropským soudním dvorem vyhodnoceno jako nelegální překážka obchodu,“ připomíná Tomáš Prouza.
Agrární komora také upozornila, že v rámci EU existují pro zemědělce různě vysoké dotace a jiné podpory. „Existují podpory, které zemědělci třeba ve Francii nebo Nizozemsku získali, když jejich země vstupovaly do EU, a ty jim zůstaly zachovány. Dnes by už povoleny nebyly,“ uvádí komora ve svém prohlášení.
