Článek
Venezuelský opoziční vůdce Juan Guaidó se obává, že armáda loajální prezidentu Nicolási Madurovi ukradne humanitární pomoc, kterou chce do země stižené těžkou hospodářskou krizí dostat opozice. Politik, jehož za prozatímního prezidenta uznaly dvě desítky amerických zemí a většina států EU, chce podle listu El País ještě tento týden otevřít s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie koridor pro humanitární pomoc. Guaidó rovněž tvrdí, že Maduro se pokouší převádět vysoké částky státních peněz na zahraniční konta.
„Dostali jsme informaci, že velení armády nezvažuje, zda (humanitární pomoc) nechá projít, nebo ne, ale jak ji ukradne,“ řekl podle agentury AFP Guaidó na pondělní tiskové konferenci. Armáda se podle něho chystá pomoc distribuovat prostřednictvím lokálních výborů, které v současnosti zajišťují rozdělování nedostatkových potravin, jež od nich putují zejména k Madurovým příznivcům.
Guaidó o víkendu varoval, že 250 000 až 300 000 Venezuelanů hrozí bez humanitární pomoci smrt. Zároveň vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup pomoci do země umožnila. Armádě také už dříve slíbil amnestii, pokud se přidá na jeho stranu.
Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se ho tak snaží svrhnout.
Maduro se podle Guaidóa v současnosti prostřednictvím státní rozvojové banky snaží převést státní peníze v řádech miliard dolarů (desítek miliard korun) na účty v Uruguayi, která je jednou z mála latinskoamerických zemí, jež Guaidóa neuznaly za prezidenta.
Guaidó rovněž uvedl, že venezuelská opozice na 14. února zorganizuje dárcovskou konferenci, kde by se mělo jednat o urgentní pomoci v podobě nedostávajících se potravin a léků.
V pondělí Guaidóa uznala prezidentem řada evropských zemí včetně České republiky. Už dříve to také udělaly dvě desítky amerických států včetně USA a Kanady. Za Madurem naopak stojí například Rusko, Čína nebo Turecko.
