Článek
Téměř šestileté trestní stíhání bývalého náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka je už definitivně u konce.
Jeho kauza však ještě rýsuje dohru. A to v podobě žádosti o odškodnění.
Na konci minulého týdne dostal Grygárek ve svém případě dosud poslední rozhodnutí. Šlo o usnesení Nejvyššího soudu.
U něho se snažil šéf žalobců Pavel Zeman ještě Grygárkův případ zvrátit. Jenže neuspěl a Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl.
Vyšetřovatelé se v této kauze snažili dokázat, že někdejší náměstek na vrchním státním zastupitelství pomáhal přikrýt podezřelé transakce jednoho z kdysi nejvlivnějších lobbistů a obchodníků v Praze Romana Janouška. Jenže případ se žalobcům loni zhroutil, když soudy stíhání zastavily. A poslední tečku udělat teď Nejvyšší soud.
Libor Grygárek se už obrátil na stát, po kterém chce odškodnění za své obvinění.
„V současné chvíli mohu pouze potvrdit informaci, že žádost o odškodnění Ministerstvo spravedlnosti od dubna eviduje,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Grygárkův advokát Radek Šmerda však Seznam Zprávám řekl, že původní požadavek budou ještě doplňovat. „Půjde o zhruba tři až pět milionů korun. Konečná částka se v současné ještě dopočítává,“ řekl Seznam Zprávám Šmerda.
Například kvůli obvinění nemohl Grygárek pracovat jako advokát. A tak se zjišťuje, o kolik peněz tak mohl přijít. Od ministerstva bude navíc chtít omluvu.
„Takže by se mu mohla paní Benešová už podruhé omlouvat,“ doplnil Šmerda.
Připomněl tak skutečnost, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za hnutí ANO) v roce 2007 prohlásila, že byl Grygárek součástí takzvané justiční mafie. Za výrok se mu ale o tři rok později byla z rozhodnutí soudu nucena omluvit.
Otázkou ale je, jak dlouho budou nyní ministerstvo a případně soudy Grygárkovu žádost o satisfakci řešit. A tedy, zda poté bude Benešová ještě ministryní spravedlnosti.
Podstata případu se týká doby, kdy Grygárek ještě jako žalobce řešil právní pomoc od švýcarských vyšetřovatelů. Stíhán byl za to, že podle žalobců nedal pokyn k řádnému objasnění případu a že existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobním vztahům s Janouškem.
Šlo o případ, kdy Švýcaři na přelomu roku 2008 a 2009 zajišťovali důkazy k podezření na praní špinavých peněz. Týkalo se to účtů, k nimž měl Roman Janoušek dispoziční právo (účty byly vedeny na firmu Botanic Finance, jež sídlí v Panamě, a na jméno Janouškovy matky). Švýcarskou justici na to upozornila v září 2008 banka v Ženevě, která na zmíněných účtech zajistila 197 milionů korun (později je však odblokovala).
Soudy již dříve dospěly k závěru, že neexistuje důkaz o tom, že by se Janoušek s Grygárkem v té době znali. Sám Grygárek přiznal na policii kontakty s Janouškem až po roce 2010.
Soudce Nejvyššího soudu Jan Bláha v této souvislosti navíc uvedl, žádný z důkazů neprokazuje, že by Grygárek tehdy jakkoliv zasahoval do práce policie, která zpracovávala odpověď pro švýcarské vyšetřovatele.
Přitom státní zástupce v obžalobě mimo jiné tvrdil, že právě Grygárek právní pomoc Švýcarů „nepřiléhavě bagatelizoval“.
„Taková argumentace je v rozporu se zjištěním, že to byl sám obviněný, kdo navrhl, aby původní koncept žádosti byl doplněn o požadavek, aby ředitel policejního orgánu byl výslovně dotázán, zda v rámci policejní spolupráce (Interpolu) byla provedena lustrace k Romanu Janouškovi a jeho matce. Takovou aktivitu by zcela nepochybně nevyvíjel, pokud by jeho úmyslem bylo jmenovanému pomoci,“ uvedl Bláha v rozhodnutí, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Stíhání trvalo téměř šest let, aniž by to Grygárek podle Nejvyššího soudu zavinil třeba obstrukčním jednáním.
„Lze tak souhlasit s názorem obou soudů nižších instancí, že další prodlužování trestního stíhání, které shledaly nedůvodným, by zbytečně a v tuto dobu i neoprávněně zasáhlo do práv obviněného,“ napsal soudce Bláha.
Ve druhé části tohoto případu byl Libor Grygárek vyšetřován, že ještě jako žalobce intervenoval v případu svého známého – bývalého majitele Grandhotelu Pupp a spoluvlastníka sklářského kolosu Crystalex Jana Součka.
Toho tehdy policisté vyšetřovali kvůli podezření z úvěrového podvodu se škodou 77 milionů korun. Kauzu ale nakonec policie odložila.
A Nejvyšší soud se pozastavil nad tím, že dříve šéf žalobců Pavel Zeman došel k závěru, že tento čin nelze posuzovat ani jako kárné provinění.
„Už proto překvapuje, že v podané obžalobě bylo takové obvinění právně kvalifikováno jako přečin zneužití pravomoci úřední osoby,“ dodal Bláha.
