Článek
Vědci ve studii publikované minulý týden v časopise Nature Communications Earth & Environment předložili prognózu, podle které se grónský ledovec nepodaří zachránit, ani když se výrazně sníží emise způsobující globální oteplování. Vyplývá to z výzkumu 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let. Z výpočtů vyšlo, že za rok nespadne dost sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy, která každoročně mizí v letních měsících.
„Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý,“ okomentoval závěr studie její spoluautor Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě.
Loňský rekord nevěstí nic dobrého
V jiné studii publikované o týden později v totožném periodiku se vědci zaměřili na detailní analýzu dat z loňska - a ta přinesla další špatnou zprávu. Tání ledovců v Grónsku oproti předešlým rokům dramaticky zrychlilo.
Loni z ledovce ubylo rekordních 532 miliard tun ledu, vědci to vypočítali na základě satelitních snímků. Víc jak polovina (223 miliard tun) přitom zmizela jen za červenec, jde přitom de facto o ekvivalent celoročního průměru tání z let 2003 až 2016, který činí 255 miliard tun.
Čísla z roku 2019 jsou rekordní, předešlý rekord v nejvyšším ročním úbytku ledu z ledovce padl v roce 2012 a ten loňský ho překonal o 15 %, píše CNN. Ve srovnání s táním v devadesátých letech je to loňské sedmkrát rychlejší, vypíchla BBC.
Dánský vědec Martin Stendel vypočítal, že množství ledu, který za poslední rok roztál, by stačilo na pokrytí celé rozlohy Spojeného království 2,5metrovou vrstvou vody.
Tání ledu v Grónsku každoročně přispívá k vzestupu moře o jeden milimetr, což se pravděpodobně ještě zhorší. Očekává se, že do konce století vzroste hladina moří o téměř jeden metr a spolkne celou řadu pláží a přímořských nemovitostí.
Zlepšení se nečeká
Letošní data nejsou k dispozici, výrazné zlepšení ale nikdo nečeká, už teď totiž víme, že objem ledu kolem severního pólu dosáhl minulý měsíc svého minima za posledních 40 let. Rok 2020 bude navíc s největší pravděpodobností globálně nejteplejší nebo jeden z nejteplejších v historii měření.
Snižování emisí s cílem zpomalit klimatické změny ale podle vědců přesto pořád má smysl. I když se již nepodaří obnovit ledovou masu, která dříve v Grónsku pokrývala dva miliony kilometrů čtverečních, zpomalení růstu průměrné globální teploty může zpomalit odtávání ledu a zvyšování hladiny oceánů.
