Grónsko není na prodej, řekla dánská premiérka. Trump na oplátku zrušil návštěvu Kodaně

„Samozřejmě, že Grónsko není na prodej,” řekla dánská premiérka s tím, že o autonomním ostrově Dánsko ani nerozhoduje. Trump poprvé vyjádřil zájem o Grónsko už loni – a na jaře letošního roku vtipkoval, že by rád největší ostrov na světě odkoupil pro jeho přírodní zdroje. Minulý týden se ukázalo, že to myslí vážně.

„To musí být aprílový žert! Ale úplně mimo sezonu,” reagoval na Trumpův úmysl bývalý předseda dánské vlády Lars Løkke Rasmussen na Twitteru.

Odmítnutí dánské vlády Trump nepřijal s nadšením – a vyjádřil se k němu taktéž na Twitteru. „Dánsko je zcela výjimečná země s úžasnými lidmi, ale na základě komentářů premiérky Mette Frederiksenové, že nemá zájem prodej Grónska probrat, naši schůzku plánovanou za 14 dnů přeložím na jindy,” napsal Trump.

„Tím, že byla takto přímočará, premiérka ušetřila mnoho výdajů a úsilí jak Spojeným státům, tak Dánsku. Poděkoval jsem jí za to a těším se, že se setkání uskuteční někdy jindy v budoucnu,“ doplnil.

Trumpův krok přišel nečekaně – ještě pár hodin před zrušením návštěvy Dánska zveřejnila na sociální síti americká velvyslankyně v Dánsku Carla Sandsová příspěvek s tím, že se na prezidenta severská země těší. A že Dánsko Trumpa považuje za partnera, spojence a přítele.

Záměr amerického prezidenta připomíná obchody, které Spojené státy dělaly v devatenáctém století. Koupily tehdy například Aljašku od Ruska nebo Louisianu od Francie a jen z těchto dvou obchodů získaly přes třetinu dnešního území. USA měly před více než 150 lety zájem i o Grónsko – diskutovalo se o tom už od 60. let 19. století.

Podle zprávy, kterou tehdy vydala americká vláda, se o Grónsku hovořilo jako o strategické oblasti s velkým množstvím zdrojů, což z něj dělalo ideální přírůstek. Oficiální krok ale udělaly Spojené státy až o necelých sto let později. V roce 1946 nabídl tehdejší prezident Dánsku 100 milionů dolarů za toto území – pohrával si předtím také s myšlenkou, že by vyměnil Aljašku za výhodné části Grónska.

USA v čele s Trumpem ale nejsou jediné, kdo o Grónsko projevil zájem – dlouhodobě o tom mluví i Čína. Loni například představila státní stavební společnost plán vybudovat v Grónsku nová letiště – nakonec ho ale letos v červnu odvolala.

Pro Spojené státy je ostrov strategickou oblastí. Kromě transportu i ve smyslu národní bezpečnosti. Na počátku studené války tu Američané vystavěli vojenskou základnu i radar – ten teď funguje mimo jiné jako součást systému včasné výstrahy před balistickými raketami. Území je také bohaté mimo jiné na ropu, plyn nebo třeba vzácné kovy.

Trump jako jeden z argumentů, proč by Dánsko mělo ostrov prodat, použil výši dotací, jež autonomnímu Grónsku severská země posílá. Ty činí půl miliardy dolarů ročně. (Americký prezident uvedl, že jde o 700 milionů dolarů a že tato finanční podpora Dánsku škodí.)

Grónsko leží v oblasti Arktidy, tedy u severního pólu. Po Austrálii, která je de facto kontinent, jde o největší ostrov na světě – má rozlohu přes 2 miliony kilometrů čtverečních. Tolik má zhruba Polsko, Německo, Belgie, Velká Británie, Francie, Španělsko a Portugalsko dohromady. Česká republika se rozléhá na zhruba 79 tisících kilometrech čtverečních.

Na obrovské ledové ploše ale žije jen pár desítek tisíc lidí – 56 tisíc obyvatel. Tolik má třeba Opava. Většina obyvatel Grónska jsou Inuité – domorodí obyvatelé severní části Severní Ameriky. Zejména oni by byli ti, kteří by v dnešní době rozhodovali o případném prodeji ostrova.