Článek
Díky grantům budou zkoumat soudnictví, inkviziční záznamy a peptidy. Na výzkum mohou získat až dva miliony eur (52,5 milionu korun) na dobu pěti let. O úspěchu univerzity informoval ČTK její mluvčí Pavel Žára.
Granty ERC podporují výzkum, který má potenciál přinést průlomové objevy. Masarykova univerzita jich v minulosti získala šest. Z celkového počtu nově udělených 327 grantů ERC Consolidator jich deset míří do nových členských zemí EU a tři do Brna.
Kosař získal podporu ERC podruhé. Před pěti lety díky starting grantu začal budovat Ústav pro otázky soudnictví a věnoval se problematice soudcovské samosprávy v Evropě. Cílem nového projektu je identifikovat nejdůležitější neformální soudní struktury, posoudit jejich pozitivní či negativní dopad na soudnictví, analyzovat vliv EU a Rady Evropy a celkově rozšířit přístup k výzkumu soudnictví.
„Eroze demokracie je v současné Evropě velmi zásadní téma. Náš projekt bude studovat, jakou roli v něm hrají neformální vztahy mezi soudci a politickými aktéry i v rámci soudní moci. Zajímají nás nejen negativní jevy jako nepotismus, klientelismus a genderová segregace, ale i pozitivní instituce jako mezinárodní sítě pro sdílení zkušeností a identifikaci dobré praxe, neformální etické panely, mentoringové skupiny pro ženy-soudkyně či ústavní zvyklosti nahrazující mezery v psané právní úpravě,“ uvedl Kosař.
Zbíral působí na filozofické fakultě a uspěl s projektem výzkumu nekonformních náboženských hnutí a inkvizičních záznamů za pomoci moderních výpočetních přístupů. S kolegy bude analyzovat sociální, prostorové a textové vztahy na základě inkvizičních záznamů, které zahrnují informace o tisících osob od 13. do 16. století, s cílem odhalit vznik sociálních jevů, jako jsou skryté sítě, sdílení náboženské kultury či represe.
Vácha se věnuje výzkumu peptidů, které mohou mít potenciálně antimikrobiální účinky. „Bakterie rezistentní na antibiotika způsobují více než 700.000 úmrtí ročně a prognóza je 10 milionů ročně v roce 2050. Navíc vznikají kmeny bakterií rezistentní na všechna dostupná antibiotika a mohly by vést k postantibiotické éře. Mým cílem je proto navrhnout zcela nové peptidy, které selektivně cílí a narušují membrány patogenů, ale ne membrány lidských buněk,“ popsal Vácha.
