Článek
Rychlé šíření covidu-19 napříč světem přinutilo šéfy států a vlád jednat. Přestože funkčnost jednotlivých nařízení postupně vědci podepřeli daty a mnohé země podle nich začaly své kroky usměrňovat, nadále platí, že co stát, to odlišný přístup a strategie. Přijímaná opatření i rychlost zavádění restrikcí vzbuzují ještě rok poté, co se nový koronavirus rozšířil, silné emoce. Ovlivňují každodenní životy stamilionů lidí po celé planetě.
Jak funguje index přísnosti?
Široká škála zavedených opatření představuje výzvu pro analytiky, kteří usilují jednotlivé přístupy porovnat v čase, nebo mezi sebou. Aby to bylo vůbec možné, vytvořil tým oxfordské univerzity na Blavatnik School of Government databázi reakcí na šíření pandemie a používá ji k odvození indexu celkové přísnosti opatření.
Akademický tým shromažďuje veškerá dostupná data o reakcích vlád v několika oblastech. Těm přiřazují hodnocení přísnosti na škále od 0 do 100.
Oxfordský tým zatím neshromažďuje data na nižší než celostátní úrovni, což znamená, že index dokonale neodráží místní opatření ve velkých městech, nebo federálních zemích.
The Oxford Covid-19 Government Response Tracker používá 19 ukazatelů k vytvoření celkového dojmu o činnosti vlády. Projít si je můžete v přiložené tabulce.
Indikátory pro hodnocení přísnosti lockdownu:
Uzavírání a omezování: Uzavření škol. Uzavření pracovišť. Zrušení veřejných akcí. Omezení shromažďování. Přerušení veřejné dopravy. Požadavek zůstat doma. Omezení vnitřního pohybu. Omezení mezinárodního cestování.
Ekonomická reakce: Podpora příjmu. Odpuštění dluhu. Fiskální opaření. Poskytování mezinárodní podpory.
Zdravotnické systémy: Veřejná informační kampaň. Pravidla pro testování. Trasování. Nouzové investice do zdravotní péče. Investice do vakcín. Zakrývání obličeje. Očkovací politika.
Když byl v roce 2019 v Číně identifikován koronavirus poprvé, plošné uzamčení – tedy lockdown – se jevilo jako mezní řešení.
Je tomu však rok, co měli Češi zůstat doma jen pár týdnů, lidé v Kolumbii mohli dočasně opouštět domovy jen ve dnech určených podle čísel na identifikačních průkazech, Srbové venčili psy jen v určitých hodinách a běloruský prezident jako prevenci doporučoval vodku a saunování.
Z jednotlivých doporučení o sociálním distancování se však postupně stávala úplně uzávěra, až označení „lockdown“ docela zlidovělo. Do konce března 2020 už úplný nebo částečný lockdown zavedlo více než 100 zemí světa.
Nakolik se proměňovala situace v jednotlivých zemích světa za poslední rok, napovídá časosběrná mapa:
Zastavil se i pohyb osob.
Podle údajů cestovní aplikace Citymapper podnikli k 31. březnu obyvatelé měst jako Madrid, Paříž, Londýn a New York méně než desetinu cest, než tomu bylo běžně.
V Miláně v severní Itálii, který zažíval několikatýdenní tvrdý lockdown, lidé podle dat ze Citymapper podnikli pouze tři procenta z původního množství cest. Ne vždy přitom bylo k omezení cest nutné zavádět opatření. Zafungoval zdravý rozum, strach či solidarita.
Následující grafy zachycují škálu proměny přijímaných opatření za více než rok.
Pro lepší představu o situaci jsme dále srovnali také statistiky větších územních celků o růstu nakažených.
Nejvíce nových případů zaznamenávaly Spojené státy, s příchodem března 2021 je však opět předběhly země Evropské unie.
Dlouhodobě nejlepší čísla vykazuje Austrálie. Podchycení nákazy v zemích, jako je Nový Zéland či Tchaj-wan, do jisté míry ovlivňuje fakt, že jde o jednodušeji izolovatelné ostrovy.
Lockdownům se zcela vyhnulo Švédsko; tamní vláda nezaváděla drakonická opatření, lidem dávala spíše důrazná doporučení. I tak třeba ve Stockholmu využívalo veřejnou dopravu o 70 procent lidí méně.
I jihokorejský Soul se pohyb lidí rozhodl příliš neomezovat a zaměřil se na rozsáhlé testování a trasování kontaktů. V současné době platí v zemi zákaz shromažďování více než čtyř osob, a přestože očkování nezačalo, do podzimu plánují Jihokorejci zajistit stádovou imunitu u 70 procent populace. Podle tamního premiéra byla jejich strategie jasná: Vedle testování, trasování a sledování viru postavili demokracii, transparentnost a otevřenost.
Následující grafy porovnávají růst nových případů v Česku se čtyřmi vybranými zeměmi v Evropě.
Vedle toho stojí index přísnosti lockdownů, ze kterého vyplývá, že ačkoli jsou česká data jedna z nejhorších na světě, česká vláda v porovnání se zkoumanými zeměmi zdaleka nezavedla nejpřísnější opatření.
(Pozn.: Hodnoty odpovídají počtu nakažených v přepočtu na jeden milion obyvatel.)
Následující graf měl za cíl najít souvislost mezi růstem nakažených a zpřísňováním opatření.
