Článek
Očkování proti covidu-19 je podle dezinformátorů pouhým experimentem, genovou terapií či nástrojem, jak lidi infikovat. Jiní zpochybňují účinnost látek nebo nesprávně interpretují výsledky klinických studií či data o vedlejších účincích.
Na to, že očkování proti koronaviru zůstává hlavním tématem dezinformační scény, upozorňuje česká analytická společnost Semantic Visions, která ve své aktuální zprávě shrnuje dezinformační trendy. Jak moc jsou mýty o očkování ve společnosti rozšířeny, naznačují i odpovědi obyvatel jedné z nejméně proočkovaných obcí v Česku, odkud Seznam Zprávy přinesly reportáž.
Které mýty o vakcínách se nyní internetem nejvíce šíří a jaká jsou fakta?
Mýtus: Lékaři a sestry odmítají očkování
Jak upozorňuje analýza Semantic Visions, kterou má redakce k dispozici, častou klamavou informací v kyberprostoru je to, že očkování odmítají ve velkém sami zdravotníci. Údajně nepodlehli „farma-mafii a jsou si vědomi zdravotních následků“.
Čísla však ukazují, že drtivá většina zdravotníků očkována je. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z půlky září bylo očkováno 85,5 procenta lékařů. Dále 77,7 procenta sester a 75,1 procenta ostatního zdravotnického personálu v Česku.
„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby naočkovaných bylo víc, ale značná část zdravotníků covid-19 prodělala, takže jsou ještě v ochranné lhůtě. Rozhodně to neznamená, že by 14 nebo 15 procent lékařů očkování odmítalo. Odpůrců očkování je nepatrná menšina, byť – přiznám se – hlasitá,“ komentoval situaci pro Radiožurnál prezident České lékařské komory Milan Kubek. Sama komora se od lékařů, kteří vakcinaci zpochybňují, distancovala.
„Vědecká rada ČLK se znepokojením sleduje prohlášení některých lékařů, kteří zpochybňují přínos očkování proti covid-19 a naopak straší veřejnost nepodloženými riziky, která jsou s očkováním údajně spojena. Vědecká rada se distancuje od názorů kolegů veřejně zpochybňujících přínos vakcinace proti covid-19, a to bez ověřitelných vědeckých důkazů,“ stojí v prohlášení.
Mýtus: Grafen ve vakcínách
Informace o tom, že vakcíny proti covidu-19 obsahují oxidy nanolátky zvané grafen, sdílely už tisíce uživatelů sociálních sítí. Odkazují přitom na španělskou studii, která měla být provedena na jednom vzorku vakcíny, nebyla ale publikována v žádném vědeckém časopise a neprošla ani odbornou recenzí.
Nepodložené informaci se zevrubně věnuje i web tiskové agentury AFP Na pravou míru. Ten upozorňuje, že zadavatelem studie je šéf skupiny Pátá kolona, která zpochybňuje existenci koronaviru a opakovaně šíří dezinformace.
Jeden z důvodů, proč je přítomnost grafenu ve vakcínách nepravděpodobná, vysvětlil například odborník Matthew Diasio. Upozornil, že kapaliny obsahující grafen mají obyčejně tmavě hnědou nebo černou barvu, zatímco ampulky s vakcínami Pfizer jsou obyčejně bezbarvé nebo lehce nažloutlé. Podle něj by i minimální množství grafenu nebo jeho oxidu způsobilo, že by roztok ztmavl.
„Sám autor přiznává, že pro přítomnost grafenu ve vakcínách neexistují dostatečné důkazy, ovšem tato část studie není nikdy citována v článcích a videích, které ji zmiňují,“ citovala AFP Ester Vazquézovou, odbornici na bezpečnost a ochranu zdraví spolupracující se společností Graphene Flagship. Experti zpochybňují také metodu, kterou měl být grafen údajně vystopován.
„Provedené testy jsou nedostatečné ke zjištění přítomnosti grafenu. Ukazují pouze nějaké mikroskopické snímky, které se podobají snímkům grafenu a oxidu grafenu ve vědecké literatuře. To však zdaleka není vědecký důkaz. Zjištění přítomnosti grafenu by vyžadovalo další analýzy za použití jiných technik,“ uvedla Vazquézová.
Jak se očkuje v Česku podle jednotlivých regionů.
Mýtus: Očkování je experiment
„Ještě nejsou ukončené studie, lidé jsou pokusní králíci a vše se vyvinulo podezřele rychle.“ Tak zní jedny z nejčastějších útočných argumentů proti vakcínám. Faktem ovšem je, že vývoj vakcín proti covidu akcelerovalo hned několik skutečností.
Roli hrálo i to, že vědci nezačínali od nuly. Od roku 2003 byly vyrobeny vakcíny proti několika chorobám zvířat způsobeným koronaviry. Předchozí projekty v letech 2005 a 2006 zaměřené na vývoj vakcín proti virům z čeledi Coronaviridae, které působí na člověka, byly zaměřeny na těžký akutní respirační syndrom (SARS) a respirační syndrom na Středním východě (MERS). Vakcíny proti SARS a MERS zároveň už byly testovány na zvířatech.
Přestože vakcíny pro lidi v té době vyvinuty nebyly, zkušenosti z tohoto vývoje koronavirových vakcín byly využity právě pro vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2. Následné zkrácení schvalovacích procesů šlo na vrub byrokracie. Urychlení umožnila i samotná pandemie. Díky velkému množství nakažených došlo k rychlému zařazení dostatečného množství účastníků do klinického hodnocení.
Do dnešního dne už bylo proti covidu-19 podáno víc než šest miliard dávek vakcín po celém světě. Pokud jde o látku Comirnaty konsorcia Pfizer/BioNTech, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ji už plnohodnotně schválil a podobný krok se očekává i od Evropské lékové agentury (EMA). V Česku se zatím používá v rámci podmínečné registrace.
Jde o jeden z mechanismů, který umožňuje včasný přístup na trh léčivým přípravkům, nezbytným pro urgentní lékařskou potřebu včetně krizových situací, kterou je i pandemie. „Podmínečná registrace zaručuje, že vakcína splňuje přísné normy EU pro bezpečnost, účinnost a kvalitu a je vyráběna a kontrolována ve schválených certifikovaných výrobních místech v souladu s vysokými farmaceutickými standardy, které jsou v souladu s požadavky na velké komerční výrobní šarže,“ připomíná český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Sledování účinnosti a bezpečnosti každopádně registrací nekončí, standardně se pokračuje v tzv. postregistračních studiích. Co se v jednotlivých stádiích schvalování vakcín děje, přibližuje na svém webu například Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Mýtus: Očkování je genová terapie
Řada lidí je přesvědčena, že jim může genetická mRNA vakcína, jakou je Comirnaty či Spikevax (Moderna) změnit DNA. V posledních týdnech se v kyberprostoru daří dezinformaci o tom, že jde dokonce o formu genové terapie. Genová terapie je léčebným postupem, při kterém se do genomu pacienta vkládá část DNA. V rámci očkování se však nevyužívá a ani genetické vakcíny DNA člověka ovlivnit nemohou.*
Vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna obsahují nukleovou kyselinu mRNA, podle které jsou v buňkách syntetizované bílkoviny. „Tento proces ale probíhá v odděleném buněčném prostoru (v cytoplazmě), a nikoli v buněčném jádře, kde se vyskytuje lidská DNA. Volná mRNA žádným způsobem lidskou DNA v buňkách neovlivní, člověk není vybaven enzymy, které by umožnily RNA přepsat a včlenit do DNA – genetické informace člověka,“ vysvětluje lékový ústav.
Jak mRNA vakcína funguje?
Messenger RNA nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu, který se nachází na povrchu viru. Po podání vakcíny některé z našich buněk získají tyto instrukce a dočasně vytváří tento spike protein. Imunitní systém poté tento protein rozpozná jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu. Jestliže se člověk později setká s virem SARS-CoV-2, jeho imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny přitom v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.
Mýtus: Očkování způsobuje neplodnost
Jde o velmi frekventovanou dezinformaci, která se v kyberprostoru šíří. Vychází z tvrzení, že vakcíny obsahují mimo jiné i genetickou informaci vedoucí k tvorbě proteinu, který se jmenuje syncytin-1, případně tvrzení, že protilátky navozené očkováním jsou namířeny proti proteinu syncytin-1 (proteinu nutného pro tvorbu placenty).
Informace virálně se šířící hlavně mezi odpůrci očkování pokračuje hypotézou, že vzniknou-li po očkování protilátky proti proteinu syncitin-1, tento protein nebude aktivní, placenta nebude funkční a výsledkem bude neplodnost.
„Očkovací látka neobsahuje žádnou část koronaviru ani protein syncytin zásadní pro vývoj placenty. V opačném případě by to znamenalo, že každá žena, která nákazu prodělala a má v těle protilátky, by byla neplodná,“ ohrazuje se proti tomuto tvrzení Ministerstvo zdravotnictví.
Další verze pak argumentuje tím, že je struktura proteinu koronaviru podobná struktuře děložní sliznice, která tak může být očkováním postižena.
„Obsah proteinu ve viru se však liší od struktury proteinů lidského těla a tedy i děložní sliznice. Očkovací látka nemůže působit na změnu děložní sliznice a tedy zasahovat do plodnosti lidského organismu,“ říká Hana Roháčová, imunoložka z Nemocnice Na Bulovce v Praze.
Vakcinologové naopak těhotným ženám očkování doporučují, protože pro ně covid-19 znamená zvýšené riziko.
„Gravidní ženy mají proti netěhotným ženám stejného věku zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění covid-19 včetně úmrtí. Covid-19 zvyšuje riziko předčasného porodu a dalších perinatálních komplikací,“ uvádí v doporučení vakcinologové.
Nejsou podle nich známa žádná specifická rizika covid-19 vakcín pro těhotnou ženu ani pro její plod. Podle dostupných dat je vakcinace v těhotenství imunogenní a účinná.
* V původní verzi článku bylo uvedeno, že se obecně genová terapie v praxi stále nepraktikuje, některé preparáty ji však již využívají. Za chybu se omlouváme.
