Článek
Memoriál Karla Gotta, parfémy Karla Gotta nebo televizní dokument Karel Gott. Jméno 42násobného zlatého slavíka střeží ochranná známka. Nikdo tak nemůže bez povolení spojit s Karlem Gottem komerční, ale ani neziskovou akci nebo produkt.
V databázi Úřadu průmyslového vlastnictví existují hned dvě ochranné známky na zpěvákovo jméno. Tu pro Českou republiku i s podpisem vlastnil Gott sám. Měla by tak jít do dědického řízení. Druhou pro celou Evropskou unii má v majetku společnost Karel Gott Agency. Původně byli jejím jednateli manželé Gottovi, od května 2017 je jediným společníkem vdova Ivana.
„Ochranná známka neexistuje sama o sobě, ale jen v souvislosti se seznamem výrobků a služeb, například pro potraviny, stroje a podobně. Známka pak chrání označení jen pro oblasti, pro které je přihlášena,“ vysvětluje Josef Dvornák z Úřadu průmyslového vlastnictví.
Obě známky pro Česko i Evropskou unii vedle sebe fungují díky tomu, že to povolil sám Karel Gott jako vlastník původního ochranného označení. Pokrývají téměř dvacet oblastí z celkem 45, které lze u českého a unijního úřadu přihlásit. Jméno Karel Gott tak bez výslovného povolení nelze použít například v souvislosti s kosmetickými přípravky, hudebními nástroji, potravinami, kulturními akcemi nebo restauračními službami.
Žádný hotel se tak nemůže jmenovat Karel Gott. Bez svolení Ivany Gottové nesmí nést chráněné jméno ani žádná charitativní akce. Stejně se brání proti zneužití i vdova po zpěvákovi, také Ivana Gottová je ochrannou známkou.
„Registrovat ochrannou známku má smysl jen tehdy, pokud pod tím jménem hodlají vlastníci něco vyrábět nebo prodávat,“ upřesňuje ještě Dvornák.
Takto vypadá ochrannou známkou chráněný Gottův podpis.
Před zesnulým zpěvákem se ochrannou známku „Karel Gott” pokusil v roce 2006 zaregistrovat podnikatel Jan Moťovský, ten stál za projekty Gottovy restaurace a muzea Gottland. Zápis známky ale sám zpěvák zatrhl.
Gottovo jméno se však v minulosti objevilo třeba na parfémech. Po registraci ochranné známky v roce 2015 ale musel jejich výrobce s Gottem podepsat ještě zvláštní licenční smlouvu.
Samotná známka ale chrání jméno jen v případě konkrétních výrobků a služeb. Teoreticky by tak Gottovo jméno mohly nést automobily nebo střelné zbraně, pozůstalí by se ale mohli hájit právem na ochranu osobnosti.
„Ochranné známky se přihlašují pro to, aby jejich vlastníci měli silnější ochranu a mohli třeba někomu udělit licenci. Dotčený člověk se ale může bránit užití svého jména i bez ochranné známky, pokud by jeho užitím došlo k zásahu do jeho osobnostních práv,“ vysvětluje právnička Dana Lubajová.
Ta byla jako zástupce u zápisu ochranné známky jiné významné osobnosti u unijního dohledového úřadu, a to Václava Havla. Užívání jména a autogramu s charakteristickým srdcem prvního českého prezidenta kontroluje Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Na tomto příkladu se tak dá ukázat, jak lze bránit jméno zesnulého před zneužitím.
Dvojice neziskových organizací dohlíží například na budování laviček Václava Havla. Za každou z nich platí města nebo instituce licenční poplatek. Stejně tak všichni, kteří chtějí pořádat akci zaštítěnou Havlovým jménem. Naopak něco jiného je pojmenování ulic nebo náměstí.
„V tomto případě instituce, které o tom rozhodují, často s dotčenými osobami jednají, ne ale vždycky. Myslím si, že třeba název ulice není užitím ochranné známky, protože známka slouží k tomu, aby odlišila konkurenční produkty, což se v případě ulice neděje,“ dodává Lubajová.
Gott s Havlem ale nejsou jedinými známými osobnostmi, které mají své jméno zapsané jako ochrannou známku. Stejně se jeho zneužití brání třeba herečka Jiřina Bohdalová nebo zpěvačka Lucie Bílá. Ochrannou známkou je i jméno písničkáře Karla Kryla, ze zahraničních celebrit pak Elvise Presleyho nebo Marilyn Monroe.
