Článek
Na začátku února letošního roku podlehl rakovině plic uznávaný český režisér Václav Vorlíček.
Tři oříšky pro popelku, Arabela nebo Létající Čestmír. To jsou jen některé z filmových děl, pro které si ho mohou televizní diváci pamatovat. Vorlíčkovy snímky se dočkaly uznání i daleko za hranicemi. Třeba Popelka je vánoční klasikou ve Skandinávii. Režisér zahájil svou kariéru ve filmu na pražské FAMU, později pracoval v barrandovských studiích, kde se postupně vypracoval až do role samostatného režiséra. V roce 2017 byl na filmovém festivalu v Karlových Varech oceněn za mimořádný přínos kinematografii.
Aťka Janoušková – vlastním jménem Vlasta Janoušková – populární dabérka a herečka, zemřela letos v březnu ve věku 88 let. Majitelka hlasu Včelky Máji za svůj život namluvila řadu televizních pohádek a večerníčků. Za celoživotní přínos dabingu obdržela v roce 2009 Cenu Františka Filipovského. Věnovala se i herectví, objevila se v mnoha divadelních představeních a Miloš Forman jí svěřil epizodní roli v oscarovém filmu Amadeus.
Jen čtyři dny po dní vyhasla hvězda osobité zpěvačky romského původu Věry Bílé. Ta podlehla infarktu. Na přelomu tisíciletí koncertovala pro amerického prezidenta Billa Clintona, podařilo se jí také vyprodat pařížskou Olympii. Podle hudebníka Jiřího Černého byla jedním z největších hudebních talentů u nás.
Na stejnou příčinu zemřel v březnu také Daniel Nekonečný, výrazný český showman, zpěvák a tanečník. Za života často účinkoval v televizních estrádách obklopen exotickými tanečnicemi. Pohřbu lídra skupiny Šum svistu se zúčastnila řada českých osobností.
A tragickým zprávám se nevyhnulo ani sportovní prostředí. V dubnu se musel hokejový svět naposledy rozloučit s trenérskou legendou Luďkem Bukačem. Bukač zemřel ve věku 83 let a zanechal za sebou kromě úctyhodné sbírky medailí z mezinárodních turnajů také přes stovku odborných článků.
Zhruba o týden později pak podlehl následkům dopravní nehody český fotbalový útočník a reprezentant hrající v tureckém Alanyasporu Josef Šural. Bylo mu pouhých 28 let. Svou reprezentační kariéru zahájil již v mládežnickém fotbalu. Později s českým týmem postoupil na EURO 2016 ve Francii. Čeští fanoušci jej mohou znát z týmů FC Zbrojovka Brno, FC Slovan Liberec nebo AC Sparta Praha.
V květnu prohrál souboj s rakovinou populární herec a režisér Václav Postránecký. Jeho tvář si většina lidí vybaví z filmu S tebou mě baví svět, který byl dokonce vyhlášen Komedií století. Diváci ho však mohou znát z více než 170 filmů a léta také účinkoval na jevišti Činohry Národního divadla. Tam se také odehrálo hercovo poslední rozloučení s veřejností.
Na konci měsíce pak odešel další z českých velikánů. Jiří Stránský byl významným spisovatelem, scénáristou a dramatikem. Často připomínal zrůdnosti komunistického režimu, v mládí totiž strávil několik let v pracovních táborech včetně jáchymovských uranových dolů. Své zkušenosti politického vězně pak využil při tvorbě románu Zdivočelá země, který dobu popisuje a byl později zpracován jako televizní seriál. Kromě literární tvorby působil také po dobu čtrnácti let jako předseda Českého centra PEN klubu, světové organizace spisovatelů.
Další smutná zpráva přišla v červenci. Česko přišlo o Josefa Kouteckého. Českého lékaře, chirurga a především zakladatele dětské onkologie v Československu. Profesor Koutecký za svůj přínos v oboru obdržel několik prestižních ocenění. Celý život se snažil o prosazování komplexní péče o pacienty. Od diagnostiky, přes léčbu i následnou psychologickou pomoc a rehabilitaci. Dnes i díky němu přežije rakovinu přes osmdesát procent dětských pacientů.
Odešel Zlatý slavík
Na podzim si velkou pozornost médií i veřejnosti vyžádalo úmrtí Karla Gotta. Nejúspěšnější český zpěvák, držitel 42 ocenění Český slavík, podlehl letos v říjnu akutní leukémii. Za svůj život vydal přes tři stovky alb, první z nich už v roce 1965. Kromě mnoha hudebních cen obdržel medaili Za zásluhy I. stupně. Zlatý hlas Prahy, jak mu přezdívali, byl populární i za hranicemi, především v Německu. Zemřel ve věku 80 let a zanechal za sebou čtyři dcery. Uctění jeho památky, které se konalo v pátek 11. října v pražském paláci Žofín, se zúčastnilo kolem 50 000 lidí. O den později se uskutečnil pohřeb se státními poctami a na stejný den byl také vyhlášen státní smutek.
Jen o několik dní později přišlo Česko o další významnou umělkyni, herečku Vlastu Chramostovou. Dožila se 92 let. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Za své nekonformní postoje měla po srpnu 1968 zákaz hrát ve filmu, televizi i rozhlase. Její disidentské zásluhy později ocenil prezident Václav Havel, když jí udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o demokracii a lidská práva. Kromě jejího pozoruhodného života si ji lidé mohou pamatovat díky skvělým výkonům ve filmech Spalovač mrtvol nebo Je třeba zabít Sekala. Na jaře letošního roku, jen pár měsíců před ní, zemřel i její manžel Stanislav Milota.