Článek
Na počátku tohoto měsíce skupina čítající 153 evropských zaměstnanců technologické společnosti Google sepsala dopis, ve kterém se evropští pracovníci domáhají větších pravomocí v rozhodovacím procesu firmy, informovala agentura Bloomberg.
Firma před týdnem souhlasila. Učinila tak první krok k větší integraci evropských zaměstnanců do své infrastruktury. Dle zdrojů agentury Bloomberg se nyní jedná o sestavení rady, o jejích možnostech a rozsahu jejích kompetencí.
Hlas všech pracovníků
Rada by měla umožnit větší transparentnost ohledně záležitostí, jež mají mezinárodní dosah. Zaměstnanci z Evropy budou lépe informováni o problémech, jako například přemisťování pracovních sil, a tyto návrhy se s nimi budou i konzultovat. Projednání o vytvoření podobné rady podle zákonů Evropské unie je nutné, pokud o ni písemně požádá minimálně sto zaměstnanců ze dvou rozdílných členských států. Tuto povinnost mají všechny firmy, které podnikají v EU a mají více než tisíc zaměstnanců.
Rada se nejspíše bude skládat z reprezentantů 35 evropských poboček společnosti. Scházet by se měli několikrát ročně v irském Dublinu, kde se nachází evropské hlavní sídlo Googlu. Přes tři desítky zástupců by si měli zvolit samotní zaměstnanci.
Podobná platforma je příležitostí, jak si technologický gigant může zlepšit reputaci u svých evropských pracovníků. V posledních letech Evropané nelibě nesli některá rozhodnutí řídicího orgánu společnosti, mezi něž například patřil kontroverzní kontrakt Googlu a americké armády o militarizaci umělé inteligence nebo vytvoření cenzurovaného vyhledávače pro čínský režim.
„Cílem rady je, aby se stala hlasem všech pracovníků. Aby vznikla platforma, kde lze prezentovat své obavy a posléze najít to nejlepší řešení,“ řekl pro Bloomberg softwarový inženýr Googlu Gabriel Kerneis, který byl do celého procesu zapojený.
Strach z restrikcí
„Vždy jsme podporovali konstruktivní a otevřenou debatu s ‚googlery‘ a vždy také budeme. Pracovní rady nejsou pro Google žádnou novinku, jednu máme již přes deset let ve Francii,“ uvedla společnost pro technologický server ZDNet. Pracovní rady jsou ve Francii ze zákona povinné. Obdobná rada se nyní také připravuje v Curychu, ale jak švýcarská, tak francouzská rada mohou řešit problémy pouze na úrovni svých států.
V minulém roce z pobočky v největším švýcarském městě unikly informace, že se Google snaží odstavit zaměstnance, kteří se domáhají svých práv. Google všechna obvinění zásadně odmítl. I proto se někteří pracovníci, již stáli u zrodu celoevropské pracovní rady, obávali o své pozice. „Nevěděli jsme, co se stane, ale zatím jsme nepocítili žádné tlaky ze strany vedení, což je skvělé,“ řekla vedoucí softwarová inženýrka Hannah Pascalová.
Také další velké americké technologické firmy, mezi nimiž jsou třeba společnosti Oracle, Dell a Hewlett-Packard, mají podobné pracovní rady v Evropě. Například minulé léto si zástupci pracovní rady společnosti Oracle stěžovali, že s nimi nebyl projednán krok o přemístění pracovních pozic do Rumunska. Soud se společností ale rada prohrála a je tedy otázkou, jakou silou prosazovat přání zaměstnanců tyto pracovní rady oplývají.
