Článek
Základní složka globálního cirkulačního systému oceánů - Atlantický výměník, který zahrnuje i Golfský proud - je podle nové studie nejpomalejší za posledních 1600 let. Výzkum byl publikován ve vědeckém časopise Nature Londýnskou univerzitou a oceánografickou institucí Woods Hole. Cirkulace vody v Atlantiku se zpomaluje od 19. století.
Tento trend může způsobovat klimatické změny, stejně tak i zvyšování hladiny moří a teplotní výkyvy napříč Severní Amerikou, Evropou a severní Afrikou, které zahrnují i záplavy, sucho a sněhové bouře.
Podle autora studie Davida Thornalleyho slábnutí výměníku jen tak nepřestane. Důvodem je vysoký obsah emisí oxidu uhličitého. Atlantický výměník přináší teplou slanou vodu z Mexického zálivu do severního Atlantiku, kterému předá teplo, poté se ponoří do hlubin oceánu a cestuje na jih Antarktidy.
New study led by Dr David Thornalley @UCLgeography finds that a significant shift in the system of ocean currents that helps keep parts of Europe warm could lower temperatures in the UK https://t.co/oOpC2zDrGr
— UCL News (@uclnews) April 12, 2018
Výsledky studie upozorňují, že se cirkulace v posledních sto padesáti letech zpomalila o patnáct až dvacet procent. Atlantický výměník je hlavní složkou tepla světových oceánů. Vědci svůj výzkum provedli měřením sedimentů, které s sebou nese cirkulace, podle přímé úměry - čím větší sedimenty, tím silnější proud.
Oteplování na konci malé doby ledové, které se objevilo před sto padesáti lety, a nedávné klimatické změny bývají připisovány zpomalení cirkulace. Malá doba ledová byla podle spoluautorky Delii Oppoové obdobím staletí dlouhé zimy, jež trvalo až do roku 1850. Studie zjistila, že období globálního oteplování, které vede k tání ledovců, narušuje Atlantický výměník přílivem čerstvé vody.
