Článek
Přiznám se, není to z mé hlavy. Už je to navíc nějaký ten pátek, kdy jsem to přirovnání ve fotbalovém prostředí slyšel poprvé, a omlouvám se, už si vážně nevybavím od koho. Ale když tak nad tím v průběhu času přemítám, v mnoha ohledech to sedí:
Jako by sportovní ředitel Tomáš Rosický ve Spartě budoval cosi podobného londýnskému Arsenalu.
V čem je ta podobnost? Tak třeba v jisté romantičnosti hry. Spartu mnohem víc zajímá, co předvede směrem dopředu. Defenziva jako by tak podstatná nebyla.
A zatímco konkurenční Slavia dává přednost atletům, fyzicky nadupaným borcům, ve Spartě jako v Arsenalu by viditelně preferovali pohledné kombinace a hráče subtilnějšího charakteru. Jakož i plejery výrazně křehčí, kteří pak kolikrát tráví víc času na marodce než na hřišti.
A když se pak z marodky vrátí, je s tím slávy, skoro jako by do týmu přišel nový hráč. „Like new signing,“ říkával s oblibou Arséne Wenger. Ať chcete, či ne, Rosického dlouholetý mentor v Arsenalu.
V Arsenalu také v jeho časech bývalo zvykem celé léto spekulovat o posilách, až se nakonec dotyční objevili na zcela jiných adresách. Podobně to dopadlo s Michaelem Krmenčíkem, o kterého dvojice Rosický–Vrba usilovala tak dlouho a tak intenzivně, až dlouhán skončil ve Slavii.
Dlužno dodat, že autoři přirovnání Rosického Sparty k Arsenalu pronášeli ta slova s jistým despektem, vědomi si toho, že tahle wengerovsky romantická cesta se co do výsledků ukázala ve svých pozdních fázích jako slepá vývojová větev. Po dlouhá léta nevedla k mistrovským trofejím, jen sem tam k zisku FA Cupu.
Jako Mnata s Křesomyslem
Také Sparta loni získala domácí pohár. Po finále, o kterém jsme si potom přečetli, že mělo jakousi souvislost se „suchým hajzlem“. Což byl pokyn Romana Berbra k rozhodčímu Pavlu Královcovi, jenž pak v libereckém finále skandálně nevyloučil sparťana Martina Frýdka.
Sparta se nicméně díky zisku MOL Cupu dostala v uplynulém soutěžním ročníku po několikaleté pauze do Evropské ligy. A účast v soutěžích UEFA je pro ni veledůležitá i teď.
Lehce naivnímu světu fotbalového profesora Wengera se sice může leckdo vysmívat, ale jedna jistota v jeho éře platila – Arsenal s ním rok co rok hrával Ligu mistrů.
Sparta samozřejmě funguje v úplně jiných reáliích, berme všechna ta srovnání s londýnským klubem s rezervou. Ale nesmazatelným faktem je prostě a jednoduše skutečnost, že Ligu mistrů hrála Sparta naposledy na podzim roku 2005.
A to je pro řadu jejích mladých fanoušků cosi tak prehistorického jako bájná knížata Mnata, Vojen a Křesomysl. Ale pak jsou tu i fanoušci starší, kteří pamatují výhru nad Barcelonou i mnohem víc, pamatují letenskou dominanci, každoroční tituly a pravidelnou účast v té nejprestižnější soutěži, co zrovna UEFA pořádá.
A zejména tihle fanoušci vědí, že to, co Sparta předvádí v posledních letech, je prostě málo. A nezbývá jim než doufat, že zase bude líp.
Na obzoru setkání s Fàbregasem
Teď hraje Sparta z pozice vicemistra dokonce kvalifikaci Ligy mistrů. A že jí na tom sakra záleží, o tom svědčí fakt, že Adama Hložka, od jeho nedělních narozenin už 19letou hvězdu, nechala po Euru „dovolenkovat“ pouhé čtyři dny.
V utkání na stadionu Rapidu Vídeň ale před týdnem Sparta navzdory brzkému vedení podlehla 1:2, takže ve středu se na Letné koná velmi, velmi důležitá a nelehká odveta. Dlužno dodat, že gól vstřelený na hřišti soupeře už není žádný superbonus. Takže je prostě a jednoduše potřeba vyhrát o dva góly.
Uspěje-li Sparta, může se těšit na třetí předkolo nemistrovské větve kvalifikace Ligy mistrů. A v něm na knížecí AS Monaco, za které mimochodem hrává Rosického největší kamarád Cesc Fàbregas. Kdyby Sparta přešla i přes tuto překážku, čekal by ji v boji o Ligu mistrů ještě jeden silný soupeř v play-off.
Vedle snu o Lize mistrů rozvíjí ale Sparta ještě jednu úvahovou linku, a to ve smyslu vrabce v hrsti a holuba na střeše. Postup přes Rapid Vídeň by totiž znamenal jistotu účasti ve skupinové fázi Evropské ligy. A i to je deviza, o kterou by Sparta dozajista moc a moc stála.
Protože právě kontakt s Evropou posune její mladé hráče sportovně dál. A mimochodem, také na konfrontaci Adama Hložka s evropskými protivníky jsou navýsost zvědavi případní zájemci o jeho koupi. Při vší úctě – Zbrojovce Brno může gólů nasázet třeba deset, ovšem toho, kdo v těžké postcovidové době vytáhne z peněženky stovky milionů korun, bude zajímat, jak se český supertalent prosadí proti kvalitním obráncům evropského střihu.
Pro Spartu je každopádně nepříjemné, že sotva se při plzeňském úpadku propracovala alespoň na pozici tuzemské „dvojky“, zhoršila se česká pozice v koeficientovém žebříčku. Takže letos ještě může vicemistr na vrata Champions League zabušit, ale za rok už ne.
Za rok touhle dobou bude český mistr 2021/22 bojovat v předkolech o Ligu mistrů, ale vicemistra čeká nejvýš předkolo Evropské konferenční ligy. I kdyby třeba nakrásně vyhrál domácí pohár, nebude to lepší než předkolo evropské soutěže číslo 3.
Vrba dostal novou levou stranu
Takže aby si Sparta případně i za rok mohla zahrát o Ligu mistrů, musela by domácí soutěž opanovat. Pro úplnost dodejme, že by pro zajištění účasti stačilo také vyhrát nadcházející ročník Ligy mistrů nebo Evropské ligy. Ale zůstaňme u reálnějších variant.
Vítězství Sparty ve Fortuna lize 2021/22 přisoudili bookmakeři Fortuny před sezonou kurz 3,1 a úspěchu Slavie 1,44. Z toho je zjevné, že červenobílí jsou výrazným favoritem. Po odehrání prvního ligového kola jsou na tom oba celky podobně, uhrály v premiéře vítězství.
Slavia, jejíž hráči tvoří jádro reprezentace, v napresované termínovce zjevně pojímá vstup do ligové soutěže ještě jako takové trochu lepší přípravné zápasy. Právě reprezentanty, dva Afričany a řadu nově příchozích nechal ještě trenér Trpišovský ve Zlíně mimo provoz a i s „těmi ostatními“ vyhrál nakonec 1:0. Slavia využívá skutečnosti, že pro ni to podstatné začne až 3. nebo 4. srpna, kdy o Ligu mistrů začne bojovat patrně v Budapešti s Ferencvárosem. Pokud si tedy maďarský tým v odvetě udrží dvougólový náskok na Žalgiris Vilnius.
Sparta se naproti tomu musí naplno otáčet už teď. Trenér Pavel Vrba v průběhu jara několikrát opakoval, že v létě musí přijít posily. Dostal novou levou stranu: Caspera Höjera s Jakubem Peškem.
Dlužno dodat, že velkou finanční investici vložila Sparta v posledních měsících do přestavby tréninkového komplexu na Strahově. To jsou peníze, jež se jednou stoprocentně vrátí, a všichni, kteří se o to přičinili, si zaslouží nejvyšší kredit.
Rozum a cit
Co se týče transferů, šla v létě největší finanční „raketa“ do udržení Dávida Hancka, když Sparta sumou přes 60 milionů korun uplatnila opci na hráče, který dosud na Letné pouze hostoval. Fanoušci ho milují, do sparťanského herního schématu konstruktivní stoper zapadá, ale zlí jazykové upozorňují, že dát tolik peněz za obránce, jenž navíc každou chvíli marodí, je tak trochu nerozum.
Budoucnost ukáže, jak rozvážně v tomto ohledu Sparta zainvestovala. Pravdou je, že Hancko už zase marodí a v prvním ligovém utkání proti Sigmě Olomouc nenastoupil. Do stoperské dvojice se tak musel stáhnout Ladislav Krejčí mladší, protože i reprezentant Čelůstka je ze zdravotních důvodů mimo provoz. A mladý Martin Vitík se do nominace k utkání trenérovi nevešel.
Přednost dostal Filip Panák, kdysi mimořádně talentovaný hráč, který do Sparty přišel v roce 2019, ale kvůli přetrvávajícím zdravotním potížím si za její A-tým zahrál poprvé v lize až teď, předtím se rozehrával v béčku. O Panákově kolenu a jeho problematické operaci se toho napsalo mnoho, také o infekci, která se mu pak do kloubu dostala a měla v něm napáchat velkou neplechu.
Je skvělé, jak se s tím vším Filip porval, až se nakonec v rudém dresu objevil i v lize. Je samozřejmě velkou otázkou, co všechno mu současný stav jeho kolena dovolí.
Těžko právě Tomáši Rosickému při jeho životopisu vyčítat sentiment pro zdravotními trabli stíhané hráče. Fanoušci Sparty musejí doufat, že rozum a cit zůstávají při těch rozhodnutích přinejmenším v rovnováze.
Co s Dočkalem?
Stejně jako na jaře na Hané přinesl zápas se Sigmou nakonec přestřelku, soupeř dokázal na Letné dvakrát skórovat. A ať si trenér Pavel Vrba vypráví, co chce, třeba o tom, že to tak má raději než výhry 1:0, jisté je, že při dvou inkasovaných gólech zase až tolik zápasů nevyhraje. Možná v lize, ale v Evropě určitě ne.
Nehledě na to, že ve Vídni nedokázala Sparta pořádně rozvinout ani svou útočnou sílu, Adam Hložek tam pobíhal zcela osamoceně. A ruku na srdce, Bořek Dočkal je asi poslední hráč v Evropě, který by mu pomáhal nějakými náběhy. Ano, disponuje jinými přednostmi, a to především v situacích, kdy Sparta dostane těžiště hry do soupeřovy šestnáctky a jejího okolí. Jenže to asi v pohárové Evropě nebude úplně standard.
Sám jsem zvědav, jak tenhle rébus Pavel Vrba vyřeší. Na Rapid to takhle možná ještě stačit bude. Ale dál?
