Článek
Před týdnem se na Letné odehrával bujarý radostný karneval. Trenér Pavel Vrba po postupu přes Rapid Vídeň metal kozelce, fanoušci se objímali a radovali se z toho, že Sparta už je zase velká a pohárová.
Po utkání s Monakem, jakož i v jeho průběhu atmosféra na Letné bohužel uvadla, karneval vystřídala sklíčenost. A to hned ze dvou důvodů.
Zaprvé: sparťané v konfrontaci se třetím týmem minulého ročníku Ligue 1 zjistili, že širší evropská špička je výkonnostně přece jen pořád ještě někde jinde než oni.
Zadruhé: Se svým ostudným rasistickým představením se vrátili na scénu vyznavači opičích skřeků, urážejících soupeřovy hráče afrického původu.
Promarněná šance a trestuhodná chyba
Vstupní parametry utkání? Zdravotní problémy Spartě z hráčské nabídky škrtly oba Krejčí, Štetinu, Höjera a už dlouhodobě absentuje Čelůstka. Přesto Sparta dala bez potíží dohromady jedenáctku, v níž na první pohled nebyla žádná přilepená záplata.
Soupeř dorazil pár dní před započetím nového ročníku francouzské ligy čili toliko s přípravnými zápasy v nohách, oproti tomu měla Sparta už čtyři odehrané soutěžní zápasy k dobru.
Na druhé straně Wissam Ben Yedder a Kevin Volland, účastníci Eura, šli do zápasu vlastně pár dní po návratu z dovolené. Připomeňme, že Adamu Hložkovi ji Sparta po Euru nedopřála, lépe řečeno jen čtyři dny. Vyhodnotila si situaci tak, že se bez něj v evropských předkolech, jež jsou pro ni klíčovými zápasy sezony, prostě neobejde.
Proti Monaku bohužel kouzlo 19letého talentovaného hráče nezafungovalo. V první půli, kdy se Sparta snažila být aktivní, se po Wiesnerově diagonále objevil Hložek ve velmi dobré pozici pro zakončení, skórovat však bohužel pro Spartu nedokázal.
Sparta začala energicky, snažila se soupeře napadat v rozehrávce, Monaco v úvodu sázelo zejména na brejky, relativně nebezpečné.
Všechno změnila 38. minuta, kdy po standardní situaci velmi snadno skóroval Aurélien Tchouaméni. „Laciný gól,“ utrousil trenér Pavel Vrba. Jeden z jeho svěřenců náběh mladého Francouze nenavázal. Nedůslednost, se kterou se obvykle spojuje slůvko trestuhodná, byla vskutku po zásluze potrestána.
Ostudné opičí skřeky
Bohužel to nebylo všechno. Gólová oslava francouzského fotbalisty vyvolala u některých sparťanů v kotli a přilehlém sektoru rasistickou reakci, v níž verbálně napodobovali opičí skřeky. Nevím, jestli je Tchouaméni popudil jen gólem nebo třeba i nějakým dalším posunkem. Ale ono je to jedno.
Slovo provokace, které se začalo objevovat v debatách na sociálních sítích, v tomto kontextu opravdu neobstojí. Nic neospravedlní, že se zmínění jedinci začali projevovat jednoznačně rasisticky. Soupeřův tým na to popuzeně reagoval, stejně tak rozhodčí Michael Oliver. Diváci dostali avízo, že utkání může být i ukončeno. O pauze šel na to téma debatovat s kotlem bývalý kapitán David Lafata.
A po závěrečném hvizdu utkání, kdy se skřeky opět hlasitě opakovaly, zamířil ke kotli zase Bořek Dočkal. Chvályhodně sám. Tým Sparty před kotel na děkovačku nepřišel.
Trenér Pavel Vrba a mluvčí klubu Ondřej Kasík dorazili po minulém utkání s Rapidem na tiskovku v tričkách s nápisem Ne rasismu.
„Jednou ze čtyř základních hodnot Sparty je respekt, nejen k tradici klubu, ale i k soupeři. Respektujeme, z jaké země přijíždí a jaké má hráče. Jsme rádi, že na stadionech můžeme mít fanoušky, je v pořádku, že vyjadřují emoce, ale ty nesmí přejít v urážky rasistického charakteru,“ zdůraznil před týdnem Ondřej Kasík.
Rasistické projevy se objevují i v lize a nejen na Spartě. Ani na Letné nejsou nijak masivní a plošné, jde o jednotlivce či skupinky. Ale slyšet jsou. Stěžoval si na ně nedávno i olomoucký hráč Florent Poulolo, kterého na sociálních sítích výrazně podpořil také Jean-David Beauguel, útočník Viktorie Plzeň, který na rasismus na českých stadionech poukazuje dlouhodobě a systematicky.
Vedení Ligové fotbalové asociace ani její disciplinární komisi tím ale k žádné výraznější aktivitě dosud nepřiměl. To disciplinárka UEFA uplatňuje vůči jakýmkoliv rasistickým projevům naprosto nekompromisní postoj. Zpravidla uděluje nejprve pokutu, potom uzavře část stadionu, nakonec stadion celý. Sparta už se v tomto kolotoči v minulosti točila, nasedla na něj znovu.
To, co se děje na Spartě, je samozřejmě odrazem latentního i otevřeného rasismu, který v české společnosti přetrvává. Nicméně je na Spartě, jestli si ve svém domě udělá pořádek, anebo bude zase jen pasivně přihlížet, jak jí pár jedinců ničí reputaci a všechno s tím související. Zda se jí podaří hlasité jedince zastydlé v rasistické ideologii ze stadionu vytěsnit, nebo ne, je na ní. S identifikací by třeba pro začátek pomohlo, kdyby se stevardi na tribunách nedívali na fotbal, ale do hlediště.
Ostatně ve druhé půli už toho ze sparťanské strany ani moc k vidění nebylo. Jak inkasovaný gól, tak pauza po rasistickém extempore hráče Sparty tak trochu zmrazily. Bojovné vyladění jako by nahradila myšlenka: Ježíšmarjá, tak my prohrajeme. A taky možná i kontumačně.
Sebevědomí i vůle byly najednou pryč
Ve druhé půli Volland přidal do Nitovy sítě druhý gól navzdory tomu, že situaci možná předcházel útočný faul, ale rozhodčí Oliver nechal akci dohrát a branku uznal.
Podstatné je, že sparťanské sebevědomí na hřišti splasklo jako pouťový balonek, ze kterého uteče vzduch. O to víc se projevovala jednoznačná monacká převaha v technice, jistotě ovládání míče, dynamice pohybu. Sparťané jako by ztratili i vůli ještě se zápasem něco udělat.
Sparta několik let marně útočila na evropské poháry z předkol. Ztrácela tím nejen peníze a prestiž, ale i sportovní kontakt. Ten navázala až loni účastí ve skupině Evropské ligy, ve které dvakrát porazila Celtic. V ostatních zápasech s Milánem a Lille podlehla.
Sparta se znovu musí učit, jak se evropské poháry hrají. Nejen její fotbalisté, ale celý klub. I fanoušci. Zápas s Monakem to ukázal v kompletním vydání.
A další možnosti výuky budou, postup přes Rapid Vídeň totiž Spartě zajistil další účast ve skupině Evropské ligy, která mimochodem vynese přinejmenším kolem 90 milionů korun.
Ve hře byl ještě sen o Lize mistrů. I po prohře 0:2 s Monakem ho před odvetou možná pár procent či promile ještě zbylo. Ale i zápas v malém knížectví plném luxusu bude pro tým ničím nenahraditelnou sportovní zkušeností.
Pokud by došlo na menší zázrak a Sparta ještě přes Monaco postoupila, čekal by ji ještě v play-off Ligy mistrů lepší z dvojice Genk – Šachtar Doněck (včera 1:2). Hrát tohle play-off a vypadnout by mělo stejný sportovní efekt jako vypadnout teď s Monakem – v obou případech přesunutí do skupiny Evropské ligy. Jen by po postupu přes Monaco byla navíc honorována zhruba 130 miliony korun, které se vyplácejí právě celkům neúspěšným v play-off jako „bolestné“.
Ať už tak, či onak, Sparta samozřejmě nemůže čekat, že jí UEFA bude na Letnou posílat coby soupeře výhradně celky, v jejichž sestavách by se nevyskytovali Afričané. Naopak, UEFA bude po Spartě chtít, aby se všichni hráči bez rozdílu barvy pleti cítili v Praze komfortně. A nejen UEFA. To samozřejmě musíme chtít my všichni, celá společnost.
Protože jinak nás budou šmahem všude považovat za primitivy všechny. Kvůli několika zastydlým rasistům. Bohužel je to tak. Jsem zvědav, co v tom směru Sparta podnikne, je to na ní.
