Článek
Lišky z Leicesteru přiletěly na krátký pobyt v Praze jako tým bojující o druhé místo v Premier League. Někdo takový nebývá v Česku častým hostem, takže není divu, že včerejší zápas byl očekáván s jistým rozechvěním. Role favorita byla jasně určena, ale pražskými kuloáry se nesly báje a pověsti o tom, že vzhledem k náročnému programu v domácích soutěžích určitě trenér Rodgers nepostaví úplně áčkovou sestavu, tudíž se zvyšují šance sešívaných na dobrý výsledek a položený základ postupu. A ejhle, zápis o utkání vydaný zhruba hodinu před úvodním hvizdem křičí do světa: Vardy, Maddison, Barnes, Ndidi, Tielemans. Tohle s náhradní základní jedenáctkou nemělo mnoho společného.
Šlo i o pádný důkaz toho, že v Leicesteru se Evropská liga bere nesmírně vážně, není na druhé koleji, jak to tak někdy zástupci hrdého Albionu mívají. Docela rád bych viděl do hlav slávistických obránců Baha, Kúdely, Zimy, Bořila, když si tak pět minut před vstupem na trávník přehrávali, kdo to proti nim vlastně nastoupí. Ale všechna čest, sebevědomí si srazit nenechali, svoji práci zvládali velmi dobře.
Dalo se očekávat, že „Foxes“ budou zlobit směrem dopředu, mají na to nesmírně kvalitní hráče. Zároveň jsem ale očekával, že útočná vozba červenobílých řádně potrápí obrannou řadu modrých. Přece jen, v posledních týdnech se Rodgersovi zranili hned tři borci obvyklé sestavy obranné čtyřky. Postupně se museli do lazaretu odporoučet krajní beci Justin a Castagne, stejně jako stoper Fofana.
Ještěže se naopak uzdravil Soyüncü, jinak by Leicester musel řešit podobné těžkosti s nedostatkem obránců jako Liverpool. Ten Liverpool, který v nedávném ligovém duelu s Leicesterem odešel poražen 1:3. Na postu levého obránce se v Edenu představil teenager Thomas, vpravo působil Amartey. Své úkoly až na výjimky zvládli, s výjimkou úvodních deseti patnácti minut druhého poločasu se nedostali pod trvalejší tlak domácích fotbalistů.
Možná že si slávisté nevytvářeli dostatek střeleckých příležitostí proto, že do pokutového území Leicesteru létaly především vysoké centry, s nimiž neměl problém ani Schmeichel, ani stopeři. Přece jen, Evans nepatří mezi nejobratnější stopery na britských ostrovech, přes něj by se snad dalo hrát kombinačně, využít narážečku, rychlý pohyb.
Na druhou stranu, před stoperskou dvojicí výtečně pracovali střední záložníci Ndidi a Tielemans, a příliš volného prostoru tak slávistům nenabídli. K tomu je třeba přidat, že Olayinka včera nebyl velkou hrozbou pro defenzivu Leicesteru, často přicházel o míč, nedařilo se mu hrát jeden na jednoho, prostě to nebyl jeho večer.
Kuchta i Sima dřeli, opravdu odpracovali všechno, co mohli, naběhané kilometry, desítky soubojů, ale k zakončení se dostávali spíše výjimečně. Největší šancí asi zůstal hned první střelecký pokus Kúdely ze samotného úvodu zápasu, kdy dobře netrefil přetažený centr od rohového praporku. Standardky mohly být slávistickou zbraní, tahle součást hry Lišky v domácí ligové soutěži hodně trápí, ale kromě té úvodní si všechny další už Schmeichel a spol. pohlídali.
Spekulovalo se před utkáním, jestli vedle Kúdely nastoupí zkušený Deli, nebo mladý Zima. Jindřich Trpišovský se rozhodl pro druhého jmenovaného a neprohloupil. David Zima neudělal žádnou chybu, Vardymu se spoluhráči víceméně nic nedovolil. Poradil si i ve vzdušných soubojích, zkrátka odehrál velice dobrý mač.
K Vardymu. Přiznávám, že je to můj oblíbený hráč. I kvůli příběhu, který má za sebou, ale i proto, jaký je to střelec. V Edenu byl vygumován, vůbec se nedostal do hry, gólman Kolář marně čekal na jeho střelecký pokus. Jestli někdo dělal starosti obráncům sešívaných, byl to Barnes. Především v prvním poločase trápil Baha, který si za pár utkání v české lize zvykl na to, že se stihne vždycky včas vrátit, když podpoří útok a slávisté ztratí míč. To u Barnese moc neplatí. Je rychlý, s míčem si rozumí báječně, většinou hledá přímou cestu k brance. Právě tento odchovanec Leicesteru měl největší brankovou příležitost, ale Kolář proti němu včas vyběhl a střelu zblízka zlikvidoval. Nechci se plést, ale Barnes dlouho mezi Liškami nevydrží.
Svůj den úplně neměl Maddison, těsná obrana mu nevoněla, míč ho trápil o dost více, než je zvyklý z Premier League. Svou roli v tom mohl hrát terén v Edenu. Klobouk dolů, jak ho trávníkáři dokázali v těchto časech připravit. Ale není to úplně srovnatelné s tím, na čem se hraje v Anglii. Vřele doporučuji speciální díl podcastu Angličan, kde Jindřich Trpišovský rozebíral s kolegou Jiřím Hoškem mimo jiné i kvalitu hracích ploch za kanálem La Manche. O to zajímavější bude konfrontace za týden, kdy budou hrát na „svém“ muži v dresech Leicesteru. Rychlejší trávník sestřižený na minimum, rovný povrch, tohle všechno čeká slávisty při odvetě.
Právě Maddison podle mého bude hrát trochu jiný fotbal. Je zvyklý pohybovat se po celé polovině soupeře, rozděluje přihrávky nakrátko i dlouhé pasy, v tomto ohledu opravdu zůstal včera něco dlužen. Což ale také výrazně souvisí s velmi kvalitní defenzivní hrou Slavie. V ligových utkáních si Leicester vytvoří minimálně čtyři nebo pět velkých šancí, v Edenu si jedinou připravil Barnes, jinak měli strážci čistoty slávistického konta anglické nájezdníky víceméně pod kontrolou.
Ještě jedno jméno bych rád vyzvedl. Lukáš Provod. Podle mého názoru byl včera nejlepším hráčem domácích. Snažil se o hru dopředu, bránil, vybojoval spoustu míčů, také dostal solidně nakopáno. Jen se nedostal ke své typické střele levou nohou. Myslím, že jeho výkon musel potěšit kromě Jindřicha Trpišovského i Jaroslava Šilhavého. Rozdíl mezi Provodem před dvěma lety a tím dnešním je nesmírný. Nejen v kondici, kterou by mohl rozdávat, ale i v ryze fotbalových dovednostech. Když se k tomu přidá schopnost vymáčknout se pro tým do posledního dechu, máme před očima další skvělý produkt fotbalové továrny značky Trpišovský. Ani bych se nedivil, kdyby zrovna tento vytáhlý záložník padl do oka manažerům některého anglického klubu. Mladý, odolný, dostatečně tvárný, tak proč ne?
Slávisté v prvním zápase proti Leicesteru rozhodně nezklamali. Ano, posledních dvacet nebo dvacet pět minut už se hrálo podle hesla „hlavně neinkasovat“. Na druhou stranu, sešívaní dopadli daleko lépe než Liverpool před pár dny, to by sebevědomí týmu mohlo ještě o něco pozvednout. Odveta za týden nebude vůbec nic lehkého. Ale kdyby červenobílí zopakovali výkon z utkání s Chelsea na Stamford Bridge, ovšem s poněkud neprostupnější obranou, mohli by se těšit na pohárové pokračování.
