Glosář: Jaký je vlastně poměr sil v souboji Fouska a Poborského?

Předvolební fotbalová horečka stoupá. Ale delegáti by se neměli rozhicovat přespříliš, na valnou hromadu, která startuje ve čtvrtek 3. června v 10 hodin v Nymburce, totiž budou vpuštěny toliko osoby s tělesnou teplotou, která nepřesáhne 37,4 stupně Celsia. Jde samozřejmě o jedno z mnoha hygienických opatření, jež budou v době post-covidové jednání předcházet.

Veřejnost vnímá jako prioritu, že nás čeká volební souboj dvou předsednických kandidátů. Po odstoupení Vladimíra Šmicera z této nejvyšší hry v ní nadále setrvávají Petr Fousek s Karlem Poborským. A mnozí cítí, že už jde do tuhého.

Volit se ale bude i dalších 11 pozic do výkonného výboru FAČR, tedy do jakési fotbalové vlády. A valná hromada určí i nové složení odvolací či revizní komise, či nového předsedu komise etické.

Jak jsou rozloženy síly? To je nadobyčej ošidná otázka, přesto se dnes pokusíme hledat na ni odpověď. Obě strany se tváří celkem sebevědomě, Karel Poborský už nahlas hovoří o tom, že coby ve čtvrtek zvolený předseda poletí hned na páteční přípravné utkání Itálie–Česko do Bologni. A ani Petru Fouskovi sebevědomí nechybí. Říká, že cítí vyšší podporu než před čtyřmi lety, kdy kandidoval poprvé a v soubojích s Martinem Malíkem tehdy podlehl.

Použili jsme teď termín „obě strany“. Dost možná není úplně přesný. Zájmových skupin, jejichž členové budou postupovat podle nějakého shodného volebního scénáře, může být na valné hromadě více. A nepůjde jim zdaleka jen o roli předsedy, pro leckteré z nich mohou být dokonce podstatnější volební souboje o pozice na jiném fotbalovém patře. A pozor! Na pomyslném bitevním poli se tentokrát patrně objeví i řada solitérů, jednotlivců. Lidí „zrozených“ na křídlech F-evoluce, kteří si z kandidátek prostě a jednoduše vyberou podle vlastního úsudku.

To je ve své podstatě dost možná i kýžený stav, do kterého by český fotbal chtěl jednou dospět. Každopádně se teď tihle svobodomyslní jedinci obdaření volebním hlasem ocitnou na společném „válčišti“ spolu s pozůstatky dokonale organizovaných „armád“ z roku 2017.

Ta, která tehdy zvolila Martina Malíka, teď má v čele Karla Poborského. Její řady v české komoře oproti stavu před 4 lety povážlivě prořídly, protože na mnoha okresech a krajích zaúřadovala právě F-evoluce. A tím pádem se určitý počet hlasů přesunul do rukou jejích delegátů.

A pak je tu tábor převážně moravský, který tehdy i teď spojuje budoucnost FAČR s Petrem Fouskem.

Někdo deklaruje svůj postoj jasně, někdo možná ještě přemítá a vyjednává s oběma stranami, leckdo může za slib nějaké té výhody i zradit. Volba je tajná, co z ní vzejde, je tedy tak trochu ve hvězdách, protože za plentou si každý z delegátů může se svým lístkem udělat, co se mu zamane. A třeba i v rozporu s tím, co až dosud deklaroval. Nebo dokonce v rozporu s tím, s jakým zadáním například majitel klubu vyslal na valnou hromadu svého manažera. Ano, také o takových případech se spekuluje a nemusí být vůbec výjimečné. Přesto se o vykreslení nástinu rozložení volebních sil pokusíme.

Ještě předtím si ale řekněme několik základních věcí. Karel Poborský pořád opakuje, že kandiduje sám za sebe. Odmítl zveřejnit seznam subjektů, které mu daly nominaci k tomu, aby na předsedu mohl kandidovat. A řekl zatím jediné jméno, které se těší jeho podpoře.

Radka Příhodu vidí jako budoucího předsedu komise rozhodčích nejen Poborský, ale i Fousek a Šmicer. To je momentálně asi jediný konsenzus, na kterém se český fotbal shodne. Zůstává přitom otázkou, jestli by to Radek Příhoda vzal. Jistě ho totiž bude zajímat, za jakých okolností by se komise skládala, kdo by v ní měl být účasten. A jestli by to bylo na něm, aby přizval odborníky, jimž důvěřuje on sám, nebo by zase šlo o výsledek nějakých politických dohod. To všechno jsou dost zásadní neznámé, které vyjasní až směr, jímž se FAČR čtvrtečním volebním výsledkem vydá.

Ten směr určí jak osoba předsedy, tak především složení výkonného výboru. A v něm můžou být konzervativní a proreformní kandidáti namícháni opravdu jakkoli. I s výslednou většinou, která nebude odpovídat naturelu předsedy.

Jednotliví současní i bývalí kandidáti na předsedu a proudy jejich podporovatelů jsou asi na škále míry revolučnosti vyskládáni celkem jasně.

Šmicerova F-evoluce se netají tím, že by ráda udělala na FAČR pěkný průvan.

Petr Fousek mluví o tom, že takhle by se lidé z FAČR strašit neměli. Že by ale každopádně v personální politice preferoval odbornost před loajalitou, na niž sázel zejména Roman Berbr, který strahovský sekretariát obsadil svými věrnými.

Karel Poborský pak zdůrazňuje, že se na FAČR dělá i spousta dobrého a on že kandiduje hlavně proto, aby to ochránil.

Podporu Karlu Poborskému vyhlásila pražská Sparta, vyjádřil se pro něj i bývalý předseda Miroslav Pelta, v zásadě pak i dosavadní předseda Martin Malík, kterého mimochodem čeká souboj o místopředsednickou židli s poslancem za ANO Janem Richtrem, který se ovšem také hlásí ke Karlovi Poborskému. Z jejich souboje by tedy mohl těžit další kandidát na stejnou pozici, a to Vladimír Šmicer.

Připomeňme, že Petr Fousek dostal nominace, které ho opravňují ke kandidatuře na předsedu, od těchto subjektů:

Nominace ještě neznamená, že ho tyto subjekty budou stoprocentně volit, ale je to pravděpodobné, každopádně toto defilé naznačuje jistý vzorek, ze kterého by Fouskova politická síla mohla vyvěrat.

Vladimír Šmicer dostal nominace od tří KFS, 17 OFS, Polabanu Nymburk a od Viktorie Žižkov. Všechny jeho nominace byly z Čech. Jak už jsme zmínili, z předsednické volby pak Šmicer odstoupil. A Karel Poborský své nominace nezveřejnil.

No a teď už se pomalu pusťme do pokusu odhadnout či naznačit, jak by mohly být rozvrstvené nikoli nominace, ale hlasy na volební valné hromadě.

Stanovy počítají s tím, že se na valné hromadě objeví 202 delegátů. Letos jich ovšem bude nejvýše 199. A to proto, že MSFL, která má mít podle stanov 16 delegátů, jich může reálně vyslat jen 13, protože jejími ostatními účastníky v uplynulé sezoně byly B-týmy ligových celků.

Česká komora tedy bude čítat 128 delegátů, moravská 71. Nebo méně, pokud by někdo chyběl.

V prvním kole by byl zvolen ten kandidát na předsedu, který by získal nadpoloviční počet hlasů v obou komorách zároveň. Při stoprocentní účasti by tedy v Čechách bylo potřeba 65, na Moravě 36 hlasů.

Bylo by velkým překvapením, kdyby první kolo skončilo jinak než výhrou Karla Poborského v Čechách a Petra Fouska na Moravě. Počty hlasů v jednotlivých komorách už ale hodně napoví pro druhé kolo.

V něm jsou pravidla ohromně jednoduchá: Předsedou se stane ten kandidát, který získá více hlasů přítomných delegátů, bez ohledu na to, jestli jsou z Čech, či z Moravy.

Pokud tedy bude ve hře 199 platných hlasů, stane se předsedou ten, kdo jich posbírá alespoň 100. Odkudkoli.

A teď, kde ty hlasy jsou. Na Moravě se jako poměrně celistvý „profouskovský“ blok jeví uskupení, které by mohlo sdružovat zejména významnou část hlasů z Jihomoravského a Olomouckého kraje, také z Vysočiny a z klubů MSFL a moravských divizí. Hypoteticky by odtud mělo vzejít střízlivým odhadem 50 hlasů pro Petra Fouska.

Pokud teď budeme pokračovat po jeho linii, pak již s vědomím, že ke zvolení by potřeboval dalších 50 hlasů z české komory. To proto, aby jich měl ve druhém kole ve finále 100 či více, což bude rozhodující hranice, to už jsme si vysvětlili.

Má Fousek šanci posbírat v české komoře 50 hlasů? Nabízí se odpověď: Může se to stát, pokud ale obdrží dostatek hlasů od F-evoluce. Těch by mělo být k dispozici 30 a více. Pokud by zástupci f-evolučních okresů a krajů vyslechli Vladimíra Šmicera, který vyzval k podpoře Petra Fouska, potřeboval by pak Fousek v Čechách ještě dalších zhruba 20 hlasů. A to zejména od českých klubů. Přičemž jen mezi těmi, které mu daly nominaci, jich je 6.

Tyhle počty každopádně naznačují, že pokud někde příznivci Karla Poborského zmiňují, že mají jistých 130 hlasů, je to nejspíš jenom jejich zbožné přání.

Matematika, kterou jsme tu nastínili dnes, odkazuje k velmi vyrovnanému volebnímu výsledku, ve kterém může rozhodovat pár hlasů.

Anebo se tenhle model ukáže jako chybný. To nelze vyloučit. Proč? Už jsme odkázali na to, že ne všechny hlasy F-evoluce musí jít nutně za Petrem Fouskem, protože v tomto hnutí neexistuje vojenský řád, na který jsme byli ve fotbalových volbách zvyklí z minulosti.

A někteří příznivci F-evoluce můžou slyšet na to, že je Petr Fousek coby generální sekretář z éry předsedů Chvalovského a Obsta anebo coby Peltův poradce z doby relativně nedávné vlastně struktura, což je narativ, který samozřejmě konzervativní tábor s velkou chutí podporuje. Jakkoli se nám může zdát nelogické a iracionální, že by proto někteří stoupenci F-evoluce volili raději místo Fouska bývalého reprezentanta Karla Poborského, a to i s příznivci starých pořádků, co se krčí ve stínu za jeho zády, vyloučit se to podle ohlasů ze zákulisí úplně nedá.

Stejně tak nevíme, jak zkouškou volby projde celistvost moravského tábora. Kontaktáž a masáž přicházející z druhé strany „fronty“ je tu prý celkem intenzivní.

Ve výsledku může opravdu záležet na každém hlasu. A to jak ve volbě předsedy, tak v otázce složení výkonného výboru.

Jistého zatím nemá nikdo nic.