Článek
Řekněme si to na rovinu. Že by teď někomu kvůli české fotbalové reprezentaci tepalo srdce tak, až by skoro chtělo z hrudi vyskočit, takových případů asi moc nebude. Příběh boje o postup na MS 2022 do Kataru sice nabízí drama obrovské, jenže jeho rozuzlení přijde na řadu až na konci března příštího roku v baráži, nebo chcete-li v play-off.
Do baráže Češi postoupí stoprocentně. Hrát teď ještě mohou o to, zda při losování baráže budou nasazeni, ale tahle šance se teď jeví jako malá. A může se stát, že až v úterý ve 20:45 nakráčejí Češi na Letné k poslednímu duelu ve skupině proti Estoncům, ani tohle světélko naděje už jim v tmách blikat nebude.
Mnozí už letos mohou být reprezentační tematikou trochu unaveni, až otráveni, Zejména proto, že se kvůli covidu-19 posouvala část loňského programu do letoška, sehrají Češi proti Estonsku 17. mezistátní zápas roku 2021. To je absolutní tuzemský rekord napříč dějinami, tolik zápasů naštosovaných mezi březen a listopad dosud česká ani československá reprezentace nikdy nesehrály. A svůj podíl měl na tom samozřejmě letos hraný turnaj Euro 2020, včetně přípravných zápasů. Připomeňme, že na šampionátu samotném se Češi dostali až do čtvrtfinále.
Tam ležel pomyslný vrchol roku. Čtvrteční příprava s Kuvajtem (7:0) a závěr kvalifikační skupiny s Estonci jako by vyznívaly trochu doztracena. Nicméně i tak si reprezentanti za ten předlouhý rok zaslouží, aby je fanoušci proti Estoncům přišli povzbudit. Každý reprezentační výsledek se nějakým způsobem počítá a loučení s rokem, který přinesl úspěch na Euru, by mělo na patře zanechat sladkou tečku, a ne nějakou zbytečnou nahořklou slinu.
Při pohledu na sociální sítě je zjevné, že si fanoušci v souvislosti s reprezentací stále pokládají spoustu otázek. Zkusme tedy alespoň na některé z nich hledat odpovědi.
Proč se vůbec hrají přátelské zápasy, a když už, tak proč zrovna s Kuvajtem?
Do fotbalového kalendáře jsou závazně pro všechny zúčastněné vetknuta okna FIFA pro mezistátní zápasy. V nich se hrají kvalifikace, duely Ligy národů a občas vybudou i termíny pro přátelské zápasy. V kvalifikaci jsou některé skupiny šestičlenné, jiné, včetně těch, kde účinkují Češi, pětičlenné, z toho celkem jasně plyne, že Čechům volná okénka pro přípravy vybyla. Asi by se místo nich čistě teoreticky dalo jen trénovat, nicméně platí, že prakticky jakýkoli zápas je lepší než obyčejná tréninková jednotka, navíc jsou tu závazky asociace vůči televizím, se kterými jsou podepsány smlouvy na určitý počet zápasů. A i zápas s Kuvajtem nabídl možnost předvést národní tým po čase v Olomouci. Byť přišlo zhruba jen pět tisícovek fanoušků, i z toho pro asociaci plyne příjemný příjem.
No a proč zrovna s Kuvajtem? Protože v Evropě skoro všichni ostatní hráli ve stejném termínu kvalifikaci. Ve čtvrtek se v přátelských duelech představila ještě Ukrajina hrající s Bulharskem a Srbsko hostící Katar. Ve středu hráli Kosované s Jordánskem.
Přitom s Ukrajinci hráli Češi v Plzni vlastně jen před pár týdny. Ve hře byl i duel s Kosovem, nakonec z toho zbyl tým Kuvajtu, který navíc dorazil v hodně juniorském vydání a v situaci, kdy se v této zemi i kvůli covidu šest měsíců nehrála liga.
A podle toho to i vypadalo. Kdyby česká reprezentace nastoupila třeba proti domácí Sigmě Olomouc, fotbalově by jí to nejspíš dalo víc. Podle toho, co se podařilo zjistit, si Kuvajťané za zápas s Čechy ani nic speciálního nepřiplatili, hrálo se na bázi tradiční reciprocity, jen s tím, že výhledově by své nynější hostitele měli Kuvajťané pozvat zase k utkání na vlastní půdě.
Nelze než souhlasit, že okénka pro přátelské zápasy v období, kdy nejsou k dispozici prakticky ani žádní pořádní soupeři, vyhlížejí v mezinárodním kalendáři poněkud… dementně.
Rozvojový ředitel FIFA Arséne Wenger hovoří o možných zásadních úpravách mezinárodního kalendáře, ve kterém by se všechny kvalifikace či přípravy vešly snad jen do pouhých sedmi termínů ročně. Hlavně by ale v jeho pojetí všechno ústilo do MS pořádaného každé dva roky, což zásadně vadí zemím UEFA, protože by jim taková úprava pošoupla Euro do lichých let a tohle celé se jim jeví neakceptovatelně. Uvidíme, jak se věci vyvinou, třeba si z nich všichni zúčastnění vezmou to lepší a třeba nesmyslné termíny pro povinné „přáteláky“, které skoro ani není s kým sehrát, z kalendáře vypadnou.
Proč je zapotřebí porazit Estonsko?
Když pomineme premisu, že reprezentace by si měla klást za cíl vyhrát každý zápas, do kterého nastupuje, tím spíš proti Estonsku, nutno připočítat i další důvody. Třeba ten, že každý zápas se započítává do nějakých žebříčků, které se pak zohledňují při různých losovacích aktech.
A tady je především ještě ve hře šance skončit na druhém místě v kvalifikační skupině E. Tu vyhrála Belgie a postoupila díky tomu přímo na MS v Kataru.
Pak je tu druhá příčka, kterou průběžně drží Velšané se ziskem 14 bodů a s rozdílem celkového skóre +5. Velšané v úterý od 20:45 hostí v Cardiffu Belgičany. Jisté je, že pokud uhrají alespoň bod, ze druhé příčky ve skupině už je nic nesetřese.
Pokud Velšané v úterý prohrají, mohou je ještě v tabulce předstihnout nyní třetí Češi, kteří mají 11 bodů a skóre +3. Při rovnosti bodů v konečné tabulce hraje právě rozdíl celkového skóre významnou roli. Takže když třeba Velšané podlehnou Belgii 0:1 a Češi vyhrají nad Estonci 2:0, druhé bude Česko.
K čemu může být dobrá druhá příčka ve skupině?
Možná k ničemu, možná k nasazení v baráži. Pojďme si to vysvětlit. Obecně platí, že druhá příčka ve skupině garantuje účast v baráži o MS. Desítku týmů ze druhých míst kvalifikačních skupin doplňují ještě dva nejlepší vítězové skupin Ligy národů, kteří se v kvalifikačních skupinách neobjeví na první či druhé příčce ve skupině.
Co se týče těch dvou týmů doplňovaných z Ligy národů, je už teď jisté, že půjde o Rakousko a právě o jednoho z dvojice Wales/Česko. To znamená, že i když Češi skončí ve své kvalifikační skupině třetí, účast v baráži mají jistou tak jako tak. Pokud by do ní šli díky umístění v Lize národů, byli by v ní stoprocentně nenasazeni.
Slabší moment na tom celém je, že i kdyby se Češi nakrásně vyškrábali ve své kvalifikační skupině před Wales, budou mít nejspíš tak slabou bilanci, že jim to na nasazení v baráži stejně asi nedá.
Jak je to s nasazením do baráže?
Při losování baráže bude nasazeno 6 mužstev. A to podle speciálního žebříčku, který srovnává bodové zisky a skóre týmů z druhých příček kvalifikačních skupin. U těch šestičlenných nezapočítává týmům jejich výsledky s nejhorším celkem skupiny.
V tuhle chvíli vypadá pořadí následovně: 1. Portugalsko 17 bodů, 2. Rusko 16, 3. Švýcarsko 15, 4. Švédsko 15. To jsou týmy, které už Češi rozhodně nemohou předstihnout, protože sami rozhodně nezískají víc než 14 bodů.
Pojďme dál: 5. Polsko 14 (skóre +9), 6. Wales 14 (+5), Tady je čára oddělující nasazenou šestku od nenasazených. Následující pořadí: 7. Skotsko 14 (+5), 8. Severní Makedonie 12 (+3), 9. Turecko 12 (+1), 10. Finsko 11.
V některých skupinách se ještě druhý tým může změnit, někde se může změnit i poslední, a tím pádem může dojít k bodovým přepočtům.
Podstatné je, že Poláci si už dnes večer čistě teoreticky mohou i pokazit skóre, spíše si však s Maďary vylepší bodový zisk.
Veledůležitý bude i dnešní duel Skotsko–Dánsko. Pokud v něm Skotové zabodují, české naděje na umístění už asi mohou definitivně vzít zasvé. Nehledě na to, že svoji bodovou bilanci i pro tato srovnání si v Černé Hoře budou chtít vylepšit i v úterý Turci.
Jak se bude hrát baráž?
Jinými slovy: i kdyby se Češi dostali ve své skupině před Wales, museli by při nich stát opravdu všichni svatí, aby zařídili tak příznivý souběh poměrně nečekaných výsledků, že by z toho ještě pro Čechy vyšlo místo mezi nasazenými.
Česko bude tedy pravděpodobně nenasazené a to by znamenalo, že v baráži nebude hrát doma, což je velká nevýhoda.
Baráž se losuje 26. listopadu. Nastoupí v ní celkem 12 týmů. A ty se rozdělí do tří čtveřic. V nich se bude hrát prakticky systémem semifinále–finále. Dvojičky se utkají v jediném zápase a jejich vítězové pak opět v souboji na jeden mač v přímém souboji o postup na MS.
Znovu zdůrazněme: Nehraje se na odvety, ale jen na jediný duel. Jako soupeři se pro Čechy jeví už zmiňovaní nasazení, tedy Portugalsko, Rusko, Švýcarsko, Švédsko, Polsko či Wales, možná Skotové. Poslední hrací dny ve skupinách, tedy dnešek a zítřek, to ještě mohou pozměnit.
Baráže by se každopádně měly hrát 24. a 25. března, ti úspěšnější pak mezi sebou 28. a 29. března. Z baráže vzejdou poslední tři evropští účastníci MS v Kataru.
Kdo už má účast na MS 2022 jistou?
Pořádající Katar, dále Německo, Dánsko, Brazílie, Francie, Belgie, Chorvatsko, Španělsko a Srbsko.
Pokud by se českým barvám podařilo dostat se mezi účastníky, zůstal by v platnosti jakýsi šestnáctiletý interní cyklus. Po účasti na italském MS 1990 se české barvy ukázaly na německém MS 2006. Zda to po dalších 16 letech vydá na cestu do Kataru, na to odpoví březnová baráž.
