Článek
To máte tak. Postoupíte na Euro a těšíte se na to jako na ježíška. Pandemická pauza pak turnaj o rok odsune, takže si musíte říct: Nevadí, nadílka přijde až v létě 2021. Ale určitě přijde, dočkáme se!
No a pak si tu nadílku nečekaně rozbalíte už pár dní před samotným turnajem, v přípravě v italské Boloni… Jak víme, z balíčků ovázaných sváteční stuhou tam na české reprezentanty pomyslně vypadla čtyři zkažená gólová vejce. A to byli ještě Italové milosrdní, česká výprava byla v pátek zralá na to, dostat třeba osmičku. A vůbec by se nemohla divit.
Prohrát se může. Když na to přijde, tak i vysoko. Jako teď v Itálii 0:4. Ale musí to alespoň chvílemi k něčemu vypadat. No a to se tentokrát nestalo. Hluboký obranný blok, žádná herní výstavba, nulové nebezpečí pro soupeřovu branku, jen útrpné čekání na to, kolik gólů českým barvám ještě soupeř nasype.
Něco tak zoufalého tady pod českou vlajkou opravdu dlouho nebylo. Z paměti vyskočila herní katastrofa s výsledkem 1:5, předvedená v ruském Rostově na Donu, po které se v září 2018 poroučel trenér Karel Jarolím. Místo něj tehdy přišel tým srovnat a zklidnit právě Jaroslav Šilhavý. Solidně tehdy dokormidloval Ligu národů, načež kvalifikaci o Euro zahájil v dalším roce debaklem 0:5 ve Wembley s domácí Anglií.
Od té doby ušel jeho tým dlouhou cestu. Všichni, kdo českému fotbalu přejí, měli radost z toho, jak se do mužstva postupně dostává soudržnost, herní systém, vysoký presink, aktivita, elán.
To všechno bylo v pátek v Boloni fuč. Jen pasivita, neschopnost rozjet vlastní kloudnou akci, zakombinovat, zdvihnout alespoň na chvíli hlavu.
Proč? Příčinou číslo 1 byl soupeř. Italové totiž předvedli opravdu famózní výkon. Zvykli jsme si, že mistrný presink bývá obvykle výsadou klubových týmů, Manciniho svěřenci ho ale dokonale „zmákli“ i v reprezentačním suknu. Vířili pohybem, na zisk balonu dokázali okamžitě navázat virtuózními technickými kousky, což takhle pěkně dohromady tvořilo „kombo“ nabité vskutku drtící efektivitou.
A Češi na to, řekněme si otevřeně, jenom zírali. A báli se něco zkusit, protože to prakticky pokaždé dopadlo špatně. Možná mohli mít po přípravném kempu i ztěžklé nohy. Snad… Nezbývá nám tedy než věřit, že tahle pomyslná závaží jim z končetin hodně rychle spadnou a forma se dostaví v pravý čas. V Boloni přítomna nebyla. Jen ta italská.
Bez Kúdely stopeři akci dobře nerozehrají
Už po nominaci jsme důkladně rozebrali, jak moc bude trenéru Šilhavému scházet stoper Ondřej Kúdela, distancovaný orgány UEFA za rasismus (více zde).
Dalo se očekávat, že bez stopera obdařeného kvalitní rozehrávkou bude v tomto směru český tým trochu tápat. Jenže v kombinaci s dokonalým italským presinkem vyznělo ono tápání tentokrát až hrůzostrašně.
Čeští trenéři po utkání zmínili, že si proti Italům chtěli vyzkoušet právě výstavbu hry odzadu. „Už od gólmana, dostat se kombinací až nahoru. Jenže v těchto situacích jsme nebyli kvalitní,“ konstatoval Jiří Chytrý, jeden ze Šilhavého asistentů.
Tak tohle tedy nefungovalo vůbec. A začínalo to právě u stoperů. Při zranění Tomáše Kalase naskočila do základní sestavy dvojice Jakub Brabec – Ondřej Čelůstka. přičemž druhého jmenovaného pak kvůli dalším zdravotním trablům střídal mladý David Zima. Leč nefungovalo nic a v žádném složení. Kombinace se nerozvíjela, přicházely rychlé ztráty míčů, mužstvo se dostávalo pod tlak, logicky se začaly kupit chyby. A jelo to tak zhruba od 10. minuty až do posledního hvizdu. Beze změny, truchlivě a bezútěšně.
Můžeme, a dokonce musíme si říct: Fajn, byla to jen příprava, něco se zkoušelo, nevyšlo to, zapomeňme. Jenže v tom případě je samozřejmě zapotřebí vytasit se v úterý v generálce proti Albánii s něčím jiným, výrazně lepším.
Opory jako Tomáše Součka či Patrika Schicka nasadil trenér v Boloni až do druhého poločasu. Předpokládejme, že proti Albánii už by snad měla hrát stejná jedenáctka, s jakou chce Šilhavý udeřit za týden v pondělí na Euru na Skoty.
Nejvíc ale samozřejmě všechny zajímá, kdo se objeví na pozicích stoperů, a také to, zda už bolavá kyčel pustí na trávník Adama Hložka. Na soustředění v Rakousku mu bolestivé zranění neumožňovalo absolvovat standardní tréninkovou zátěž. Už příští dny, v lepším případě snad i hodiny, dají odpověď na to, zda bude na Euro fit. Věřme, že příznivou.
Otázku spojenou s jejich „provozuschopností“ zodpoví zdravotní vyšetření dvojice stoperů Tomáš Kalas – Ondřej Čelůstka. Trenér Šilhavý prezentuje, že nejraději by na Euro odjel s nimi. Není divu, však si je také do nominace vybral.
Ovšem pro případ, že lékaři ukážou jmenovaným stoperům nebo jednomu z nich palec otočený směrem dolů, se logicky spekuluje také o možnosti dodatečných změn v původní nominaci. Z listiny náhradníků sestavené trenérem Šilhavým už do týmu proskočil Michal Sadílek, který tak zaujal místo původně schovávané pro případ, že by odvolací orgány UEFA snížily trest Ondřeji Kúdelovi.
Sáhne trenér mezi náhradníky? Nebo někam jinam?
Na listině náhradníků odprezentované na nominační tiskové konferenci figuruje hned několik jmen se stoperskou průpravou: Lukáš Hejda (Plzeň), Patrizio Stronati (Baník), Stefan Simič (Hajduk Split) a Tomáš Břečka (Kasimpasa). Z nouze stopera hrává i David Pavelka (Sparta).
Na UEFA však z FAČR žádná náhradnická listina neputovala, trenér Šilhavý tak případně může doplnit do nominace kohokoli, například Jaroslava Zeleného, který na jaře ze Slavie hostoval v Jablonci.
Velkou část reprezentačního týmu tvoří hráči, kteří nyní působí ve Slavii nebo jí předtím prošli – a fotbalově je tam utvářel trenérský um Jindřicha Trpišovského. Víme, jak je pro hru jeho týmu kvalitní rozehrávka odzadu důležitá. A do reprezentace se to přeneslo.
Jenže David Hovorka i Ondřej Kúdela jsou mimo hru, jeden doléčuje koleno, druhý je v trestu. David Zima musí do role šéfa obrany teprve dozrát, je sice extrémně rychlý, ale zrovna rozehrávka zatím také není jeho doménou.
Připomeňme, že pro Trpišovského je kvalitní rozehrávka odzadu tak vysoce důležitá, že v nouzi při nedostatku stoperů preferoval na jejich pozicích hráče s původně jinou kvalifikací, ale dobrou přihrávkou, například Tomáše Holeše.
I to může Jaroslav Šilhavý v reprezentaci udělat. Můj osobní názor je takový, že pokud si chce reprezentace podržet „kúdelovský“ model kvalitní rozehrávky a na ni navazující výstavbu hry, dokáže to nejlíp s Alexem Králem, staženým ze středové řady do stoperské dvojice.
Historicky na té pozici hrával, teď už, pravda, dlouho ne. A na zpětnou rekvalifikaci je teď sakra málo času, to je pravda.
Ale nemůžu si pomoci: Vážně se obávám, že jakákoli kombinace klasických stoperů, s níž Šilhavý kalkuluje, potřebné kvalitní rozehrávky prostě schopná není. A v Itálii jsme viděli, k čemu to vede.
Budu samozřejmě jen rád, když mě dotyční vyvedou z hlubokého omylu. Ale přijde mi, že práci ve středu pole zvládne trojice Darida, Souček, Barák i bez Krále. A to ještě počítejme s tím, že se na pozici podhrotu může objevit Hložek.
To už by vytvářelo v sestavě přetlak, při kterém by se všichni tito kvalitní hráči v sestavě ani neuplacírovali, podobně jako se Pavel Kadeřábek nedostává na pozici krajního beka přes Vladimíra Coufala.
Záleží samozřejmě i na náhledu Alexe Krále na tuhle variantu. Na Euru se chce jistě prezentovat jako záložník, a to například pozorovatelům West Hamu, případně dalších klubů, jež by o něj měly potenciálně zájem.
To nejzásadnější a rozhodující slovo v tom všem bude mít ale každopádně člověk, který za to všechno nese zodpovědnost. A ten se jmenuje Jaroslav Šilhavý. Jak dal jasně najevo, do varianty s Králem na pozici stopera se mu vůbec nechce. Fajn, nechme to tedy na něm. A přejme mu, ať má nejen v tomto ohledu šťastnou ruku. Bude to potřeba.
