Článek
Tahle horká kaše stačila vychladnout za tři měsíce. 3. února Ústavní soud zrušil část volebního zákona a 4. května prezident republiky podepsal zákon nový, který schválily obě komory Parlamentu.
Výsledek je ve zjevném protikladu vůči tomu, jaký furor se v zimě vůči brněnským soudcům rozpoutal.
Dobrá zpráva: politici nad volebními pravidly ukázali, že se umí dohodnout a že politika není jen zaťaté buď-anebo, ale i umění kompromisu. Což by bylo banální říkat – nebýt toho, jak dlouho a úspěšně to zastírá alfasamčí styl Miloše Zemana a Andreje Babiše.
Nejrozčilenější byli právě oni dva. Andrej Babiš 3. února: „Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Ústavní soud způsobí to, že další vlády budou neakceschopné, Sněmovna nefunkční, bude téměř nemožné udělat vládní většinu. Jde o další způsob, jak odstranit Babiše z politiky.“ Nepovažoval za reálné, že Parlament by se rychle shodl na novém zákonu.
Miloš Zeman na začátku února soud veřejně varoval před „ústavně nezodpovědným zásahem do probíhajícího volebního procesu“. Několik měsíců před volbami by se prý nalezení dohody nad volebním systémem „blížilo limitně nule“.
Tahle prognóza hrubě nevyšla. Volební pravidla už se otáčejí v rotačkách Sbírky zákonů. Možná (respektive určitě) nejsou perfektní, ale odpovídají tomu, co řekl a podrobně vysvětlil soud. Při výpočtu mandátů nebudou tolik zvýhodněné nejúspěšnější strany a změkčí se pravidla pro koalice.
Parlamentní dohoda byla relativně hladká – poté, co se ukázalo, že ANO je s návrhem na Česko jako jediný volební kraj víceméně osamoceno, a divoké úvahy typu volební kraje Čechy a Morava-Slezsko se odebraly k ledu. Bylo patrné, že politici věděli, že se dohodnout musí – no tak se dohodli. Prosté.
Miloš Zeman hned 10. února oznámil, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nedostane Řád Tomáše Garrigua Masaryka, ačkoli byl už vloni, kdy se ceremoniál kvůli pandemii nekonal, ohlášen jako laureát. Důvod: „Vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně.“
Bylo to bezprecedentní a zběsilé. Zemanovské. Navíc předseda má jen jeden hlas jako ostatní ústavní soudci; vinit ho za výsledek hlasování je absurdní.
Teď je do voleb pět měsíců, volební zákon byl opraven, věci jedou ve svých kolejích a o „poškození České republiky“ nemůže být řeči. Od Miloše Zemana už teprv ne.
Takže by měl Pavlovi Rychetskému vyznamenání 28. října udělit, ne? Co mu brání? Vsadíte si?
