Článek
Proč tak málo lidí ve veřejném prostoru pracuje s myšlenkou, že by nestříhanou hlavou symbolicky dokládali, že jsme v tom všichni společně?
Už si pořádně nevybavím, kdy jsem naposledy byl u holiče. Vůbec mám během pandemie smůlu v tom, že se k ostříhaní objednám přesně na den, kdy vláda znovu utáhne mimořádná opatření.
Jak mě neustále rozčilují vlastní přerostlé vlasy, tak na mě skutečně zapůsobilo gesto premiéra Andreje Babiše, který sáhl po holicím strojku a nechal se od manželky takzvaně vylepat. Podobně jako jsem na jaře ocenil samoostříhání vicepremiéra Jana Hamáčka.
Tahle drobná gesta sounáležitosti, která naznačují, že i mocní jsou na tom v něčem stejně jako obyčejný lid, mi jinak hodně chybí.
Jenomže zároveň mě to přivádí k řadě otázek. Jak si vlastně premiér udržoval svůj sestřih poslední měsíce, když až teď je celkem jasně vidět, jak špatnou práci se strojkem jeho žena odvádí, a sám o tom mluví jako o katastrofě?
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Jak se daří ostatním lidem – viditelně například i kdekoli na ulicích – udržovat si čerstvé sestřihy? Naučili se sami mistrně pracovat se strojkem, nebo si kadeřníky zvou k sobě domů, což sice není zakázáno, ale jak řada profesionálních kadeřníků upozorňuje, jde to přímo proti smyslu vládních opatření a hygienické podmínky jsou ještě horší než v salonech? A nebo prostě chodí do salonů zadním vchodem?
A proč vlastně tak málo lidí ve veřejném prostoru pracuje s důležitým detailem, tedy že by nestříhanou hlavou, takzvaně na máničku, symbolicky dokládali, že jsme v tom všichni společně?
Vážně, vždyť se aktuálně mluví o tom, že je nutné, abychom následující týdny drželi při sobě. Jak k tomu vlastně může nabádat kdokoli, kdo je viditelně profesionálně ostříhaný a ukazuje, že si není schopen odepřít ani něco tak malicherného, jako je účes? Něco jiného slyší uši a něco jiného vidí oči. Výsledkem je zmatek nebo nedůvěra. Jak mají nestříhané máničky věřit ostříhaným, že všichni držíme pospolu?
Prostě zase platí, že ďábel je skryt v detailu. A to platí i pro pana premiéra. Je skvělé, že se nechal vylepat, ale bližší pohled na perfektní účes jeho ženy ukazuje, že ne vše je ponecháno domácímu kutilství.
