Článek
Před pár dny jsem se vrátila z nemocnice, kde jsem žila ve sladké nevědomosti, co se děje kolem České televize. Po návratu domů jsem nažhavila internet a zjistila, že se Česko stalo dějištěm absurdního dramatu pochybné kvality.
Nejdřív jsem měla pocit, že blouzním, když čtu článek kolegyně Ivany Svobodové z Respektu o tom, že si radní České televize Hana Lipovská vedle usilovné práce s bouráním ČT zřejmě odskakuje na „vedlejšák“ do Zásilkovny. A to na místo, kde bydlí a podniká Jana Bobošíková – žena podobných cílů a zhruba stejné morálky jako všechny ty komické postavičky kopající do ČT.
Jenže sen to nebyl. Bohužel. Od té doby nemůžu dostat z hlavy fantaskní obraz z jakési béčkové tragikomedie s názvem Žena za pultem II. V té se Lipovská po vzoru své předchůdkyně Jiřiny Švorcové ohýbá pro balíky, zatímco ji Bobošíková urguje, aby přidala na tempu. Je zapotřebí překročit rekord z předešlých dní.
Pokud se tak nestane, nejenže její učednice Lipovská nebude vyhlášena údernicí předvánočního období a nedostane večeři, ale ani nebude moci spát v přístěnku pod schody jako Harry Potter u zlé tetičky Petunie Dursleyové.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
V další scéně bdí nad kontroverzní Popelkou z Kavčích hor, která hájí náhlé odvolání odborné dozorčí rady bez relevantního zdůvodnění a bez připuštění jakékoliv diskuse, její věrný blízký Jiří O. z Pražského hradu.
A ten, jehož celé jméno nemůžu ani nechci vyslovit, se za ni modlí. Prosí Boha, hradní kamarády i všechny ve frontě před Zásilkovnou, aby osvobodili nebohou Hanu, oběť „odporných praktik lidí falešně se zaštiťujících pravdou a láskou“. Vždyť ona jen potřebuje klid na práci. A to nejen v Zásilkovně, ale i v Radě ČT, to dá rozum.
Pohyby urputného bojovníka za práva Lipovské, který ve smyšleném intermezzu absurdního dramatu šermuje mečem posetým symboly Twitteru na znamení vlastní síly, pak adoruje zmatený režisér Miloš Zeman. Ale třeba i kolega Lipovské z Rady ČT Lubomír Xaver Veselý. Všichni se navzájem plácají po ramenou a následně zakládají Institut nesvobody a nedemokracie. Jana Bobošíková přebírá vedení televize.
V tomto bodě má vtíravá fantazie nekončí, ale nechci vás zahltit dalším výčtem dadaistických scén. Spíš se natvrdo zeptám: Jak se vám líbí, že v téhle nepovedené hře, která má základ v realitě, všichni hrajeme vedlejší roli?
