Glosa: Volba jako projev generačního sobectví

Pokud senioři volí podle toho, od koho dostali víc přidáno, nechávají se uplácet na úkor svých potomků.

Při rozhodování o tom, komu dáme svůj hlas v parlamentních volbách, vždycky hraje roli náš věk. Některé strany mají přirozeně více starších voličů, jiné mají těžiště u lidí spíše ve středním věku, další se opírají o mladší. Politika je prostě také generační záležitost, o tom není sporu.

Na druhou stranu by se tenhle faktor měl držet v určitých mezích. Což se bohužel v Česku nedaří.

Politické síly, které vyhrávaly volby dříve, sice mívaly u některých věkových skupin silnější podporu, žádná z nich ale nehrála určující roli.

Bylo to až hnutí ANO, které k sobě přilákalo velkou část starších ročníků a udělalo z nich pevnou voličskou základnu. Podle posledního volebního modelu agentury Median má ANO polovinu příznivců ve věkové skupině 55 a více let.

Proč se Andrej Babiš a jeho hnutí mohou spolehnout na hlasy od seniorů? Někteří lidé, kteří se v předvolebních reportážích hlásí k podpoře ANO, zdůvodňují svoji preferenci velmi jednoduše. „Zvýšili nám důchody, nikdy jsme se tak dobře neměli, všechno ostatní je druhořadé,“ říkají skoro unisono.

V jádru mají pravdu. Žádná sociální skupina se v uplynulých letech netěšila takové přízni jako senioři. A pravda také je, že si lidé zasloužili vyšší důchody.

Problém je ve způsobu, jak někteří z nich přistupují k volebnímu rozhodnutí.

Jakoby hlasování mělo být v první řadě vyjádřením vděku tomu, kdo mi víc zaplatil. Pohled do budoucna se omezuje na jedno: S těmihle dostanu zase přidáno. To podstatné, co se má řešit při výběru kandidátky - jak chce strana řešit největší ekonomické, sociální a ekologické výzvy, nebo jak důvěryhodní jsou její lídři, se ocitá na druhé koleji.

Mnoho lidí, kteří volí na oplátku za vyšší penzi, přitom určitě má vlastní potomky a mluví s nimi. Vědí, že se potýkají s překážkami jako je cenově nedostupné bydlení, špatná dopravní infrastruktura nebo málo efektivní stát. Jejich děti a vnoučata čekají i další výzvy, například všechny důsledky, které s sebou přináší boj se změnou klimatu, nebo důchodový systém, který už nebude možné pokrýt jenom ze státních zdrojů.

Možná to těm jinak dobrosrdečným dědečkům a babičkám tak nepřipadá, ale pokud je pro ně alfou a omegou volebního postoje zvyšování důchodů, projevují se jako generační sobci, kteří se rádi nechávají uplácet. A to je celkem skličující, protože demokracii dokáže máloco ničit zevnitř tak jako politická korupce.