Glosa: Váš syn nezemřel v Afghánistánu zbytečně. Tedy možná

Přiznám se, že jsem ohledně překotného vývoje v Afghánistánu posledních dnů a týdnů velmi zmatený.

Kolik toho, co se za 20 let v zemi pod Hindúkušem povedlo, i s pomocí Čechů, teď v řádu týdnů vezme za své? Je Tálibán roku 2021 tolerantnější, nebo všechno rozseká na maděru? Vrátí se zbídačená a centrálně v podstatě nekontrolovatelná země do roku 2001 možná s výjimkou toho, že nebude útočištěm teroristů?

Asi chápu vysvětlení, proč se západní spojenci z Afghánistánu stahují - stojí to šílené peníze, kromě neutralizace bojovníků al-Káidy se to úplně vyhrát nedá a udělali jsme maximum pro to, aby se Afghánci postavili na vlastní nohy. Stejně ale na jazyku zůstává hořkost.

Američané a spol. vycvičili, vyzbrojili a živili afghánskou armádu čítající 300 000 vojáků, což je obří vojenská síla. Ta se ale v posledních týdnech stala na pár výjimek naprosto neviditelnou a boje neschopnou nebo spíš neochotnou.

Na fotkách a videozáběrech sleduju, jak bojovníci Tálibánu přebírají na opuštěných policejních a vojenských základnách desítky kusů západní techniky, od džípů až po vrtulníky. To jsme jim je mohli rovnou výhodně prodat nebo tyhle drahé hračky při ústupu zničit.

Byl jsem hodně zvědavý, jaká slova bude volit americký prezident Joe Biden, který stahování z Afghánistánu výrazně urychlil. Zaujalo mě, že si prý podle šéfa Bílého domu americká mise nikdy nekladla za cíl budovat afghánský národ. To bych si býval myslel, že Američané svou podporou centrální vlády, kdy opakovaně vsadili na dost pochybné jedince, přesně dělali.

Biden údajně dlouhodobě zdůrazňoval, že afghánská mise má být striktně protiteroristická, nikoli protipovstalecká. Když se mě v posledních dvaceti letech někdo ptal, proč posíláme vojáky do Afghánistánu, říkal jsem většinou něco v tom smyslu, že mi připadá správné bojovat proti zjevným padouchům, ale hlavně že je důležité dát šanci na lepší život lidem v jejich zemi, aby v ní zůstali a nepodnikali nebezpečnou cestu do Evropy. To jsem podle Bidena chápal špatně.

Na projevu amerického prezidenta mě ale nejvíc zarazil nedostatek empatie. Ne, že by slova jako „zármutek“ či „velká ztráta“ nezazněla. Vůči chudákům čekajícím na kábulském letišti, vůči všem těm, kteří se třesou u sebe doma strachem z toho, jak s nimi Tálibánci naloží, ale hlavně vůči těm, kdo v Afghánistánu přišli o někoho blízkého, mi to přišlo strašně málo.

Joe Biden doslova uvedl, že pro ty, kdo ve válce ve vzdálené a nehostinné zemi ztratili někoho ze svého okolí, jsou poslední záběry z Afghánistánu „velmi, velmi osobní“. Nic víc.

No ještě aby nebyly. Babičkám, matkám a manželkám padlých vojáků se musí honit hlavou, jestli jejich nejmilejší nakonec neumřeli zbytečně. Americký prezident jim v tomto směru nenapověděl. Jeho zásadní proslov měl přitom něčím takovým začít nebo skončit. Ti mrtví by si to zasloužili.